Farmáři by nemohli vysazovat například brambory, kukuřici a řepu, jež mohou k degradaci půdy přispívat.

Ministerstvo zemědělství i proto založilo expertní skupinu, jež se problémem zabývá a teď přišla s kompromisním návrhem. Rozsah erozně ohrožených ploch by se podle něj zvýšil jenom o 11 procent.

Tato varianta už se zdá zemědělcům přijatelná, ovšem zatím ji neberou jako definitivní věc. Musí se to nejdříve objevit ve strategickém plánu Společné zemědělské politiky na období 2023 až 2027, který loni schválila Evropská komise s ještě původním navýšením. Takže změna bude muset být schválena během tohoto roku.

„To, co je dnes na stole, nám sice bude dělat komplikace, ale bude se s tím dát žít. Není to něco, co by nás mělo nějak dramaticky omezovat, na rozdíl od toho, co bylo na stole původně. To nemělo reálné opodstatnění, teď dali pravidla do reálného obrazce,“ reagoval ředitel Agrotechu Poličná a předseda krajské agrární komory Jindřich Šnejdrla.

Pokud jde o komplikace, hovoří například o půdoochranných technologiích, jako je setí do mulče, což znamená náklady navíc. Další zemědělci připomínají, že budou moci pěstovat jednu plodinu jenom na deseti hektarech silně erozně ohrožené půdy. Nicméně oproti původnímu návrhu jsou rádi za stávající.

Návrh byl úlet, říká předseda družstva

„Hrozně moc nám to pomůže,“ zmínil předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil. „Dřívější návrh byl úlet. Poškodil by zemědělce, kteří pěstují brambory, cukrovku a další plodiny. Myslím si, že to jde dobrým směrem, tlak zemědělců je obrovský,“ doplnil.

Původní návrh vyvolal mezi zemědělci velkou vlnu nespokojenosti. Někteří líčili, že by je to mohlo i existenčně ohrozit, a vadilo jim, že jim stát radí, jak se mají starat o půdu.

Na silně erozně ohrožených půdách se nesmějí pěstovat širokořádkové plodiny, jako jsou kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója, slunečnice nebo čirok. Ty se sejí dál od sebe než obilí, proto mohou prudké deště snáze odnést půdu z polí, hlavně když jsou ve svazích. Nově by se měly rozšířit o jedenáct procent, celkově ze současných 54 600 hektarů orné půdy na 60 600 hektarů. V celém Česku je podle ministerstva erozí ohroženo zhruba 60 procent polí.

Plodiny se na pozemcích budou muset střídat

„Snažíme se postupy řešit v celém kontextu tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana zemědělské půdy před erozí a zároveň nedošlo k zásadnímu omezení či vyloučení některých plodin v osevních sledech,“ popsal mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

„Samozřejmě sledujeme a zohledňujeme i reakce ze zemědělské praxe, což je při přípravě podmínek s tak zásadním dopadem na podnikatelské prostředí v zemědělství nezbytností,“ poznamenal.

Původně nastavené podmínky nebyly podle státu dobře realizovatelné v praxi, zejména pokud se k nim od příštího roku doplňuje další požadavek na rotaci plodin. To obnáší povinnost střídat v čase na jednom pozemku různé plodiny.

K dalším změnám patří zvětšení rozsahu středně erozně ohrožených půd, na kterých se kukuřice či brambory pěstovat mohou s použitím již zmíněných vhodných půdoochranných technologií.

„Mírně erozně ohrožené půdy rozdělíme do dvou podkategorií podle stupně erozního ohrožení. Na jedné začnou platit přísnější pravidla, na druhé v podstatě zůstanou zachovány současné postupy,“ podotkl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.

Zemědělce těší, že ministerstvo původní návrh změnilo, podle nich tím prokázalo sebereflexi. „Klíčové je, že dokázali uznat svoji chybu. Významná většina zemědělců bude spokojená, protože budou schopni se pohybovat v podmínkách ministerstva,“ odhadl Šnejdrla.

Změny mají platit od příštího roku a jde i o další věci. „Je tam stále hodně moc neznámých. Navíc to bude připomínkovat řada organizací. Dokud neuvidím konečné stanovisko, nemůžu říci, jestli jsem spokojený, či ne,“ dodal Uchytil.

Autor: Milan Libiger
Zdroj: iDnes.cz