Narodila se v roce 1901 v Čeladné na severní Moravě jako Božena Opělová. Její otec ovšem brzy zemřel a matka se znovu vdala. Malá Boženka proto přijala otčímovo příjmení – Pavlisková.
V roce 1916 vychodila měšťanskou školu a o něco později nastoupila jako „slečna k dětem“ do židovské rodiny ve slovenských Košicích. Po vzniku samostatné republiky si udělala kurz a nastoupila jako telegrafistka k Československým státním drahám v Košicích.
Tam se také v roce 1923 seznámila s 25letým legionářem kapitánem Václavem Kropáčkem. Vzali se 30. ledna 1924 a z Boženy se stala žena důstojníka. Postupně se jim narodily tři děti, první z nich ovšem tragicky zemřelo na následky opaření.
Klid před bouří
Božena coby manželka důstojníka neměla stálé zaměstnání a vedla poklidný život ženy v domácnosti. Jeho nevýhodou bylo především časté stěhování podle toho, kde zrovna Václav Kropáček sloužil.
V roce 1936 nastoupil její manžel na místo ředitele vojenského kabinetu tehdejšího ministra národní obrany a celá rodina se přestěhovala do Prahy. Po rozpuštění československé armády v roce 1939 byl zařazen jako státní úředník na ministerstvo zemědělství a současně se začal zapojovat do činnosti odbojové skupiny Obrana národa.
Gestapo ho ale zatklo ještě v prosinci téhož roku a uvěznilo ho v pankrácké věznici, kde strávil tři roky. Božena Kropáčková dál s oběma dětmi žila v jejich velkém bytě v pražských Dejvicích.
Strýček Balcárek
Na jaře 1942 právě sem její kamarádka Slávka přivedla parašutistu Adolfa Opálku, velitele paraskupiny Out Distance. Poskytla mu jídlo i ošacení a hlavně bezpečné útočiště svého bytu. Dětem ho představila jako strýčka Balcárka ze své rodné severní Moravy.
Skrýval se u ní ještě několik dní po atentátu na Heydricha, který spáchali jeho kolegové z paraskupiny Anthropoid. Pak se připojil k ostatním a ukryl se spolu s nimi v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje na Novém Městě.
Adolf Opálka měl nejvyšší hodnost a stal se velitelem skupiny. Zemřel 18. června nad ránem na kůru kostela, kde se spolu s dalšími dvěma parašutisty statečně bránil nacistické přesile. Zbylí čtyři parašutisté zahynuli později po hrdinné, ale marné obraně kostelní krypty.
Státně (ne)spolehlivá
V létě 1943 byl Václav Kropáček převezen do Budyšína a následně do Drážďan, aby ho v říjnu téhož roku odsoudili k trestu smrti za velezradu a popravili. Jeho manželka měla velké štěstí, že na její podíl v odboji nacisté nikdy nepřišli.
Po válce byl Václav Kropáček in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka. Božena získala za ukrývání Adolfa Opálky medaili za chrabrost a obdržela i osvědčení o státní a národní spolehlivosti.
Jenže záhy na to došlo k nástupu komunistického režimu a ten se na „státní spolehlivost“ díval ze zcela jiné perspektivy. Už v létě 1948 byla Božena Kropáčková zatčena a obviněna z protistátní činnosti.
Proces Erkvie
Měla se jí dopustit tím, že údajně pomáhala některým bývalým demokratickým politikům k útěku za hranice. Podle vyšetřovatelů chtěla také prostřednictvím svých kontaktů v pankrácké věznici usilovat o osvobození Prokopa Drtiny.
Ve vězení strávila Božena Kropáčková několik měsíců. Nakonec byla obvinění zproštěna a propuštěna na svobodu. V následujících letech žila z vdovské penze a sama podporovala syna i dceru na studiích. Manželův rodný statek v Soběkurech, o který se staral jeho bratr, komunisté znárodnili.
Na sklonku života se přestěhovala z Prahy zpět na severní Moravu, konkrétně do Havířova, kde žila její dcera Hana. Tam také roku 1975 ve svých 74 letech zemřela.
Autoři: Ivana Chmel Denčevová, Anna Duchková
Zdroj: Dvojka.rozhlas.cz