Jak chutná maso z laboratoře?

Jak chutné je maso z laboratoře ještě nevím, neměla jsem zatím možnost ho ochutnat. Asi tuto příležitost dosud mělo velmi málo lidí na celém světě. Ale v budoucnu by takové maso mělo být k nerozeznání od svého vzoru.

V prosinci oblétla svět informace, že Singapur je první zemí, kde bylo maso z laboratoře schváleno. Už to tedy ani u nás není v rovině sci-fi?

Určitě není. Na mase pracujeme a máme už nějaké výsledky. Zatím tedy na to není nějaká legislativa, takže se vše bude ještě řešit.

Můžete nějak jednoduše popsat, jak maso v laboratoři vzniká? Pracujete s živými buňkami?Ano, pracujeme s živými buňkami. Ty vyizolujeme ze zvířete, které jde na porážku. Tedy vyizolujeme kousek svalové tkáně a ten potom v laboratoři rozmnožíme a pěstujeme ve vhodném médiu se všemi živinami.

Ideální by byl takový Amaroun, jaký měli v seriálu Návštěvníci. Co konkrétně máte při výzkumu na starosti vy?

Já jsem se ze začátku především starala o tkáňové kultury a nyní už mám na starosti některé vlastní experimenty, které připravuji a provádím v laboratoři.

Jak jste se k výzkumu dostala? Někdo si všiml vašeho talentu?

S nabídkou mě přímo oslovil Jiří Janoušek, náš vedoucí biolog, se kterým jsme se znali už z dřívějších biologických akcí a soustředění. Oslovil mě v srpnu loňského roku s tím, že v té době končila jedna kolegyně a potřeboval záskok do laboratoře. Tak jsem se přihlásila, že by mě to zajímalo.

Působíte velmi nadšeně. Ale teď by mě zajímalo, proč bychom měli "vyrábět" maso v laboratoři?

Protože je to alternativa za normální maso a poskytuje hned několik benefitů. Například řeší etické problémy ohledně zabíjení zvířat a na to, v jakých podmínkách žijí. Mělo by být zdravotně nezávadné, budeme mít kontrolu nad tím, co do takového masa přijde. A v budoucnu doufáme, že by produkce mohla být efektivnější a levnější.

Výhrady proti klasickým velkochovům bude mít asi mnoho lidí, ale existují také biochovy, proč se nezaměřit na ně?

Tam je právě etický problém, abychom zvířata nezabíjeli kvůli tomu, že se my lidé najíme. A lidí přibývá.

Maso z laboratoře určitě neprodukuje takové emise metanu, o čemž se hodně mluví. Ale co takový oxid uhličitý? Odpůrci tohoto výzkumu tvrdí, že kvůli nákladům na laboratoře vzniká více právě těchto emisí. Takže není to vše úplně hladké?

To asi ne, ale oxid uhličitý úplně neprodukujeme.

Tedy na výzkumu masa z laboratoře pracujete, protože milujete přírodní vědy nebo chcete pomoci planetě?

Obojí, to spolu souvisí. Práce je to velmi užitečná, a současně je mojí životní vášní právě biologie.

Myslíte si, že bychom se bez masa neobešli?

Myslím si, že bez masa bychom se obešli. Ale pro lidstvo je přirozené jíst maso, ne každý se spokojí s rostlinnými náhražkami.

Je pravda, že v týmu Bene Meat Technologies jsou hlavně mladí lidé?

Ano, to je pravda. V týmu Bene Meat Technologies jsou vědci většinou do 35 let. Je tu i hodně vysokoškoláků a potom já, jako jeden středoškolák.

Nadšení je asi nejsilnější motor, navíc ještě nemáte nežádoucí stereotypy. Kolik je vám let?

Je mi 17 let.

Vaši rodiče jsou také vědci, akademici?

Rodiče nejsou vědci. Nepracují v oboru.

Vědí, co zkoumáte a jakou cestou jste se vydala?

Samozřejmě vědí, co dělám. A snažím se jim to nějak laicky popisovat.

Musela jste mít hodně dobrého učitele na biologii.

Ano, mám dobrého učitele na biologii, Ivo Králíčka. K biologii jsem se dostala hlavně prostřednictvím přírodovědných soutěží. Začalo to biologickou olympiádou a pokračovalo až k stáži na Akademii věd a výzkum masa. Hlavně v posledních letech se snažím své teoretické znalosti využít v praxi přes různé stáže a teď v Bene Meat Technologies.

Na Akademii věd to ale nebylo o mase.

Ne, to byly metabolické dráhy.

Můžeme být trošičku konkrétnější?

Na Akademii věd jsem zkoumala buněčné procesy tím, že jsem označovala jednotlivé molekuly neradioaktivními izotopy.

Jak to všechno zvládáte? Chodíte na gymnázium a den má pouze 24 hodin.

Je to docela náročné, ale musím říct, že hlavně ze strany vedení školy je skvělý přístup. Takže mám individuální vzdělávací plán a je mi tolerovaná nějaká míra absence. Učivo většinou doháním ve větších souhrnech.

Takže ráno něco vytvoříte do školy a pak už rychle k výzkumu masa?

Spíše je to tak, že v týdnu jsem dva dny v Praze v laboratoři a tři pracovní dny ve škole.

Dočetla jsem se, že první hamburger z masa vyrobeného v laboratoři měl hodnotu 6 000 000 Kč. A teď stojí burger s laboratorním masem v izraelské restauraci 750 Kč. Cena je pořád hodně vysoká. Takže asi ještě potrvá, než dojde k masové výrobě?

Ještě to potrvá. Naše vize je mít zhruba do čtyř let takovou velkou výrobu. Samozřejmě cena toho masa závisí na tom, v jak velkém množství se bude produkovat.

Myslíte si, že za čtyři roky už bychom mohli přijít do obchodu a koupit si maso z laboratoře?

Myslíme si, že ano.

A jakému masu se věnujete?

Hovězímu masu.

Proč právě hovězí?

Upřímně, přišla jsem do Bene Meat a už tam byla myšlenka hovězího masa. Ale bylo mi řečeno, že když zvládneme vypěstovat krávu, tak už potom cokoliv.

Co byste chtěla dělat po gymnáziu?

Určitě plánuji jít na vysokou školu a věnovat se biologii a biochemii. Mým plánem je mít doktorát.

Co byste si přála objevit kromě výroby masa v laboratořích?

Nemám úplně konkrétní sen, že bych si přála něco objevit, kromě kultivovaného masa v současné době. Ale určitě se chci věnovat něčemu, co bude hodně prospěšné pro lidstvo.

Říká Kateřina Marešová, studentka Biskupského gymnázia v Hradci Králové. Děkuji za rozhovor a ať vás vaše práce stále baví.

Také děkuji, na shledanou.

Autoři: Pavla Kindernayová, Milan Baják

Zdroj: Hradec.rozhlas.cz