Je zvěř v českých lesích přemnožená?

Mnohonásobně.

Kolik zvěře by mělo v lesích být, vzhledem k současnému stavu českých lesů? Aby se zvěř uživila, a přitom nebránila obnově lesa?

V úsecích, kde se obnovují lesy, bychom se měli přiblížit minimálním stavům, určitě ne k stavům normovaným. Což by bylo přirozené, protože bychom reagovali na to, že potřebujeme obnovit lesní kulturu.

Ministerstvo zemědělství si slibuje získat aktuální data o počtu zvěře i škodách na lesích od elektronické evidence, kterou chce zavést v rámci novelizace zákona o myslivosti.

Myslíte si, že elektronická evidence konečně pomůže zjistit, kolik zvěře v lesích žije?

Nemyslím si to.

Dnes máme data v měsíčním hlášení evidence úlovků, a to papírovou formou. A troufnu si říct, že evidence úlovků je jediná přesná a vypovídající evidence, která v myslivosti funguje.

A to, že budu něco evidovat online nebo elektronicky, nepovede k tomu, že zvěř bude někdo víc lovit. Spíš naopak. Spousta lidí, kteří nebudou tenhle systém umět používat, budou lovit míň nebo nebudou lovit vůbec.

Podle vyjádření ministerstva zemědělství zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i starší lidé jsou schopni využívat pro výkon práva myslivosti moderní technologie. Zároveň prý každý myslivec nemusí mít mobilní telefon. Za ty, kteří nebudou umět používat mobilní aplikaci, to může zařídit někdo jiný.

Nebudu rozporovat zahraniční zkušenosti. Ale tvrdím, že v praxi české myslivosti to bude jinak.

A jak to tedy podle vás bude?

Za evidenci lovu jsou odpovědní myslivečtí hospodáři. To je funkce, kterou musí mít každý uživatel honitby. Myslivecký hospodář je osoba s vyšší mysliveckou zkouškou v rámci školy nebo rozšíření odbornosti. A je odpovědný za vedení evidencí, jako je hlášení jarních kmenových stavů zvěře, plán lovu (společně s držitelem honitby) a evidence úlovků. Ty dnes předkládá v papírové podobě. Dejme tomu, že by se předkládala v elektronické podobě.

Znám myslivce, kterým je 75 a dělají mysliveckého hospodáře pro devět honiteb. Jenom proto, že kdysi složili potřebnou zkoušku. Mají tiskopisy předvyplněné podle loňského roku, jako přes kopírák. A u těch si troufnu říct, že nevidí, co myslivci v honitbě střílí, protože jim zvěř nikdo nepředkládá.

A jiný člověk z mysliveckého spolku než myslivecký hospodář by neměl být oprávněn předkládat evidenci. Podle současné legislativy to nejde a v novele jsem nikde nenašel, že by se způsobilou osobou stával někdo jiný. Takže co by se mělo na zavedeném systému měnit jiného než jen forma? Jestli papír, nebo elektronický formulář, to je jedno.

Podstatné je to, jaká čísla se do nich píšou.

Můžete mi popsat, jak bude myslivost vypadat, pokud se schválí poslanecká novela zákona o myslivosti? Zastřelím kance, vyfotím ho a fotku vložím do aplikace, to se odešle do systému spolu s nějakými základními informacemi kde a kdy. Hotovo?

Ano. A toho stejného kance pak naložím, odvezu ho o tři kilometry vedle, strhnu mu plombu, dám novou a vyfotím ho znovu. A znovu a znovu. Z bránice udělám čtyři použitelné vzorky a kance vykážu čtyřikrát. Díky čtyřem fotkám ze čtyř míst budu předstírat, že jsem ulovil čtyřikrát tolik kanců.

A kdo mi dokáže opak? Který úředník bude sedět a porovnávat fotky mrtvých zvířat?

Nejvhodnější způsob, jak zamezit opakovanému vykázaní jednoho zvířete, bude podle ministerstva popsán ve vyhlášce.

Nevěřím ministerstvu zemědělství, že tohle dotáhne tak, jak má. Doteď to neudělalo a mělo k prováděcím vyhláškám a metodikám deset let možností. Neudělají to, pokud jim to neuloží zákon.

Každá vyhláška vychází z definice zákona. Její prováděcí význam je zakotvený v zákonné povinnosti. A ministerstvo doteď na úseku myslivosti vždycky ohnulo každou vyhlášku tak, aby naplnila dikci zákona, ale nepoškodila zásady komerční myslivosti.

Tak se zeptám jinak. Proč by myslivec vozil to samé zvíře na několik míst?

Třeba proto, že mu držitel pozemků, ať už lesních, nebo zemědělských, z pobytových znaků a způsobených škod přes paragraf 39 mysliveckého zákona nařídí zvěř zredukovat.

A on to nebude chtít udělat skutečně, ale udělá to jen „papírově“. Tak, jak to dělá doteď.

Takže na oko vykáže, že snížil počet zvěře, jak si vlastník pozemku přál...

Ano. Vykáže, že loví.

A jak by se toto dalo napravit?

Hned, jak vznikla povinnost odevzdat ocásek uloveného divočáka, takzvané „pírko“, počet odlovených divočáků se zvýšil.

Takže odevzdávání těchto tzv. markantů podle vás funguje?

Ano, u černé zvěře, tedy u divokých prasat.

Od roku 2016 musí myslivci odevzdat ocásek uloveného prasete. Ty se dodávají Státní veterinární správě s povinným vzorkem bránice, který se odebírá kvůli ochraně zdraví, aby se zamezilo přenosu svalovce trichinelly.

Pokud ke vzorku svaloviny z bránice nedoručíte „pírko“, tak vám veterinární správa stanoví sankci, třeba zaplatit vyšetření vzorku toho divočáka, atd. A veterinární správa má v místech, kde jsou laboratoře, k dispozici chladicí boxy a kafilerní místa, kam se ocásek posílá na neškodné zlikvidování.

Pírko je nezvratný důkaz, že jsem zvíře ulovil.

Ujasním si: myslivci opravdu odebírají vzorek bránice?

Ano. Brániční pilíř je sval, který je nejprůkaznější na prokázání přítomnosti svalovce. A vzhledem k tomu, že prase je přenašeč svalovce trichinella a pro člověka je nakažení trichinelózou smrtelné, tak se v 70. letech zavedla povinnost odevzdání vzorku bránice.

Tehdy došlo k úmrtí několika lidí po pozření nedostatečně tepelně upravené zvěřiny prasete divokého. Tahle povinnost se plní několik desítek let. A nově, v době afrického moru, se k tomu zavedla povinnost dodávání ocásku, který prokazoval, že vzorek svaloviny je z konkrétního divočáka.

Do té doby se střelilo deset prasat, ale jenom ze tří se odebrala bránice. Nemusely se dávat žádné markanty, takže tři kusy vyšetřené byly a sedm nebylo. Nedošlo k tomu, že by onemocněl člověk, protože dneska se dobře tepelně zpracovává. Ale to riziko bylo natolik nepřijatelné, že Státní veterinární správa k těm krokům přistoupila.

A já nevěřím, že fotka v telefonu a elektronický registr v téhle oblasti nahradí státní dozor.

U jiné spárkaté zvěře, tzn. u srnčí, jelení a další, se markanty neodevzdávají. Což si troufnu říct, že je chyba, a myslím si, že by Státní veterinární správa mohla být zatížena touto povinností.

Myslím si, že kdyby se odevzdávaly markanty i u dalších druhů zvěře, budeme mít úplně jiné údaje o odlovené zvěři, než máme dnes.

Návrh zavedení markantů byl a je ale velmi kritizován, mimo jiné kvůli veterinárním požadavkům a manipulaci s kusy zvířat. U divokých prasat to funguje bez problémů?

Ano, tam je to zákonná povinnost.

Myslíte si, že by s odevzdáváním další markantů nevzniklo nějaké riziko, třeba hygienické? Pro laika je představa, jak myslivci musí zvířeti řezat uši nebo spodní čelist, trochu drastická…

Zvíře vždycky musíte zpracovat. Zvěřina se vykupuje jako tělo bez hlavy a běhů, takže myslivci už to stejně dělají.

Když jako myslivec střelím srnce, co se ode mě v současnosti očekává?

Když střelíte srnce, tak mu uříznete celou hlavu a běhy. To děláte vždycky, když chcete zvěřinu prodat. Hlava váží přibližně kilo, a nikdo si nekoupí lebku s kůží. A u srnců je hlava zároveň trofejí.

A teď má být povinností uživatele honitby, a to by mělo být zakotveno v zákoně, že hlavu odevzdá Regionální veterinární správě, která ji po ověření bezpečně zlikviduje.

Má smysl odevzdávat celou hlavu, nestačí uši?

Když by veterinární správa chtěla dělat nějaký rozbor vzorků, tak jen z uší je neudělá.

Když jako zemědělec porazím doma krávu, mám ze zákona povinnost odevzdat do pěti dnů od porážky hlavu a vnitřnosti kafilérii, kde je úřední veterinární lékař.

Proč by ta samá povinnost nemohla platit u volně žijící zvěře, když hlavu srny, srnčete, laně, koloucha, muflonky, muflončete, daněly ani dančete nejsem schopen spotřebovat?

Kde bych tu hlavu skladovala?

Ministerstvo zemědělství dnes dává finanční podporu 40 000 Kč na chladící zařízení pro nakládání se zvěřinou. Tam se chladí trup zvěře pro případné odběratele. Proč by v tom chladícím zařízení nemohla být přihrádka, v které bych ponechal hlavu? Tu posléze odevzdám svozovému kafilernímu úřadu, který povede evidenci odevzdaných hlav. A doloží státní správě, jaký uživatel honitby pod jakým číslem odevzdal 11 hlav srn, 5 hlav srnčat a hlavu koloucha.

Kritici říkají, že by to bylo drahé.

Ten systém ale už funguje. Ty kafilerní vozy jezdí po republice a za svážení chtějí 8 Kč za kilo. A pokud jsem jako uživatel honitby schopen zaplatit nájem za honitbu 100 000 Kč, proč bych nemohl zaplatit 1000 Kč za odevzdání hlav holé zvěře?

Proč?

Protože bych měl vykázaný lov jen opravdu ulovených srn a srnčat. Nemohl bych do papíru napsat, že jsem jich ulovil pětkrát tolik než ve skutečnosti.

Takže vy říkáte, že odpor vůči markantům je daný tím, že se myslivcům nechce vykazovat skutečný stav ulovené zvěře?

Myslím si to.

Paradoxní je, že zemědělci musí vykazovat poražené kusy bez ohledu na cenu. Když porazím doma krávu, tak za kafilerku zaplatím 700–900 Kč. Ze srny by mě hlava stála 8 Kč.

Ale když teď tu povinnost nemám, tak by to pro mě bylo nákladnější.

To ano.

Jenže myslivost obecně by neměla být výdělečná činnost. Měla by to být činnost spojená s péčí o přírodu, krajinu a národní bohatství – zvěř v ní se vyskytující.

A pokud jsem schopen dnes najít sponzora, který mi zaplatí 200 000 Kč za nájem státní honitby Lesů ČR, tak nenajít 1 000 Kč na to, abych odevzdal na kafilérii hlavu ulovené holé zvěře, to mi přijde jako lichý argument.

Co by se dělalo, když bych ulovila jelena?

Jeho hlavu podle zákona odevzdáváte na každoroční přehlídku hodnocení trofejí. Odevzdává se lebka s parohy, a nebo celá preparovaná trofej.

Pokud by ji ulovil zahraniční lovec, který si trofej odvezl do ciziny, požaduje se minimálně fotodokumentace.

U trofeje si troufnu říci, že je nezaměnitelná, protože má jinou délku, tvar, úhel různých parůžků, počet výsad. Takže to není na fotce zaměnitelné jako deset hlav srnek.

Takže u trofejové zvěře se hlavy také odevzdávají…

Ano. Přehlídky probíhají v jarních měsících před zahájením nové lovecké sezóny. Jarní přehlídky probíhaly vždy od začátku dubna do půlky května. Každý okresní myslivecký svaz si zorganizoval okresní přehlídku ulovené trofejové zvěře pro určitý počet honiteb, provedl hodnocení, obodování, určil medailové trofeje a chybné odstřely takzvaných nadějných červených bodů.

Plánuje se s novelizací mysliveckého zákona odevzdávání markantů u divočáků zrušit?

Českomoravská myslivecká jednota bojuje na ministerstvu zemědělství všemi pákami za to, aby se ocásek neodevzdával. Přitom veterinární správa si z toho může vzít vzorky pro africký mor prasat, rozbory Aujeszkyho choroby a dalších věcí. Neříkám, že to dělají. Ono je to fakt drahé. Ale vidíme, jak cenný je pro nás lidský život a zdraví a víme, jaké choroby je volně žijící zvěř schopna přenést.

Teď jsme díky Státní veterinární správě zvládli vymýtit na území 20 km2 africký mor prasat s nákladem 256 milionů korun. Jsme jediná země na světě, která to díky přístupu a schopnosti Státní veterinární správy a směrnicím pro eradikaci nebezpečných nákaz dokázala udělat. Proč bychom měli pochybovat o některém z těch opatření, které veterinární správa doporučila a které nás vystřelují na špičku světové odbornosti?

Protože nějaká zájmová skupina lidí, provozujících koníček, říká, že to bude drahé a že se jim to provozovat nechce?

Ale neví se o tom, že by srnci nebo jeleni přenášeli nějakou podobnou chorobu…

Zatím ne. Kdyby někde došlo k nějakému masivnějšímu úhynu, tak by se o tom hned vědělo. Podobně jako o u krav o BSE.

Já jako chovatel musím každý rok krávy z pastviny nahnat do klece s veterinářem, kterého zaplatím, a odebrat jim vzorek krve do ampule a předložit ho k vyšetření Státní veterinární správě. V případě, že to nesplním, mohou mi sebrat dotace na zemědělství. A ještě mi mohou zakázat chovat dobytek.

Ale zatímco vy jste majitelem krávy, živá zvěř nikomu nepatří, dokud ji někdo neuloví…

Když je zvěř národní bohatství a tím pádem majetek nás všech, proč bych nemohl určit stejná pravidla? Jasně, nebudeme honit srny po lese a odebírat jim krev do ampulí.

Ale v momentě, kdy na zvěř vystřelím a usmrtím ji, tak už je moje a měl bych za ten kus mít stejnou odpovědnost jako chovatel za krávy. Vzít hlavu usmrceného zvířete a odevzdat ji k posouzení úřednímu veterinárnímu lékaři na státem schválené kafilérii je to nejmenší.

I když se bavíme o tom, že to Českou republiku bude stát třeba 5–7 milionů ročně. Kolik to je v poměru k pěti miliardám škod, které přemnožená zvěř působí proto, že myslivci lžou ve statistikách?

Já jako zemědělec jsem ochoten zřídit a financovat kafilerní box u mě na farmě a myslivcům tam ty hlavy dávat. Když si z každé ulovené holé zvěře dovezou hlavu ke mně na farmu, jsem ochoten pro ně kafilerní box udržovat. Stejně ho musím z důvodu chovu ovcí a koz mít k dispozici.

Pokud by to ale mělo být systémově, kdo by měl ten kafilerní box provozovat?

Obce. Je to podobné, jako když auto srazí zvěř. Uživatel honitby by měl být povinen ten kadáver odklidit, měl by ho předat příslušné kafilérii a náklady by uživateli honitby měla zaplatit obec. To je zákonná úprava, která se ale v České republice nedodržuje.

Proč by každá obec v rámci svého katastru nemohla mít zřízený kafilerní box v řádech nákladu 10–15 000 korun? To je míň než za popelnice. To může být jeden kontejner někde v přístřešku u obecního úřadu, kde na ni nebude pálit slunce, a nějaký sešit, kam zapíšu, že jsem do něj vložil hlavu ulovené srny, plus číslo plomby, datum a honitbu. Kafilérie to vyveze a obci pošle fakturu.

Vy jste zmínil, že myslivci lžou ve statistikách. Jak je to možné? Vždyť podléhají státní kontrole, kterou zajišťuje obec s rozšířenou působností. Probíhá tedy kontrola, nebo ne?

Kontrola probíhá, ale jen nad čísly v tabulkách, které myslivci dodají.

Jestli to tedy dobře chápu, tak dnes myslivost funguje tak, že myslivci si udělají plán mysliveckého hospodaření, ve kterém je i plán lovu. Ten plán lovu potom sami vykáží, takže si provádí samokontrolu, a výsledek pošlou na obec s rozšířenou působností, která se podívá na to, jestli se čísla shodují.

Jestli se shoduje výkaz lovu s plánem. To je všechno.

Jaká je ověřitelnost těch čísel?

U divočáků se dají počty ověřit z evidence Státní veterinární zprávy o provedených laboratorních rozborech formou vzorku bránice. U srnců a jelenů a trofejové zvěře na přehlídkách. U samic a mláďat je ověřitelnost nulová.

Myslivost je zóna šedé ekonomiky. Například poplatkové povolenky se podle zákona nesmí prodávat, ale běžně se tak děje.

Co je poplatková povolenka?

Když prodáte právo lovu zvěře ve své honitbě někomu, kdo k ní nemá právní vztah, kdo není uživatel honitby.

To můžete, ale musíte ho přitom doprovázet. Protože uživatel honitby je zodpovědný za to, že osoba vykonávající právo myslivosti má lovecký lístek, zbrojní průkaz, platné pojištění z výkonu práva myslivosti. A má povolenku k lovu, která ho k tomu lovu pro dané období a danou zvěř opravňuje, a dělá to v honitbě, kde se podílí na nájmu. Ve finále je to lov hosta spolu s myslivcem, který zná hranice honitby a je seznámen s provozem.

A co je tedy zakázáno?

Nemůžu říct: „Běž si tam na ten posed a až něco střelíš, tak přijď zpátky.“ Musím být celou dobu přítomen a zodpovídat za to, kam a na co host střelí.

Ale myslivecká praxe to už 20 let porušuje.

Když se podíváte na server www.myslivost-lovectvi.cz, tak tam najdete 50 honiteb, kdy si nájemce pronajme honitbu například za 200 000 Kč, a pak deseti lidem prodá roční povolenku na lov za 50 000 Kč. Takže z povolenek utrží 500 000 a lesům zaplatí 200 000 za nájem.

Tohle tedy není legální, ale děje se to a dá se to dohledat na veřejně přístupném serveru?

Zákon to vysloveně zakazuje.

Kdyby se to Lesy ČR jako držitel honitby dozvěděly nebo měly důkaz o tom, že jsem prodal povolenku k lovu za úplatu, aniž bych dotyčného při lovu doprovázel, tak by mi měly s okamžitou platností vypovědět nájemní smlouvu na honitbu a obec by se mnou měla zahájit správní řízení za porušení zákona o myslivosti.

Praxe je ale taková, že se to běžně přehlíží. Je to zóna šedé ekonomiky.

Z toho pohledu je přijatá novelizace, která ještě ale neplatí, narušením té šedé ekonomiky, protože zavádí pořizování posudků a markantů jako něčeho, co se obtížně obchází. Tak to myslíte?

Ano. A proto se potýká s obrovským odporem. Je to narušení zažité praxe, kterou stávající zákon o honitbách s minimální výměrou 500 ha a pronájmem státních honiteb jednomu nájemci umožňoval.

My tady na Opavsku řešíme problém, kdy držitelem honitby jsou Lesy ČR, jsou tu čtyři navazující honitby, každá o výměře 500–600 ha. Je to jeden lesní komplex oddělený prakticky jenom cestami. Honitby jsou jednoho držitele. Kdyby ten lesní komplex dosáhl 1000 ha pro jednu honitbu, platil by normovaný stav pro černou zvěř. To znamená, že by byl pro ni stanovený maximální počet divočáků.

Proto se ta honitba účelově rozdělila na čtyři. Každá honitba se pronajala jedné společnosti. Všechny ale ovládá jeden člověk.

Takže jeden člověk ovládá čtyři honitby od státních lesů a hospodaří se zvěří tak, že normovanou má jenom srnčí zvěř, ostatní ne. A on si to vykládá tak, že když zvěř není normovaná, může jí být libovolné množství. Stejně se vyjádřil i úředník z orgánů státní správy myslivosti.

Jak by podle vás měla vypadat dobrá státní kontrola myslivosti?

Úředník by měl v krajině vyhodnotit, jaké jsou pobytové znaky, jaké jsou škody způsobené zvěří. Pokud má podezření, že je zvěře víc než má být, měl by s držitelem honitby zahájit řízení, aby zvěř významným způsobem zredukoval a její množství nebylo na úkor biodiverzity a rovnováhy v krajině.

Od roku 2019 je schválena novela mysliveckého zákona, která ukládá obcím vypracovávat posudky o stavu lesů a myslivcům povinnost odevzdávat markanty. A má vstoupit v platnost v listopadu tohoto roku. Je možné, že se začne naplňovat? Budou na to obce připravené?

Nebudou. A proto dělají všechno pro to, aby tomu zabránily.

Základním předpokladem pro to, že se stanu úředníkem, který má na starosti státní správu myslivosti, je, že jsem myslivec a mám za sebou minimálně zkoušku uchazeče o první lovecký lístek. Dále mám nějaké další odpovídající vzdělání.

A teď si představte, že jsem složil zkoušku, kde mě zástupci ČMMJ učili, co mám jako myslivec dělat. Do ročníku se mnou chodilo dalších dvacet myslivců, ti jsou v okrese v honitbách a všechny je znám. A stanu se úředníkem, který je má kontrolovat.

Všichni mě budou zvát na hony a pod rouškou ovínění na poslední leči říkat: „Ty jsi úplně upad‛, ty nám nemůžeš stanovit, že na honu nic nestřelíme. Když zvěř bude v takovém měřítku, jak má být, tak ji vlastně nemůžeme lovit, nenaplníme mrazáky a ani ten guláš na poslední leč nebudeme mít.“

Myslivci mě jako úředníka zpracují tak, že budu zkoumat tabulky a nebudu si všímat, jaký je skutečný stav zvěře v krajině, ani ve výkazech lovu.

Pokud by stav zvěře v lesích odpovídal úživnosti lesa, která je teď, znamenalo by to, že by spolková myslivost nemohla fungovat? Nemohly by se dělat lovy, jak jsou myslivci zvyklí?

Spolková myslivost by fungovat mohla. Nemohla by fungovat ta komerční na bázi šedé ekonomiky.

Takže když uspořádám lov pro hosty, musí být v lese zvěře hodně. Víc než zdravý les uživí…

Představte si, že jste z Prahy a já tady na Opavsku uspořádám hon na divočáka. Vy sednete na vlak, přijedete v pátek odpoledne do Opavy, já vás ubytuju na lovecké chatě a ráno vás probudím a po snídani s dalšími dvaceti lovci vás budu honit po lese a budeme lovit divočáky. Vy na tom lovu vystřelíte deset nábojů a střelíte dvě prasata. Já vás vyhlásím králem honu a vy se v neděli ráno vrátíte dalším vlakem do Prahy plná dojmů s diplomem pro krále honu.

Zavolám vám znovu za měsíc, že se akce opakuje. S nadšením a očekáváním pojedete znovu.

Ale co když přijedete z Prahy na Opavsko a neuvidíte ani zajíce? Za měsíc vás pozvu znovu a vy zase neuvidíte ani zajíce? Pozvu vás znovu za tři roky a vy uvidíte pět kusů srnčího, na které ale nesmíte vystřelit? Kolikrát to vydržíte přijet?

Odpověď asi má být, že mě to bavit nebude…

Ale to je v kostce myslivost v pojetí ČMMJ.

Když si nevystřelíte, nebude vás to bavit. A ta omáčka a doprovodný program kolem toho je postavená na střílení. Komu dám diplom krále honu, když se nesmí vystřelit?

Autorka: Zdeňka Kováříková

Zdroj: Ekolist.cz