DÍL 2.: LFA – Znevýhodněné oblasti, nově od roku 2018 ANC - Oblasti s přírodním znevýhodněním

Zkratky: LFA – Less Favoured Areas = znevýhodněné oblasti, ANC – Areas with Natural Constraints = oblasti s přírodním znevýhodněním, ASZ – Asociace soukromého zemědělství, VDJ – velká dobytčí jednotka, MZe – Ministerstvo zemědělství, WTO – World Trade Organization, PRV – Program rozvoje venkova

Výchozí situace na úrovni EU

Problematika LFA byla od počátku diskusí k zemědělské reformě na roky 2014 – 2020 velmi ožehavou otázkou nejenom v České republice. Plošné dotace do LFA byly totiž předmětem kritiky ze strany WTO - Světové obchodní organizace, která poukazovala na to, že se jedná o skrytou podporu produkce a to není přípustné. Navíc nastavení podpor do LFA se ve členských státech EU značně lišilo a to nebylo u „společné“ zemědělské politiky a tohoto typu plošných dotací možné. Oblasti LFA tvoří v celé EU 56 % zemědělsky obhospodařované půdy. Přitom pouze polovina z tohoto území je skutečně dotována. Členské státy totiž často vyřadily velkou část potenciálních žadatelů na základě nějakého dalšího kritéria. Sem spadá i česká podmínka „dotace pouze na trvalý travní porost“ nebo „podmínka 0,3 VDJ/ha“. To ovšem nebude do budoucna možné. Původních celkem 140 různých národních kritérií se má změnit na osm celoevropsky platných společných kritérií nejdéle do roku 2018. Podle těchto kritérií je také stanovena míra znevýhodnění konkrétního stanoviště, od čehož se odvíjí výše sazby dotace. Nárok na podporu má mít každý farmář, který do území spadá bez ohledu na to, co a jak produkuje. Omezit dotace lze pouze formou degresivity (tj. snížení výše dotace) s ohledem na tzv. úsporu z rozsahu – tj. při „nadlimitním“ počtu hektarů, nebo tehdy, když se zjistí, že díky lidské intervenci, technickému pokroku a investicím je už přírodní znevýhodnění překonáno. Tedy už dále nepředstavuje hendikep. Farmář, který překonal přírodní znevýhodnění, má být vyřazen z možnosti získat dotaci na základě tzv. fine tunningu (doladění). To se například týká zavlažovaných oblastí. Dotace do LFA mají v novém programovacím období velkou podporu a i proto v legislativě EU došlo k navýšení sazeb takto: Z původních maximálně 250 Euro/ha na 450 Euro/ha v horských oblastech a ze 150 na 250 Euro/ha v oblastech ostatních a specifických. Příjemci dotací LFA musí ale splňovat podmínku tzv. aktivního zemědělce (dle I. pilíře) – vzpomeňme na nedávný návrh MZe na zpřísnění splnění podmínky „aktivního zemědělce“, který by fakticky znamenal vyloučení velké části zejména drobných žadatelů, kteří by se rázem nemohli stát ani příjemci dotací do LFA. Viz zde:
http://www.asz.cz/redakce/index.php?clanek=95268&lanG=cs&xuser=&slozka=5880&xsekce=6068

Postoj ASZ ČR

ASZ ČR v podstatě od začátku přístupu EU rozumí a fakticky jej vítala. Chtěli jsme, aby došlo co nejrychleji k redefinici území LFA a současně, aby výsledné území bylo ve vymezených podmínkách ze strany EU co největší. Prosazovali jsme variantu 49 % území ČR = LFA. Chtěli jsme, aby se normalizovaly podmínky dotací do LFA v souladu s jejich smyslem a tím nikdy nebyla podpora produkce, nýbrž A) zachování zemědělské činnosti ve znevýhodněných oblastech tak, aby zde mohla být tato realizována i budoucími generacemi; B) snaha o předcházení přehnané intenzifikaci oblastí, kde to není s ohledem na přírodní podmínky s ohledem na udržitelnost vhodné; C) podpora udržení specifického krajinného rázu LFA oblastí a biodiversity. To jsou hlavní důvody, proč chce EU tyto oblasti plošně dotovat v porovnání s oblastmi produkčními. A de fakto jsou to i důvody, pro které je tato podpora mezinárodně obhajitelná. Druhá část, tedy ekonomicky prostřednictvím dotací přilepšit zemědělcům, kteří by jinak byli tlačeni tržními silami k intenzifikaci, je zvláště významná v České republice, která tvoří evropské rozvodí a dopady na kvalitu vody by byly citelné v širším evropském území. Předmětem dotace LFA tedy od začátku nemělo být, kdo má kolik VDJ, ale kdo kde hospodaří a jak. Naopak podmínkou WTO bylo, aby dotace byly přístupné všem zemědělcům v identifikovaných oblastech bez ohledu na typ a rozsah produkce.

Z toho důvodu jsme odmítli další zpřísnění podmínky počtu VDJ/ha. A jsme přesvědčeni, že tak učiní při konzultacích PRV i Evropská komise. Navíc s ohledem na přírodní charakter oblastí LFA a možnosti hospodaření v těchto oblastech se z pohledu ASZ jedná vždy o nepřímou podporu živočišné výrobě. Rozšiřovat podmínku splnění VDJ/ha i na plochu obhospodařovanou mimo LFA je irelevantní/nesmyslné a bude nejspíše ze strany Evropské komise rovněž odmítnuto. Tato neporozumění cílům EU může ke všemu zpozdit celý proces schvalování programového dokumentu PRV. Evropská komise jasně deklarovala, že kritéria omezující počet žadatelů o dotace LFA, která byla aplikována v předchozím programovacím období, mohou členské státy uplatňovat pouze do doby redefinice LFA. Každé další zpřísnění (již tak před WTO neobhajitelných podmínek) bude těžko přijatelné.

ASZ ČR požadovala co nejrychlejší redefinici oblastí LFA také z důvodu možnosti vyčlenit do LFA ještě 5 % národní obálky v rámci I. pilíře – přímých plateb. Jednalo by se o cca 560,- Kč za hektar půdy v LFA. Toto nebylo na úrovní ČR přijato ani příliš diskutováno.

Kontinuálně ASZ ČR odmítala výpočet sazby LFA na základě porovnávání podniků v LFA a ne-LFA. Z logiky nastavení těchto dotací, mají být náklady vztahovány vždy přísně na oblasti nikoliv typ podniku. Má se pak sledovat například nutnost pořízení speciálního zařízení pro obhospodařování příkrých svahů, vícenáklady na spotřebu nafty při určitém sklonu terénu, vícenáklady na lidskou ruční práci, kterou nelze strojem ve složitých podmínkách nahradit, atp. Výpočet plateb zůstává v PRV zcela chybný, neboť sleduje náklady vybraných podniků v LFA a ne-LFA. Ty jsou závislé zejména na vnitropodnikové podnikatelské strategii, která se různí.

Závěrem lze tedy konstatovat, že navýšení podmínky VJD/ha z 0,2 na 0,3 (resp. 0,35) a rozšíření této podmínky navíc i na oblast ne-LFA obhospodařovanou žadatelem, jde přímo proti smyslu dotací LFA, cílům EU i je v rozporu se stanovisky WTO. Cílem je totiž podpora zachování co nejvíce přírodě příznivého hospodaření a naopak mají být z dotací vyloučeni ti, kdo přírodní znevýhodnění překonali a u nichž už opuštění půdy nehrozí. Pokud toho dosáhli přeměnou oblasti LFA na de facto oblast intenzivní, může to ale znamenat důsledky, které se projeví až v budoucích generacích.

Hlavní kancelář ASZ ČR

Přílohy:

Tabulka č. 1: Porovnání sazeb LFA v minulém a novém programovacím období

Tabulka č. 2: Příloha č. 2 - Přepočítávací koeficienty hospodářských zvířat na VDJ

PRV 2015 - 2020, verze ze dne 4. 6. 2014