Také v současných teplých a slunečných dnech překračuje teplota půdy v odpoledních hodinách po orbě nebo hlubší podmítce se zapravením posklizňových zbytků na jejím povrchu  40 °C a v hloubce 5 cm 35 °C, což bychom měli brát v úvahu při volbě správného postupu při zpracování půdy a případného hnojení dusíkem na slámu.

Na obrázku 2 je porovnáno vzcházení výdrolu po ozimé pšenici 3 týdny po hluboké (10-12 cm) a mělké (5-6 cm) podmítce. Na obrázcích 3 a 4 je zachycen vliv hloubky podmítky a mulčování (1. 8. 2019, Ruzyně) po sklizni pšenice na teplotu půdy v hloubce 5 cm a její vlhkost v půdní vrstvě 0-20 cm.  Nejvyšší denní teploty půdy byly zjištěny po hlubší podmítce s menším množstvím posklizňových zbytků na povrchu, které byly v horkých dnech vyšší až o 5 °C než u mělké podmítky, až o 7 °C než u mulče, resp. o 6 °C u strniště. Posklizňové zbytky na povrchu půdy nebo vyšší strniště omezují v teplém letním období nadměrné prohřívání půdy, ztrátu půdní vláhy a mineralizaci organických látek související s vyššími emisemi CO₂. U mělké podmítky a mulče mohla být u pozdějších odběrů půdy její vlhkost nižší v důsledku odběru vody výdrolem, který vzcházel podstatně lépe než u hlubší podmítky a ponechaného strniště. U strniště nebyl zjištěn rozdíl v půdní vlhkosti pod řádkem a mezi řádky. Ponechané strniště ve srovnání s podmítkou a mulčem nejvíce omezovalo ztráty vody z půdy v horkých slunečních a větrných dnech. Srpen v roce 2019 byl na rozdíl od roku 2018 chladnější a vlhčí (55 mm srážek), a tak ztráta vody z půdy po hluboké podmítce, orbě nebo hlubokém kypření dláty nebyla většinou limitujícím faktorem například pro vzcházení zaseté řepky nebo meziplodin jako v roce 2018. Hlubší zpracování půdy se zapravením posklizňových zbytků s následným pěchováním je vhodné používat také při větším výskytu hraboše polního.  Při intenzivním zpracování půdy a její kypření v letním období spojeném s podporou mineralizace organických látek v půdě je nutné vzhledem k vyrovnané bilanci zvýšit návratnost organických látek zpět do půdy v kvalitních statkových a organických hnojivech s širším poměrem C : N (hnůj, kompost, separát, sláma, zelené hnojení  apod.). 

Také v letošním roce (podmítky a mulčování 7. 8.) byly zjištěny při odběru půd 10. 8. obdobné rozdíly jako v loňském roce, přičemž ztráty vody po hlubší podmítce byly výraznější. Při hlubším kypření a provzdušnění půdy dochází zejména v letním období k většímu rozkladu organických látek v půdě souvisejícím s emisemi CO₂ a tvorbou nitrátového dusíku v půdě. Na obrázku 6 jsou znázorněny rozdíly zjištěné po 3 - 4 teplých dnech po podmítce a mulčování (obsah nitrátů do hloubky 20 cm). Mineralizaci organických látek v půdě dále podporuje střídání suššího a vlhčího (srážky) počasí a teplé noci.

Před zapravením slámy do půdy po sklizni obilnin podmítkou se dosud doporučuje aplikovat na slámu vyrovnávací dávku dusíku pro zlepšení jejího rozkladu. Toto opatření je vzhledem k častému proschnutí půdy a pozvolnému rozkladu slámy málo účinné a naopak může podpořit rozklad organických látek v půdě v letním období, emise CO₂ z půdy, tvorbu nitrátového dusíku a zvýšit riziko znečištění vod v následujícím období. V našich pokusech jsme v sušších letech 2017 a 2018 zjistili jen zanedbatelný vliv aplikace N-hnojiv na zvýšení rozkladu slámy ve srovnání s nehnojenou variantou (zvýšení do 10 %). Také ve vlhčím roce 2019 se hnojení N na podporu rozkladu slámy výrazněji neprojevilo. To potvrdily také výsledky získané v zemědělských podnicích, kde jsme v průběhu podzimu nacházeli v půdě většinou jen slabě rozloženou slámu. Důvodem malých rozdílů v rozkladu slámy s aplikací N a bez hnojení je uvolňování dusíku z organických látek v půdě mineralizací po podmítce i bez hnojení N a pozdější začátek rozkladu slámy zapravené do půdy, kdy už je většina dusíku z aplikovaných hnojiv ve formě nitrátů, které mohou být po srážkách vyplaveny z horní půdní vrstvy se zapravenou slámou.

Na obrázku 5 jsou znázorněny emise CO₂ z půdy po podmítce se zapravením slámy (srpen 2018, Ruzyně) ve srovnání s podmítkou po aplikaci kejdy a digestátu na slámu. Z výsledků vyplývá, že aplikace digestátu a kejdy na slámu a její následné zapravení do půdy podmítkou zvyšuje (kromě emisí NH₃) také emise CO₂ z půdy, což se může při dlouhodobém používání zejména digestátu projevit postupným snižováním obsahu C_org. v půdě a zhoršováním půdní struktury. Proto  tento způsob aplikace kejdy nebo digestátu v letním období nemusí být na rozdíl od hnojení hnojem nebo kompostem přínosný z hlediska bilance organických látek v půdě.

Pavel Růžek, Helena Kusá, Gabriela Mühlbachová a Radek Vavera, VÚRV, v.v.i. Praha-Ruzyně

Tato publikace byla vytvořena  za finanční podpory České technologické platformy pro zemědělství při MZe ČR s využitím výsledků projektů RO0418 a NAZV č. QK1910338

Celý článek i s obrazovou dokumentací naleznete také zde: https://www.vurv.cz/sites/File/2020/2020_Zpracovani_pudy.pdf