Je však třeba také dodat, že EU by měla nějak reagovat na novou podobu dotací v USA (a také v Číně), což pro změnu konstatovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise chce podle ní firmám, které tvoří takzvanou zelenou ekonomiku, zjednodušit administrativu a urychlit přístup k financování jejich projektů, a ještě letos na jaře navrhne nové normy, které podporují produkci ekologických technologií a mimo jiné omezují závislost na dovozu surovin z Číny. Nové výzvy ostatně probíralo i první lednové jednání Rady ministrů za předsednictví Švédska. Jedním z témat byl i rozvoj biohospodářství, tedy zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji, ať už jde o udržitelné zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, akvakulturu nebo udržitelnou produkci potravin a krmiv. Podle náměstka ministra zemědělství Radka Holomčíka by bylo například žádoucí více využívat zbytkovou biomasu. K tomu však lze dodat, že je otázkou, k čemu jí využívat a co do zbytkové biomasy zahrnovat. Nejhodnější využití biomasy by totiž mělo být její opětovné navracení do prostředí, ze kterého pochází, tedy do přírody, a tedy její využití v zemědělství. V tom by se měli angažovat i zemědělci, jinak skončí seno, sláma, dřevo a další komponenty z přírody v energetice.
Ministerstvo zemědělství vyhlásilo druhou etapu podpor aplikovaného výzkumu „ZEMĚ II“, a tento týden dokument schválila Vláda ČR. Výdaje na tento program nejsou malé - celkem má jít o 9,2 miliardy korun, a bylo by tak žádoucí, aby se i v této oblasti angažovali zemědělci, například tím, že příslušné výzkumné projekty budou vycházet ze skutečných potřeb zemědělské praxe, což je ovšem nutné budoucím příjemcům dotací dostatečně srozumitelně sdělit. V průběhu týdne proběhlo také několik odborných seminářů, zaměřených mimo jiné také na možné nové přístupy v zemědělském hospodaření, například na půdě České zemědělské univerzity v Praze nebo v prostorách parlamentu, a stejně tak i důležité odborné semináře týkající se vody, především pak opětovného využití vody (nejen) z čistíren odpadních vod právě v zemědělství, konkrétně při zavlažování zemědělských plodin. Bohužel ČR se do současné doby oficiálně nerozhodla, zda přijme Nařízení EU 2020/741 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody, které vstupuje v platnost letos 26. června, a pokud by jej nepřijala, nebude mít ČR pro využití recyklované vody právní rámec. Přijetí uvedeného Nařízení není sice pro členské státy povinné, je ale třeba dodat, že ČR má ze všech zemí EU třetí nejnižší zásobu vody na obyvatele a rok (1 500 kubíků), což je hluboko pod hodnotou (5 000 kubíků), které je všeobecně považována za rizikovou z hlediska negativních dopadů sucha.
Ve čtvrtek odstartoval další ročník soutěže projektů, jejichž cílem je adaptace na probíhající klimatické změny, tedy Adapterra Awards. I vzhledem k tomu, že jednou z kategorií soutěže je „Volná krajina“, jejíž vítěz získá odměnu ve výši 100 000 korun, a zejména proto, že prostřednictvím této soutěže lze prezentovat další pozitivní příklady správného hospodaření v krajině, by nebylo od věci, kdyby se do této soutěže přihlásili i sedláci z rodinných farem ASZ ČR. Online přihláška na www.adapterraawards.cz.
Společnost FARMY.CZ tento týden zveřejnila finální podobu „Zprávy o trhu s půdou“ za loňský rok. Podle této zprávy se sice v průběhu loňského roku tržní ceny zemědělské půdy zvýšily o 13,5 procenta na průměrných 334 080 korun za hektar, ve druhém pololetí ale začaly ceny půdy stagnovat a na konci loňského roku dokonce mírně klesly. Což mimo jiné znamená, že je příznivá doba k nákupu půdy, neboť lze očekávat, že v budoucnosti ceny půdy, byť ne zřejmě příliš výrazně, opětovně porostou.
Petr Havel
