Účastníci akce se shodli, že k dalšímu šíření hraboše přispívá mimo jiné i mírná zima. V současné době jsou největší výskyty hlášeny na jižní a střední Moravě. Nejvíce zasaženou oblastí jsou právě okresy Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště. I v ostatních částech republiky však dochází ke gradaci hraboší populace. Vše nahrává tomu, že se letos škůdce v obdobné síle projeví na mnohem větším území než v loňském roce. Pomoci v boji proti hrabošům by mohl speciální stroj Wumaki ze Švýcarska. Dle prezentovaného rozhodnutí se aplikace tímto strojem pokládá za aplikaci pod povrch, která je v souladu s legislativou. Díky tomuto stroji lze tedy použít rodenticidy i na větších plochách, což by mohlo v kalamitních letech být velmi významným regulačním opatřením.
Škody způsobené hraboši dosáhly podle vyjádření zástupce Zemědělského svazu ČR asi 1,7 miliardy korun, zasažené plochy představují kolem 150 000 hektarů. Zástupce ÚKZÚZ prezentoval současné platné rozhodnutí a podmínky aplikace přípravků na hubení hraboše polního, které jen potvrzuje prohlášení Asociace soukromého zemědělství ČR ze srpna roku 2019, jež jsem účastníkům akce ve svém vystoupení prezentoval.
Tykalovi hospodaří ve Vlčnově na 515 hektarech orné půdy a 7 ha luk v mírně zvlněném reliéfu v nadmořské výšce od 220 do 360 m n. m., celkový roční úhrn srážek je okolo 550 mm. Škody způsobené hrabošem polním dosáhly v minulém roce na jejich hospodářství cca 2,5 mil. korun a nejvíce postižené byly porosty jetele nachového (90 %), pšenice ozimé, ječmene ozimého i jarního (20 až 70 %). Hubit Stutoxem II (roznosem do nor) začali hospodáři v měsíci březnu 2019. Po zimě bylo tolik živých nor, že aplikace Stutoxu do nich byla nad lidské síly. Letní populace hrabošů dosahovaly nepředstavitelných čísel, cca 10 000 jedinců na hektar.
Ihned po sklizni přijali Tykalovi soubor opatření pro snížení počtu jedinců hraboše polního na svých pozemcích. Změnili osevní postup, nejprve bylo provedeno hluboké zpracování půdy, ať pluhem či radličkovým kypřičem, a stále se snažili udržet pozemky „v černém stavu“. Při výskytu zelené hmoty byla tato ihned znovu zapravena do půdy, aby se pozemky staly pro hlodavce jakousi potravinovou pouští.
Hospodáři sháněli informace ze stejně postižených oblastí, jak účinně bojovat s kalamitním výskytem. O pomoc a rady, kdy nastane gradace v hraboší populaci, požádali doc. Heroldovou z brněnské Mendelovy univerzity, která jim sdělila, že tak velký populační tlak nepamatuje. Bratrům Tykalovým velmi pomohla k pochopení celé situace publikace „Hlodavci v zemědělské a lesnické praxi“. Dozvěděli se, že vždy byl výskyt hraboše lokální, a to i v rámci katastru. V minulosti stačilo pár berliček pro dravce a bylo po problému, nyní však šlo o naprosto jinou situaci.
Tykalovi nechtěli sypat jedy na povrch půdy a právě s ohledem na riziko směrem k jiným živočichům se rozhodli pro použití stroje Wumaki, který vytváří „umělé nory“, do nichž vkládá povolené chemické prostředky na hubení hrabošů. Tento způsob běžně aplikovaný například ve Švýcarsku nebo Německu je šetrnější k přírodě a hlavně bezpečnější pro ostatní zvířata, než je lokálně povolená aplikace chemické látky (jedu) na povrch půdy. Aplikace tímto strojem byla v ČR povolena 30. ledna letošního roku.
Stroj na hubení hraboše je na farmě Tykalových v provozu už několik týdnů. Představuje jednu z dalších možností, jak bojovat s tímto škůdcem. Antonín Tykal je zatím s prací i účinností spokojen. Kladení otrávené návnady do rýhy může zabránit nechtěnému požití necílovými organismy, ať už jde o zajíce, bažanty nebo srnčí zvěř.
Podle zástupce firmy, která ho do České republiky dováží, dokáže tento stroj otrávenou návnadu umístit stoprocentně pod povrch půdy. Další stroj údajně už pracuje také na Slovensku. Cena se pohybuje dle typu od 250 000 do 750 000 korun.
Polního dne se účastnili nejen prodejci výše zmíněného stoje, ale i zástupci výrobce rodenticidu STUTOX II, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumného ústavu rostlinné výroby Kroměříž, Lesní fakulty Mendelovy Univerzity Brno, ÚKZÚZ a AOPK Zlínského kraje.
Roman Koutek, člen Předsednictva ASZ ČR
