Českým specifikem je převládající podíl zemědělců hospodařících nikoli na vlastní, ale na pronajaté půdě. To je ale pro farmáře v současné době problém. „Obecně se cena půdy dostala do cenové hladiny, která je obtížně ufinancovatelná. Většina nákupů ze strany nás sedláků, probíhá pomocí hypotéky na více než 10 let. V dnešní době je tak mnohdy veškerý zisk na vlastní půdě zatížený hypotékou a vynakládán na úhradu splátek a úroků,“ řekl sedlák Martin Lička, podle kterého je pro mnoho sedláků představa, že budou několik desítek let pracovat v podstatě na to, aby mohli splatit půdu, nepředstavitelná a demotivující.

Obilí, řepka. A co dál?

Tradiční skladba plodin je v Česku poměrně úzká. Sedláci se častěji přiklánějí k rentabilnějším zemědělským odrůdám. Hlavně k obilí a řepce. „Obecně je nejvíce rozšířeno pěstování obilovin, řepky a ostatních plodin, na které jsou široce rozšířené technologie pěstování, a to z důvodu, že tato technologie je potřeba na každém hospodářství,“ přiblížil Lička.

Patrné je to i na produkci českých jablek. Zákazníci v obchodě častěji narazí například na polská jablka. „Situace je opravdu neúnosná a teď je finančně výhodnější vysadit na místo jabloní obilí či řepku,“ potvrdil pro Deník předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík, který se do statistiky zaniklých sadů zapsal na své rodinné farmě v Dobré Vodě u Hořic na začátku letošního roku, kdy padly stovky stromů v jeho sadu. „Vždyť jenom v loňském roce měli ovocnáři na sklizni kilogramu jablek o čtyři koruny méně, než je nákladová cena. Z hektaru, ze kterého se průměrně sklidí 25 tun jablek, to tak činí ztrátu kolem sta tisíc korun,“ doplnil Ludvík.

Stanovili požadavky

Na situaci už reagovaly krajské Agrární komory a Asociace soukromého zemědělství, které jednaly se zástupci Pardubického kraje.

„Naším cílem je koordinovaný postup. Stanovili jsme proto požadavky, ke kterým zaujímáme stejné stanovisko, a s těmito bychom se chtěli obrátit na centrální instituce,“ sdělil radní Pardubického kraje pro zemědělství, venkov a životní prostředí Miroslav Krčil.

Důležitým tématem jsou v současnosti pro zemědělce i národní dotace. „Jako zemědělci bychom chtěli mít přehled, jak fungují dotace v zemědělství v krajích sousedních zemí, jako je Polsko nebo Německo. Pokud chceme být konkurenceschopní, je potřeba dotačně podpořit produkty, které umíme v České republice vyrobit,“ řekl Jaroslav Vaňous, předseda ZD Sloupnice a místopředseda Zemědělského svazu ČR.

Sedláky trápí i míra byrokracie. „Jako zemědělci musíme být na poli a ve stájích. Přitom stále více času věnujeme plnění požadavků ze strany úředníků,“ poznamenal Josef Sotona, soukromý zemědělec a předseda regionální asociace soukromého zemědělství Svitavy a Ústí nad Orlicí.

Radní také oznámili, že prioritou je podpora zemědělců, kteří na polích reálně něco produkují, a to bez ohledu na jejich velikost.

Autor: Nikola Remešová
Zdroj: Deník.cz