„Prodeje jablek nám letos klesly zhruba o třicet procent, lidi totiž začali hodně šetřit. Díky dobrému skladování však můžeme prodávat až do června. Sice doufáme, že všechno prodáme, ale při současném odbytu to bude asi dost problematické,“ uvažuje ovocnář Miloslav Jelínek z Těchobuzic na Litoměřicku.
Podobně vnímají situaci i v nedalekých Ploskovicích. „Lidé jsou zvyklí k nám jezdit, protože jim naše jablka chutnají. Díky tomu, že jsme dost peněz dali do reklam, se nám dokonce portfolio našich zákazníků rozšířilo. Celkově se však prodeje snížily. Zákazníci sice přicházejí, ale nakupují v menším množství,“ říká Alena Petrásková z ovocnářství v Ploskovicích na Litoměřicku s tím, že jablek na skladě stále mají dostatek.
Naproti tomu v zemědělském družstvu v obci Klapý na Litoměřicku mají většinu skladů prázdných, ale jen proto, že je na podzim vůbec nenaplnili. „Tři čtvrtiny úrody jsme ani nečesali a nechali jsme je spadat. Máme tři plynotěsné sklady nafouklé dusíkem, kam se vejde 450 tun jablek, a další bez řízené atmosféry na 150 tun. Ze čtyř skladů jsme naplnili pouze jeden, a to ještě jen částečně,“ popisuje ředitel družstva Otakar Šašek s tím, že uskladnili pouze ta jablka, která sami dokážou prodat ve své prodejně.
„V průběhu roku jsme schopni prodat 120 až 150 tun. Všechno ostatní je pro nás velký prodělek, protože za jablka od velkoodběratelů dostáváme od osmi do dvanácti korun za kilogram. To je cena, za kterou jablka nedokážeme ani vypěstovat, natož na několik měsíců uskladnit,“ dodává ředitel.
V Polsku osm korun za kilo
Družstvo se proto rozhodlo k razantnímu řešení a třicet procent sadů vykácelo. „V loňském roce jsme měli celkem 62 hektarů sadů, k dnešnímu datu jsme už 22 hektarů zlikvidovali. Bylo to 9 hektarů třešní a 13 hektarů jabloní. Za poslední čtyři roky jsme totiž měli na 62 hektarech, kde pěstujeme jablka, třešně, višně, meruňky a švestky, ztrátu dva až čtyři miliony. Za rok 2021 jsme na této ploše měli dokonce ztrátu téměř šest milionů korun,“ vypočítává Šašek.
Na této ztrátě se částečně podepsaly ceny energií, ale hlavním důvodem jsou podle Šaška nízké ceny výkupů ovoce. „Obchodní řetězce jablka raději nakupují třeba v Polsku, kde jim kilogram nabízejí za osm korun, tak proč by nám dávaly více,“ doplňuje ředitel družstva.
Na podzim družstevníci zákazníkům nabídli samosběr. „Byl o něj docela zájem, ale to problém nevyřešilo. Nabídli jsme i potravinové bance, aby si její pracovníci přijeli zadarmo načesat. Než aby to spadalo, snažíme se něco udělat, aby to mělo alespoň nějaký užitek,“ popisuje Šašek.
Uskladněná jablka by chtěli vyprodat do května. „Ceny se pohybují od 20 do 23 korun. Prodáváme po bedýnkách, ale i na dvanáct kilo řada lidí nemá uskladnění. Odbyt je menší, než býval. Zákazníků ubývá i vzhledem k nárůstu cen pohonných hmot,“ podotýká ředitel.
Jablka vypěstovaná v úrodné oblasti Litoměřicka navíc mají podle pěstitelů chuťový bonus. „Na stromech dozrávají až do konce. Netrhají se příliš brzy, a proto mají plnou chuť a jsou sladká,“ vysvětluje ovocnářka Petrásková, kterou doplňuje pěstitel Jelínek: „Jablka nemusíme brzy podtrhávat, navíc je ze sadu převezeme jen kousek a hned je můžeme uskladnit. Proto je můžeme v sadu nechat ideálně dlouho, aby byla dobře dozrálá.“
Autor: Pavel Křivohlavý
Zdroj: iDnes.cz