Na situaci v chovu nosnic a produkci vajec měla upozornit tisková konference, kterou uspořádalo Ministerstvo zemědělství ve středu 13. června na půdě Poslanecké sněmovny PČR. Důležitým podnětem svolání konference jsou opakované závadné dodávky vajec ze zahraničí, jejich nedostatečné označování a nerentabilní produkce českých chovatelů.
Po zahájení ministrem Marianem Jurečkou a jeho naléhání na českého spotřebitele s důrazem na koupi kvalitních českých vajec a podpoře národního zemědělství dostal slovo Jiří Šír, náměstek pro řízení Sekce zemědělských komodit a ekologického zemědělství MZe. Uvedl, že Česká republika je v produkci vajec soběstačná z 85 % a je tedy schopná pro naši spotřebu vejce zajistit. Podle něj se však výrobní náklady na jeden kus (pomineme-li alternativní chovy) pohybují v rozmezí 1,50 – 1,70 Kč, současné realizační ceny jsou nižší – okolo 1,25 Kč za kus. V takovém případě je těžké konkurovat, ekonomické ztráty jsou dlouhodobě neudržitelné. Z ciziny se k nám vejce dováží za dampingové ceny 80 halířů, avšak v rámci Evropské unie není jednoduché nastalou situaci řešit. „Nejjednodušším a nejméně finančně náročným řešením je, že spotřebitelé budou upřednostňovat české výrobky, a to nejen co se týče vajec. V případě, že Česká republika o svoji produkci přijde, není reálné, že se chovy budou někdy v budoucnu obnovovat,“ doplnil Jiří Šír.
Za kontrolu a dozor u našich chovatelů, v třídírnách, skladech i obecně dovozu potravin z jiných členských zemích EU je zodpovědná Státní veterinární správa. Na tiskové konferenci ji zastupoval ústřední ředitel Zbyněk Semerád, který popsal náležitosti a postup kontrol. Každý příjemce musí 24 hodin předem nahlásit dovoz jakékoliv komodity a jejího množství. Následná veterinární revize fyzicky kontroluje dokumenty i přímo sklad. „Od roku 2016 jsme zintenzivnili spolupráci s Celní správou i Policií ČR s využitím Centra služeb pro silniční dopravu. Kontroly probíhající tzv. na cestě nejsou primárně zaměřeny na potraviny, ale pokud zastavené auto toto zboží převáží, celníci požadují veškerou dokumentaci, značení apod. Od začátku roku bylo takto provedeno 360 kontrol, v různou pracovní dobu, dny i v různých krajích,“ řekl Semerád.
Podle slov Zbyňka Semeráda pochybil především řetězec Kaufland a Ahold, který vůbec ze všech dováží vejce v nejvyšší míře. Vejce v řádech statisíců kusů, špatně označená byla vrácena zpět do země původu. Dalším pochybením řetězce Ahold, za které dostal sankci 0,5 milionu korun, bylo nenahlášení 10x vyššího množství vajec v dodávce do ČR. V rámci proběhlé mimořádné kontrolní akce bylo ve výše zmíněných řetězcích objeveno devět závad týkajících se opět špatného značení a nahlášeného počtu dodaných vajec. Dosud bylo veterinární správou provedeno přes 4 000 dohledů nejen na vejce, ale na zásilky všech potravin z jiných členských zemí EU. Každý týden proběhne zhruba 250 kontrol.
Za české drůbežáře, tedy Českomoravskou drůbežářskou unii, vystoupila její předsedkyně Gabriela Dlouhá, která opět zdůraznila, že se produkce vajec v ČR nachází v hluboké odbytové a výrobní krizi. „Například Polsko je v produkci vajec soběstačné ze 170 % a jejich nadprodukce míří většinou právě k nám.“ Velká část jejího příspěvku se však týkala značení vajec. Na konkrétním příkladu stejného privátního obalu obchodního řetězce ukázala, jak může český spotřebitel při koupi sáhnout vedle a to doslova. Vedle sebe totiž mohou být v obalu (např. papírové krabičce) vejce z Česka i z Polska.
Aktuální stav nosnic k 1. červnu 2016 je 3.860 tisíc kusů, což je údaj srovnatelný s obdobím před 1. lednem 2012, kdy se rušili velké chovy z důvodu včasného nesplnění přechodu z konvenčních klecí na obohacené. Avšak před deseti lety bylo u nás chováno 5,5 milionů nosnic. Krize je dlouhodobá, nejmarkantnější pokles začal před Vánoci loňského roku.
Podle nejnovější zprávy Státní veterinární správy se v měsíci červnu 2016 dovezlo do ČR celkem 27 183 214 vajec, z toho z Polska necelých 18 milionů, Slovenska 5,7 milionů a Lotyšska 3,5 milionů. Co se týče vaječných výrobků, bylo dovezeno celkem 594 t, z Polska 280 t a z Lotyšska 100 t.
Má však resort zemědělství nějaké rychlé a operativní řešení jak podpořit české chovatele? Ministr sice uvedl, že za poslední dva roky přijali 58 žádostí o investiční podporu pro zlepšení kvality chovu nosnic a rentability v celkové částce 544 mil. Kč, z nichž 50 bylo administrováno. Je však otázkou, zda nastavení podmínek těchto podpor je adekvátní a zda dává příležitost i menším producentům, když z celkového počtu chovatelů jich dotaci čerpal jen zlomek, zato ve výši v průměru 11 mil. Kč na projekt.
Jen pro jistotu a zopakování pro ty, kteří nemají babičky, tetičky či vlastní kurníky – víte, jak poznat původ vajec? Na každém vejci, které se dostane do obchodu, musí být razítkem otištěn kód. Kdy tato povinnost neplatí? Pokud chovatel nemá více jak 50 nosnic, nevzniká mu povinnost toto číslo vlastnit. Neznačená vejce tedy můžete koupit od drobného chovatele přímo ze dvora nebo na místním farmářském tržišti.
Na ukázce číselného kódu poznáme způsob chovu (první číslice – 0 – ekologický chov, 1 – chov ve volném výběhu, 2 – chov na podestýlce; 3 – chov v klecích), zemi původu a podle evidence Mezinárodního testování drůbeže v Ústrašicích, které najdeme na webových stránkách www.mtd-ustrasice.cz, se dopátráme i konkrétního chovatele nosnic (ovšem platí pouze u vajec, které pocházejí z ČR, s označením CZ, a od nahlášených chovatelů). Na co si dát také pozor? Razítko na obalu může být české, přestože vejce v něm pochází z jiné země. Tento kód totiž značí pouze místo, kde bylo s vejci manipulováno naposledy, a to jsou většinou třídírny a balírny v ČR. Proto, pokud již vejce musíte kupovat, podívejte se opravdu do útrob papírové krabičky. Zároveň nebudete po příchodu domů překvapeni vejci rozbitými či znečištěnými. O špinavé křapky asi nikdo z nás nestojí.
Aneta Matoušková
