Klima není jediné, co se kolem nás mění k horšímu. Mění se také stav životního prostředí celkově a k tomu patří i neustále se snižující počet a množství druhů kolem nás žijících. Vliv člověka na snižování biodiverzity je zásadní.
Proto jsem velmi rád, že v anketě České společnosti ornitologické se ptákem roku 2023 stal polák velký, menší zavalitá potápivá kachna, jejíž početnost se vlivem činností člověka neustále snižuje, stala se vzácnou a přesto je možno ji podle stávajícího zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb. lovit.
Je ostudou České republiky, že tato nádherná a silně ubývající kachna je na seznamu zvěře, která má určenou dobu lovu a není celoročně hájená.
Jeden z důležitých požadavků platformy osmi organizací vlastníků, zemědělských, lesních hospodářů a ekologů je v připravované novele zákona o myslivosti vypustit ze seznamu druhů lovné zvěře poláka velkého a další vzácné druhy vedené v seznamu zvěře a to i ty, které se nesmí lovit. Současná právní úprava, kdy v seznamu zvěře jsou druhy, které se neloví a lovit už ani nikdy nebudou jako například poštolka obecná, racek chechtavý nebo káně lesní velice ztěžují práci záchranných stanic a kdokoliv, kdo do záchranné stanice doveze poraněného jedince těchto a mnoha dalších druhů v seznamu zvěře porušuje zákon o myslivosti.
ASZ ČR, SVOL, Pro Silva Bohemica, Svaz vlastníků honebních pozemků, ČSOP, ČSO, hnutí Duha kladou důraz na ochranu přírody, krajiny, půdy a proto je tento požadavek na změnu zákona o myslivosti jeden z těch velice důležitých na nichž trváme.
Bohužel stejně jako při posílení práv vlastníků honebních pozemků, lesních, zemědělských hospodářů, tak i v tomto případě narážíme na tvrdý odpor Českomoravské myslivecké jednoty, organizace zaštiťující se péčí o přírodní hodnoty a tradice a také neochotu ministerstva zemědělství ČR cokoliv změnit. Zatím všechny změny k lepšímu, které se v zákoně objeví jsou po enormním tlaku naší společné platformy.
K polákovi velkému mám i silný osobní vztah, protože v našem suchém Středohoří je lokalita, kde je možno potkat tento krásný druh a spoustu dalších vodních ptáků jako je například polák chocholačka, čírka obecná, husa velká, husa polní, kachna divoká březňačka, potápka malá, lyska obecná, slípka zelenonohá, potápka roháč a mnoho dalších.
Tou lokalitou je Radovesická výsypka vzniklá zasypáním Radovesického údolí hlušinou z povrchové těžby hnědého uhlí. Na výsypce byly ponechány některé části bez rekultivace přirozenému vývoji a vznikly tak zcela bez nákladů přírodně velice zajímavé plochy, kde je i množství tůní, mokřadů a rákosin vhodných pro život poláka velkého a mnoha dalších druhů.
Výsypka je ze západu opřená o kopce Českého středohoří a velice rád tam jezdím, zvláště na jaře v období ptačího toku. Protože poláků velkých a poláků chocholaček tam žije několik pěkných hejnek, tak celému tomu sukcesnímu prostředí mokřadů a tůní říkám "Polsko".
Autor: Daniel Pitek
Zdroj: Ekolist.cz
