Říká se, že nic v životě není náhoda. Jistě tomu tak bylo i v případě manželů Kojetínových, kteří se v roce 2009 definitivně rozhodli změnit svůj život, opustit dosud vykonávané profese a začít hospodařit. Zrovna v té době byla na prodej zemědělská usedlost ve Struhách a její tehdejší majitel, člen ASZ Tábor Martin Novák, byl natolik vstřícný a trpělivý, že jim vyšel vstříc i se splátkovým kalendářem.
Původní představa chovu masného skotu vzala za své ve chvíli, kdy manželé zjistili, že farma je uzpůsobena k chovu mléčného skotu, a to jak ustájením, tak dojírnou, kterou je třeba pouze uvést do provozu. Vše se podařilo a tak v době, kdy výkupní cena mléka byla 5,50 Kč/l a mnoho chovatelů mléčný skot rušilo, Kojetínovi s ním začínali. Nutno podotknout, že již více než rok se cena drží na dvojnásobku.
V první fázi bylo třeba navýšit stavy dojeného skotu, ve stáji se v té době nacházely pouze čtyři vysokobřezí jalovice – holštýnky a dvě jalovice na připuštění. "Za ideální plemeno na produkci mléka s vysokým obsahem složek jsme v té době vinou nevědomosti považovali červené straky. Brzy jsme ale zjistili, že nejsou ideální na pasení, jako vhodnější, ačkoliv v letním období trpící tepelným stresem, se ukázaly holštýnky," vysvětlují Kojetínovi.
Dvanáct holštýnských a červenostrakatých dojnic se ale v létě roku 2011 ukázalo jako nerentabilních, proto došlo postupným nákupem krav a jalovic a poté i jejich importem z oblasti Algäu v Bavorsku k rozšíření stáda na současných celkem 80 kusů.
"Po zvážení všech pro a proti, navštívení několika desítek farem po celé republice, ale i Německu a Rakousku, jsme se nakonec rozhodli pro chov plemene, které je u nás bohužel zastoupeno pouze několika jedinci rozesetými po celém území – Brown swiss. Vyniká dlouhověkostí, konstituční pevností, zdravím, skvělou pastevní schopností a mléčnou užitkovostí, přesto jsou tyto jeho vlastnosti v českých chovech ještě nedoceněny. V některých německých chovech dosahují tato zvířata až úctyhodných 11 tisíc l/laktaci při obsahu složek až 4,5 % tuku a 3,5 % bílkoviny a výjimkou nejsou ani krávy na 10. či dokonce 14. laktaci. U nás na farmě má již Brown swiss své pevné místo, kdy bude plně využit jeho potenciál. K inseminaci používáme pouze býky, kteří jsou nositeli kapakaseinové alely BB, jež zvyšuje sýrařkou výtěžnost mléka. Převodné křížení nepraktikujeme pouze u červených strak, které z chovu postupně vyřazujeme a v jejich případě využíváme užitkového křížení s red Angusem," říkají sedláci.
Ke statku náleží 60 hektarů polností, z nichž zhruba třetina je vlastních, a celá výměra slouží k zajištění krmivové základny z 80 % tvořené jetelotravní senáží. Po ukončení pozemkové úpravy, která zde právě probíhá, se rýsuje i určitá možnost rozšíření výměry, a to až na 100 hektarů, což by Kojetínovi velmi uvítali. Do roku 2011 si na všechny zemědělské práce najímali služby, velký obrat v tomto směru znamenala koupě linky na sklizeň pícnin a baličky. "Při nákupu traktoru jsme se seznámili s bývalým místopředsedou celostátní ASZ Václavem Perníkem a zjistili tak, že existuje organizace, která našemu naturelu ideálně vyhovuje. Věci neznalí jsme se až do té doby domnívali, že musíme být členy Agrární komory, kde nám členství absolutně nic nepřinášelo. Tok důležitých informací z hlavní kanceláře asociace, to je úplně jiná káva, v loňském roce jsme se s ASZ zúčastnili i zájezdu na farmy do Bavorska a měli tak možnost poznat se s řadou sedláků z jiných regionů," pochvalují si Kojetínovi.
Ty teď čeká další fáze rozvoje farmy, a to výstavba mlékárny. "Naším cílem je postupně zpracovávat veškerou produkci mléka v bio kvalitě, a to pouze za pomoci kultur potřebných k jejich výrobě, bez zahušťovadel, sušeného mléka, konzervantů a dalších přidaných látek. Tedy kefíry, jogurty, tvarohy a sýry balkánského typu odpovídající nejpřísnějším požadavkům na kvalitu výsledného produktu," informují farmáři.
V plánu je i vybudování zasedací místnosti vhodné jak pro schůze členů píseckého regionu, tak školení pro studenty a zájemce týkající se správného ošetřování paznehtů u skotu, kterým se zabývá starší syn Kojetínových – veterinární technik Tomáš.
Opravdu těžko věřit, že od koupě statku ve Struhách jeho současnými majiteli uplynulo jen něco málo přes čtyři roky. Spíše se zdá, že zde žijí a hospodaří tak nějak odevždy. To je ale asi tím, že nic v životě není náhoda.
Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ