Učitel, policista, voják, ale hlavně školák, student nebo pacient v nemocnici. Ti všichni mají povinně dostávat ve svých jídelnách stravu v kvalitě bio. Tedy pokud jsou z Dánska, Rakouska, Itálie, Francie, Španělska nebo Slovinska, kde tamní vlády vydaly zákon o nutném podílu biopotravin ve veřejném stravování. V Česku nic takového povinné zatím není, ale změna už se chystá.

„Třeba v Dánsku se už v řadě jídelen veřejného stravování vaří z 90 procent z biopotravin,“ říká Kateřina Urbánková ze svazu PRO-BIO, který zastřešuje zájmy českých ekologických zemědělců, tedy sedláků, kteří na svém hospodářství nepoužívají chemii. „Minimální podíl biopotravin ve veřejném stravování v Česku není v současnosti v žádném zákoně stanoven, je tedy roven nule,“ uvádí mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

A právě to se ekologičtí zemědělci a výrobci, jejichž potraviny neobsahují éčka, konzervanty ani stabilizátory, snaží změnit. Do konce tohoto roku by měl vzniknout návrh zákona, který následně poputuje do parlamentu. „Inspirujeme se zákony například z Francie či Slovinska. Vybíráme to nejlepší z nich, hodnotíme tamní zkušenosti a překlápíme na české podmínky,“ vysvětluje Urbánková přípravu zákona, který ale bude v první fázi velice skromný. „Chceme, aby podíl biopotravin ve školách, nemocnicích a dalších zařízeních tvořil čtyři až pět procent,“ konkretizuje mluvčí Vojtěch Bílý.

Dražší bio? Jen o čtyři koruny

Ovšem i bez povinnosti dané zákonem už dnes vaří z biopotravin v Česku některé školy, nemocnice či domovy pro seniory. Třeba státní Mateřská školka Pastelka v Liberci. „Pomazánku ke svačince máme z bio vajec, k obědu bývají bio kuřata,“ přibližuje ředitelka Jana Pospíšilová s tím, že praxi vařit částečně z kvalitních biosurovin tu zavedli už před dvěma roky.

„První rok jsme nezdražili vůbec, druhý asi o čtyři koruny. Rodiče reagovali velmi vstřícně a přejí si, aby děti bio dostávaly,“ říká ředitelka Pastelky, kde podíl biopotravin činí sedm procent. „V tom je na tom lépe Praha, tam dovoz není problém. S úsměvem říkáme, že toto do Liberce ještě nedorazilo,“ podotýká.

Kromě škol a školek by podle návrhu zákona měli nejkvalitnější potraviny dostávat také pacienti nemocnic. Některá zdravotnická zařízení už na bio vlnu naskočila, třeba nemocnice v Uherském Brodě.

„Biopotraviny využívala v rámci pilotního projektu poslední dva roky. Šlo výhradně o mléčné výrobky. Kvůli nárůstu cen potravinv poslední době jsme nemohli biopotraviny dále do jídelníčku zařazovat, překračovali bychom tak cenu stravovací jednotky. Nabídku biopotravin pro pacienty, zaměstnance i návštěvníky jsme ale zachovali v bufetech nemocnice,“ říká Egon Havrlant, tiskový mluvčí nemocnic Zlínského kraje.

Například největší česká nemocnice – pražský Motol – bioprodukty zavádět nechce. „Pojem biopotravina rafinovaným způsobem podporuje lokální a malé zemědělce. Ve zdravotnictví však podle nás nemá smysl. Výzkum osob přijímajících biopotraviny ukázal, že nejsou zdravější než ti, kdo biopotraviny nekonzumují,“ podotýká mluvčí nemocnice Pavlína Danková.

„K přípravě pokrmů používáme výhradně čerstvé suroviny a vhodné technologické postupy, které odpovídají všem normám,“ dodává s tím, že potraviny nemocnice odebírá na základě výběrových řízení, kde je kritériem cena a původ v Evropské unii.

Pomoc i pro farmáře

Právě neochota měnit zaběhlý způsob vyváření a obava z vyšších výdajů za bio sortiment, jsou podle Ministerstva zemědělství největší překážky na cestě biopotravin do veřejného stravování. „V Česku také chybí logistická podpora distribuce biopotravin, chybí i polotovary,“ konkretizuje mluvčí rezortu Bílý.

Zákon o povinném podílu biopotravin by mohl začít platit od roku 2021. Jeho tvůrci považují za primární cíl dostat do veřejných jídelen v kvalitě bio základní potraviny – tedy mléko a mléčné výrobky, sezonní zeleninu a ovoce, ale i maso. „Kromě zdravého jídla se podpoří i prvovýroba, tedy ekologičtí zemědělci,“ shrnuje Kateřina Urbánková ze svazu PRO-BIO.

Argumenty PRO a PROTI novému „bio zákonu“

Připravovaný zákon o povinném podílu biopotravin ve stravovacích zařízeních škol, školek, nemocnic, úřadů a dalších státních institucí, který by mohl platit už od roku 2021, má své zastánce i odpůrce. Toto jsou jejich hlavní argumenty:

PRO

■ Zdravější výživa zejména pro děti a pacienty, ale i pro vojáky, policisty či úředníky.

■ Pokud by státní instituce musely vařit částečně z biopotravin, vznikl by velký odbyt pro téměř 5000 českých biofarem.

■ Zvyšující se počet biofarem má vliv na pokles používání chemie v zemědělství, výrobky neobsahují žádné stabilizáty a konzervanty. Na ekofarmách mají zvířata lepší život (drůbež není v klecích, dobytek se pase na pastvinách apod.), navíc ekozemědělci hospodaří s respektem ke krajině, předchází erozi, zachovávají biodiverzitu a udržují kvalitu vody i půdy.

PROTI

■ Zatím stále špatná logistická podpora distribuce bio výrobků v Česku.

■ Menší sortiment, který nemusí pokrýt veškeré potřeby veřejných jídelen, nedostatek polotovarů.

■ Panují obavy personálu kuchyní z mnohem vyšších nákladů spojených s neznalostí bio sortimentu.

Autor: Josef Hora

Zdroj: Mafra – 5plus2