Z kartelových dohod naopak antimonopolní úřad dříve podezříval některé potravinářské obory, jako pekárenství nebo drůbežářství. I proto lze očekávat, že ani nová šetření kromě dalšího spektra dat žádné zásadní závěry nepřinesou, a stejně tak lze konstatovat, že stát by měl řešit spíše příčiny, než důsledky současného stavu. Hlavním cílem by měl být přitom pestřeji strukturovaný tuzemský trh, jak v produkci zemědělských surovin, tak při jejich zpracování, tak i v prodeji potravin. Což v praxi znamená vyšší počet na trhu působících podnikatelských subjektů, a tedy sofistikovanější podporu malých a středních podnikatelů, včetně zemědělců.
Opětovně se také v posledních dnech otevřela problematika názvosloví potravinářských produktů. Nejen podle názoru Ministerstva zemědělství (MZE) mohou názvy typu „nemáslo“, „nemléko“ nebo „netuňák“ znamenat porušení legislativy EU, podle níž jsou určité názvy vyhrazeny jen pro produkty živočišné výroby. To je skutečně pravda, bohužel legislativa EU není v tomto směru dotažena do konce, a v praxi tak dochází zejména ke zneužívání názvů masných výrobků v případech, kdy jsou příslušné produkty vyrobeny z rostlinných komodit. Rozdílný přístup k hodnocení názvosloví na úrovni EU by bylo jistě žádoucí sjednotit, neboť jde o příklad cíleného klamání spotřebitele, proti kterému se sama EU vymezuje.
Po letech covidových regulací bude mít letos veřejnost opět možnost v rámci doprovodných akcí ke Světovému dnu vody (slaví se každoročně 22. března) navštívit jinak nepřístupné vodohospodářské objekty včetně laboratoří, v nichž si mohou mimo jiné na některých místech zájemci udělat bezplatné rozbory vody. Při příležitosti Světového dne vody bylo také vypsáno několik soutěží, jednu z nich s názvem „Ctíme vodu – Zapoj se a ukaž, co umíš“, zaměřenou na žáky základních škol a nižších tříd víceletých gymnázií a žáky škol se speciálně vzdělávacími potřebami, vypsalo i MZE. Seznam akcí s termíny a odkazy lze najít například na portálu Naše voda (www.nase-voda.cz), a pro účely osvěty veřejnosti o vodě či její kvalitě by bylo žádoucí, aby se lidé alespoň některé z akcí zúčastnili.
Pokleslo také riziko šíření ptačí chřipky, a Státní veterinární správa s platností od 3. března zrušila mimořádná veterinární opatření z poloviny loňského prosince zakazující chov drůbeže ve venkovních prostorech. Naopak vlastníky lesů a podnikatele v lesním hospodářství patrně nepotěší skutečnost, že se termínově posouvá příjem žádostí o dotace na podporu adaptace lesních ekosystémů na klimatickou změnu, a to zřejmě na duben letošního roku. Důvodem je změna podmínek po konzultacích s EU, která je vyjádřena prostřednictvím „dodatku č.2“.
Zemědělství a jeho současnost, hlavně ale jeho budoucnost bylo na programu březnové schůzky Spolku pro obnovu venkova ČR (SPOV). Dominantním tématem se nakonec staly možné důsledky takzvané taxonomie, což je ve stručnosti hodnocení dopadů investic na životní prostředí z pohledu bankovního sektoru. Pro tyto účely byla na úrovni EU založena „Platforma pro udržitelné financování“, která v současné době připravuje klasifikaci lidských činností za účelem posouzení jejich vlivu na životní prostředí a klima. Diskuse se ovšem odehrává bez účasti zástupců zemědělců a potravinářů (v praxi jde o diskusi zástupců životního prostředí a bankovního sektoru), ačkoli právě na tyto sektory bude mít podle dosavadního průběhu a návrhů fatální dopad, zejména do oblasti živočišné výroby a chovů hospodářských zvířat. Oficiální připomínky za ČR i proto tentokrát zpracovalo Ministerstvo financí (MF), a lze konstatovat, že se s nimi lze téměř ve všem ztotožnit. Několikastránkový materiál celkem správně detekuje rizika, která z dosavadních návrhů vyplývají, pro představu ale přece jen alespoň jedna z formulací pozice MF: „Platforma doporučuje řadu kritérií, která by měla téměř likvidační dopad na tento sektor nejen v ČR, ale v celé EU. Za nejproblematičtější kritérium považujeme požadavek na zákaz hnojení a ustájení zvířat v citlivých oblastech, což by vedlo k zákazu zemědělské činnosti až na 75 % zemědělské půdy v ČR. Rovněž požadavek, aby více než 50 % chovaných zvířat tvořila ohrožená plemena, je velmi přísný. Tato zvířata nedosahují dostatečné ekonomické produkce, jejíž absence by vedla k ekonomickému kolapsu chovatelů, kteří jsou již nyní na hranici rentability“. Tolik pro ilustraci, o čem se nyní v EU jedná. Což ukazuje na to, že na podnikání v zemědělství budou mít mnohem významnější dopady, než podoba Strategického plánu SZP, regulace a cíle požadované ze zcela nezemědělských oblastí, jak jsem ostatně v minulosti už několikrát konstatoval.
Petr Havel
