Hlavním účelem výstavby polních cest v rámci pozemkových úprav je zpřístupnění okolních pozemků jejich vlastníkům a zemědělsky hospodařícím subjektům. Neméně důležitým účelem je také zvýšení prostupnosti krajiny a odklonění provozu zemědělské techniky mimo zastavěnou část obce. Cesty jsou hojně využívány i k jiným účelům, napojují se na silnici a místní komunikace a umožňují tak obyvatelům obcí jejich využití za účelem rekreace a turistiky.   

Konkrétní parametry, např. jako šířka či povrch jednotlivých polních cest vždy vychází z technických návrhů autorizovaných inženýrů – projektantů. Např. volba povrchu polní cesty je závislá na řadě parametrů, jako jsou očekáváné dopravní zatížení zemědělskou technikou, intenzita provozu, velikost svozné plochy, sklonové poměry vozovky aj. Cesty se proto musejí budovat z materiálů, které jsou odolné této zátěži a současně dobře udržitelné a celoročně sjízdné. Realizací zpevněných polních cest dochází i k vyloučení nebo omezení průjezdu zemědělské techniky zastavěnou částí obce a propojení sousedních obcí. V rámci zpracování projektové dokumentace je typ polní cesty předem projednán s příslušnými orgány životního prostředí, případně Agenturou na ochranu přírody a krajiny (AOPK). U cest s plánovaným nižším dopravním zatížením je využíváno alternativních ploch, například pouze kolejové cesty (kryt z dílců), ale pouze v případě, že s nimi souhlasí orgány životního prostředí nebo AOPK. Cesty s krytem z vegetačních dílců lze využít pouze v omezeném rozsahu, spíše pro odstavné plochy. Návrhy polních cest jsou často správně  doplněny příkopy na svedení vody do vodoteče, protierozními prvky či doprovodnou zelení, která má funkci půdoochrannou i ekologickou. 

Státní pozemkový úřad v rámci realizací opatření ke zpřístupnění pozemků doposud vybudoval téměř 3 000 kilometrů polních cest, brodů, propustků, mostků atd.

Zdroj: Státní pozemkový úřad