Také však jsou s tím spojeny jiné atributy, atributy práva. Jako podnikatelé musíme mít právo rozhodovat sami o sobě, musíme mít možnost volit co, kdy a jak budeme dělat. A v neposlední řadě musíme chránit své podnikání, protože informace jsou nejcennějším zbožím. Tedy to, s kým obchodujeme, za kolik, kdy a jak odvádíme službu, je předmětem obchodního tajemství, pokud se to sami, svobodně nerozhodneme zvěřejnit.

Dá se říct, že po určitou dobu se podnikatelské prostředí V ČR vyvíjelo slibně. V posledních letech se však zdá, že se kyvadlo dějin začíná vracet zpět. Svoboda podnikání je postupně, nenápadně a plíživě omezována. A neděje se tak jen nějakými bezvýznamnými předpisy a povinnostmi, kterých na nás stát valí nepřeberné množství. Stát si připravil tři velmi silné nástroje, kterými dostane malé podnikatele a živnostníky zcela pod kontrolu. Nikdo je nespojuje, nikdo z úředníků a politiků je nedává do souvislostí. O to větším jsou nebezpečím.

Těmi třemi nástroji, které zásadně ohrožují svobodu podnikání, jsou:
Kontrolní hlášení DPH, elektronická evidence tržeb a Centrální registr bankovních účtů.

Kontrolní hlášení DPH je nástroj, kterým stát získá přehled o našem obchodování. S kým, kdy, za kolik, v jakém množství atd.
EET dá státu přehled o veškerých finančních tocích, tedy tržbách malých podnikatelů a živnostníků.
A Centrální registr bankovních účtů umožní státu kdykoli nahlédnout do peněžních pohybů kteréhokoli podnikatele.

Všechny tři nástroje mají společného jmenovatele. Jde o trvalý a dlouhodobý sběr dat, údajů o našem podnikání. V jednom místě se bude koncentrovat obrovské množství informací, jejichž hodnota bude stoupat jednak s jejich množstvím, jednak s jejich provázaností a také s časem, po který budou data sbírána. Vše bude evidováno. S daty se pak bude pracovat, budou filtrována, analyzována a interpretována. A čím více informací bude, tím větší bude jejich hodnota. Z toho budou nepochybně těžit velcí hráči, a samozřejmě stát (pokud to není totéž). Evidence, která existuje dnes roztříštěně po různých úřadech, bude náhle dostupná z jednoho počítače. A to je obrovské nebezpečí.

Při zavádění EET, jednoho z trojice nástrojů, se ministr Babiš dlouho zaštiťoval příkladem Chorvatska. Po červnovém vystoupení chorvatského ministra financí už i Andrej Babiš přestal Chorvatsko používat jako příklad hodný následování. Protože to, co řekl ministr financí Chorvatska, pan Lalovac na červnové konferenci v Praze, se panu Babišovi vůbec nehodilo. Řekl, že když zkombinují údaje z EET se znalostí pohybů na účtu, protože mají centrální evidenci účtů, vědí o každém podnikateli všechno. V Chorvatsku vědí, jaký má živnostník obrat, jakou má marži, kolik čeho prodává, jaký má pohyb na účtu. A to jim ještě v Chorvatsku „chybí" kontrolní hlášení, které nám chybět nebude.

Malí podnikatelé a živnostníci jsou nezávislí lidé. Nedají se koupit za příspěvky, dávky, přídavky, dotace apod. Proto se stát a korporace rozhodli dostat je pod kontrolu jinak. Smyslem zavedení kontrolních hlášení DPH, EET a Centrálního registru bankovních účtů jsou: totální dohled, likvidace trhu a konkurence malých podnikatelů a živnostníků a plně řízená ekonomika. Přesně v duchu slov chorvatského ministra financí, že oni „potřebují sledovat každého podnikatele a chtějí řídit hospodářství".

Jak to tedy bude u nás? Jak dlouho budeme ještě svodně podnikat? Abychom se jednoho dne neprobudili do staronové doby, kdy stát bude rozhodovat o všem a podnikání malých podnikatelů a živnostníků bude okrajovou záležitostí několika podivínů, jak tomu bylo pře rokem 1989. Zdá se, že si někteří politici hodně přejí posilovat moc státu. My bychom si však měli stále opakovat, že nemají občané sloužit státu, ale stát občanům.

Radomil Bábek, předseda APM

Článek předsedy Asociace podnikatelů a manažerů Radomila Bábka byl převzat z webových stránek této partnerské organizace a ASZ ČR se s ním ztotožňuje.