• Agrární komora (AK) je sdružení právnických a fyzických osob z odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství, její činnost upravuje zákon č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře a Agrární komoře. Ustavující sněm Agrární komory se konal v září 1993. Komora, která má přibližně 100.000 členů, má oficiální sídlo v Olomouci a pobočku v Praze. Zemědělští podnikatelé jsou členy komory prostřednictvím okresních agrárních komor a profesních společenstev.
• V čele komory stojí prezident, který je volen sněmem, tedy nepřímo členy komory. Řídícím orgánem komory je představenstvo, složené z 29 volených členů (mezi nimi je i předseda), které připravuje podklady a stanoviska pro jednání, odpovídá za hospodaření a řeší interní záležitosti komory. Jeho jednání se konají zpravidla šestkrát ročně. Vrcholným orgánem je pak sněm komory, který jedná každý rok na jaře.
• Prezidentem Agrární komory je od roku 2020 Jan Doležal (37), který předtím působil tři roky jako tajemník komory a zastupoval ji hlavně na jednáních v Bruselu. Prvním předsedou AK byl soukromý zemědělec Jiří Netík (1993 až 1997), po něm převzal na osm let vedení AK Václav Hlaváček, následovali Jan Veleba (2005 až 2014), Miroslav Toman (2014 až 2017) a Zdeněk Jandejsek (2017 až 2020).
• Pod Hlaváčkovým vedením se komora v době příprav na vstup ČR do Evropské unie stala výrazným hráčem na politické scéně. Pořádala například řadu demonstrací, a to jak kvůli konkrétním problémům kolem výkupních cen mléka nebo prasat, tak i obecně na podporu zemědělství. Zemědělci organizovaní komorou například koncem roku 2002 na opakovaných demonstracích kritizovali dojednané podmínky vstupu ČR do EU.
• Již od 90. let komora volá po státní podpoře postavení českých zemědělských výrobců v maloobchodě, v minulosti se hovořilo třeba o zavedení povinných kvót domácích produktů v prodejnách. Příslušný zákon sice v roce 2021 schválila Sněmovna, zavedení kvót ale odmítl Senát a poslanci s tím nakonec souhlasili.
• Loni komora vystupovala proti vládnímu plánu zemědělských dotací na roky 2023 až 2027, kritizovala přesun větší části peněz k menším farmářům. Spolu se Zemědělským svazem ČR upozorňovala na to, že nastavení dotací povede k omezení chovů, například prasat nebo drůbeže. Svazy, které zastupují velké zemědělské podniky, kritizovaly také větší orientaci na ekologii vycházející z politiky Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).
• Komora také nedávno kritizovala záměr vlády na desetimiliardové škrty v zemědělských dotacích. Prezident AK Jan Doležal to označil za populistický krok, který s komorou nikdo neprojednával. Uvedl také, že národní dotace jsou pro živočišnou produkci téměř jedinou formou podpory a krácení dotací povede ke snížení konkurenceschopnosti firem. Doležal také odmítá kritiku šéfa Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Tomáše Prouzy, který označil za hlavní příčinu růstu cen potravin velké české agroskupiny.
• Komora není jediným kolektivním zástupcem zemědělců. V ČR existuje i několik dalších organizací, například Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která je většinou názorově vůči komoře v opozici. V roce 2013 ASZ například ostře kritizovala snahu komory ovlivnit obsazení funkce ministra zemědělství. "Zastrašování a výhrůžky demonstracemi, jimiž chce Agrární komora dosáhnout toho, aby ministrem zemědělství byl jí vyhovující kandidát, se podobá chování komunistů v roce 1948," uvedla tehdy. Loni ASZ, která sdružuje malé sedláky, na rozdíl od Agrární komory podpořila vládní změny kolem zemědělských dotací.

pvl rmi

Zdroj: ČTK