Institut vyvlastňování ve veřejném zájmu je součástí každé demokracie. Používá se ale ve zcela výjimečných případech. Statečná východočeská selka očekává, že vzniklou situaci bude řešit soud, který spravedlivě rozhodně ve věci a ukončí její 17ti-leté trápení. Paní Havránková ovšem netuší, že na ni předkládající skupina poslanců za ČSSD a ODS nachystala past. Loni na podzim, v tichosti a s vyloučením zainteresovaných zájmových organizací, poslanecká sněmovna schválila návrh novely vyvlastňovacího zákona č. 184/2006 Sb. Tuto novelu je možné přirovnat k totalitním praktikám komunistického režimu, neboť rozhodnutí úředníků z Ministerstva dopravy o zahájení vyvlastňovacího řízení nemá odkladný účinek. Investor tedy může neprodleně zahájit bagrování pole a dokončit stavbu. Vlastnice pozemků se mohou domáhat práva u soudu. Při jeho procesní rychlosti bude stavba již dávno dokončena a rozhodnutí soudu, byť třeba spravedlivé, jí už nepomůže. Vládní úředníci jsou si vědomi svého postavení, a proto mohou takto arogantně s vlastnicemi pozemků jednat.

Veřejnosti tato nebezpečně průlomová novela vyvlastňovacího zákona unikla. Svojí závažností ohrožuje vlastnictví mnoha tisíců občanů. Pod komunikacemi se v ČR nachází stále tisíce hektarů nevypořádaných vlastnických pozemků, za které stát doposud neposkytl vlastníkům náhrady. Ani se o to nepokouší, neboť státní půdu z velké části již rozprodal a peníze, jak víme, nemá. Novela vyvlastňovacího zákona dává obrovské korupční možnosti k vyvlastňování pozemků v každé obci. Na podnět jednotlivců, skupin občanů či obecních zastupitelstev mohou úřednici v působnosti stavebního úřadu zahájit vyvlastňovací řízení kteréhokoliv pozemku, ve kterém najdou zalíbení pro své záměry. Častou kořistí těchto vyvlastňovacích akcí se stávají také pozemky po zdemolovaných statcích „kulaků“. V prvé etapě se vyvlastňuje ve veřejném zájmu pro potřebu založení místního parku. Později se přikročí k novele územního plánu a z „ostatní plochy“ na park se náhle stává stavební parcela. Než se vlastník takového pozemku domůže práva u soudu, tak už tam dávno stojí dům, neboť rozhodnutí úředníka nemá odkladný účinek. Zreálněme trh vykupovaných pozemků konkurencí a nemusíme vyvlastňovat a ani skandalizovat vlastníky. V ČR je monopolním investorem dálnic a tedy i výkupcem pozemků „Ředitelství silnic a dálnic a.s.“. Tento investor vykupuje 1 m2 pro výstavbu za cca 50 Kč. Nedávno vyhrožoval, že bude vykupovat pozemky za cenu zemědělské půdy tj. cca 5 Kč/m2. Jen o několik kilometrů dále v Německu za vykoupení 1 m2 půdy pro dálnici obdrží vlastník 500 Kč. Proto tam nemají problémy s vlastníky. Přestože Ředitelství silnic a dálnic získává levné pozemky pro výstavbu, má tento investor mnohém vyšší náklad na pořízení 1 km dálnice než investor v Německu. Vlastnictví pozemků ve státě není dostatečně chráněno. V poslední době sledujeme převahu užívacího práva nad právem vlastníků. Má to především na svědomí současná právní úprava pozemkového práva, která je roztříštěná v cca 25 zákonech, většinou ve prospěch uživatelů půdy. Například zákon energetický, vodní, horní, zemědělský, myslivecký, o životním prostředí a stále více používaný zákon vyvlastňovací. Pozemky jsou zatěžovány věcnými břemeny ze zákona a jinými omezeními většinou bez náhrad. Požadujeme neodkladnou revizi pozemkového práva ve státě. Všeobecně platí, že úroveň ochrany soukromého vlastnictví závisí na úrovni demokracie státu. Podle tohoto měřítka to s naší demokracií ještě stále není dobré. Vlastníci půdy opět překážejí. Se znepokojením proto sledujeme, že téměř 15 % občanů státu soukromé vlastnictví půdy nevnímá a půdu považuje za veřejný statek, podobně jako vodu a vzduch.

Ve státě, nejen že není dostatečně chráněné vlastnictví půdy současně nabyté, ale dokonce ještě nebyl zcela obnoven plný obsah vlastnického práva občanům z totalitního období. Jako následek násilné kolektivizace cca 2,5 mil. vlastníků půdy nezná hranice svých pozemků a nemá je přístupné. Pozemkové úpravy, které mají toto řešit, postupují ovšem velmi pomalu. Ve státě je cca 12 600 katastrálních území, ve kterých jsou potřebné komplexní pozemkové úpravy. Za dvacet let jsou komplexní pozemkové úpravy zpracovány pouze v 1010 katastrálních územích. Ústřední pozemkový úřad při Mze ve své koncepci předpokládá ročně zahajovat a dokončovat 200 komplexních pozemkových úprav. To ovšem znamená, že všichni vlastníci půdy v republice budou moci se svými pozemky svobodně nakládat až za 58 let. Vlastník, který nezná hranice svých pozemků a nemá je přístupné je nejen omezen ve vlastnickém právu, ale má také sníženou i jejich hodnotu. Nemůže se svými pozemky svobodně nakládat. Zákon o pozemkových úpravách č.139/2002 Sb., v platném znění, prioritně v § 2 ukládá, že se pozemky scelují a zpřístupňují pro potřeby racionelního hospodaření vlastníků. Se znepokojením sledujeme, že toto jejich základní poslání je potlačováno. Před každou pozemkovou úpravou má být nyní navíc zpracována „studie“, samozřejmě z finančních prostředků určených na pozemkové úpravy. Místo toho, aby se (v souladu se zákonem) pozemkovými úpravami přednostně obnovil katastr nemovitostí, který byl komunisty zničen, tak se pozemkové úpravy prioritně přesouvají do investiční a stavební přípravy společných zařízení. Například se požadují stavebně geologické průzkumy a narůstají geodetické práce. Do projektů pozemkových musí být zapojeny také stavební profese. Zlepšení krajiny je jistě důležitý úkol. Nejprve ale musíme dát do pořádku vlastnictví. Současný způsob řízení pozemkových úprav činí pozemkové úpravy nákladné a časově náročné. Pro vlastníky půdy a zemědělce je tento vývoj nepřijatelný. Také pro stát je neúnosné dlouhodobě omezovat právo velké skupině občanů. Zcela nově se dochází k závažnému poznání i zemědělci. V důsledku nevyjasněných vlastnických vztahů k půdě jsou také ohroženy jejich dotace. V katastrálních územích, kde ještě nebyly zpracovány pozemkové úpravy, je totiž mnoho pozemků užíváno i bez právního důvodu.

Statečná farmářka Havránková je prozatím světlým vrcholem ledovce. Jeho mnohem větší část je škodlivě kontaminovaná totalitními rezidui a zájmy mocných uživatelů půdy.

Ing. František Janda, předseda Svazu vlastníků půdy ČR