Kudrna kritiku odmítl. Situací se zabývala i rada ÚSTR. Podle ní Kudrna naplňuje koncepci, s kterou byl do funkce zvolen.
„Nemůžeme vlastně v současné situaci zajistit fungování naší práce, zejména projektu Dějepis+. A proto jsme se rozhodli jako celé oddělení kolektivně, společně podat výpověď,“ řekl televizi pracovník oddělení vzdělávání ÚSTR Kamil Činátl.
Odcházející zaměstnanci zůstanou v ústavu podle ČT do konce června.
„Personálně je Ústav pro studium totalitních režimů stabilizovaný a v žádném případě nejsou bezprostředně ohroženy rozjeté a plánované projekty,“ sdělil ČT mluvčí ÚSTR Martin Vacek.
Vedení cenzuru popřelo
Pracovníci oddělení vzdělávání ústavu v otevřeném dopise kritizovali mj. odvolání vedoucího oddělení Čeňka Pýchy. Rovněž poukazovali na podle nich cenzurní a současně nehospodárné zákroky vedení. Vyzvali radu ÚSTR a Senát jako kontrolní orgán ústavu, aby se situací zabývaly.
Vedení ústavu popřelo jakékoliv cenzurní zásahy. Ohledně personálních změn uvedlo, že jsou zcela v kompetenci ředitele. Rada ústavu, volená Senátem, se následně také postavila za ředitele.
„Po vyhodnocení shromážděných podkladů a detailních informací (rada) vyslovuje plnou podporu řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislavu Kudrnovi a vedení ústavu v krocích, které vykonává, a pokládá je za naplňování koncepce, na jejímž základě byl Kudrna zvolen do funkce ředitele ústavu,“ uvedla rada v usnesení z března.
Kudrna je v čele ústavu od loňského května. Kvůli jeho jmenování tehdy rezignovala celá Vědecká rada ÚSTR, která je poradním orgánem ředitele. Její členové nesouhlasili s koncepcí Kudrny a také zpochybňovali, zda má předpoklady k profesionální práci historika. Poukazovali mimo jiné na jeho údajné plagiátorství, což ředitel odmítl.
ÚSTR začal fungovat 1. února 2008. Jeho úkolem je podle zákona zkoumání a nestranné hodnocení doby nesvobody (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Existenci ústavu provázejí časté spory, které pokračují i po nástupu nového ředitele.
Zdroj: ČTK
