V Evropském parlamentu se to stane jednou dvakrát za jedno pětileté volební období. Směrnici o obnově přírody na právě skončeném zasedání Evropského parlamentu hrozilo, že ji superparlament „zařízne“. A nebude o její podobě ani ochoten dál vyjednávat se státy Unie a Evropskou komisí.

Podle většiny europoslanců přitom nešlo o to, že by se jednalo o nějak zásadně problematickou věc. Evropská unie je největším vývozcem potravin na planetě, a tak přeměna deseti až dvaceti procent obdělávaných, či jinak využitých, ploch zpět do původního přírodního stavu neohrozí ani potravinovou bezpečnost ani evropské farmáře. Právě naopak.

Díky tomu, že Weber vytvořil spojenectví s poslanci středových, euroskeptických a protievropských frakcí, nedoporučily přijetí směrnice hned tři výbory parlamentu. A ve Štrasburku se začalo mluvit o tom, že Zelená dohoda EU, jejíž významnou součástí směrnice nepřímo byla, dostane od Evropského parlamentu poprvé za pět let velice tvrdou ránu.

Drama do poslední chvíle

Ještě několik hodin před hlasováním nebylo jasné, jak to dopadne. Především ti z europoslanců frakce Evropských lidovců (EPP), kteří si dělají plány, že v Evropském parlamentu budou sedět i po volbách v příštím roce, se neodvažovali Weberovi a jeho lidem postavit.

„Já budu hlasovat proti zamítnutí, protože vidím, jak z české krajiny mizí včely a další opylovači a že je s tím třeba něco dělat,“ uvedl ale například Stanislav Polčák (STAN). Ten si ovšem mohl dovolit luxus otevřeného odporu, protože za rok se už o post europoslance nechce ve volbách ucházet.

Pro zbytek českého klubu EPP byla situace obtížná. A to i proto, že čeští ministři v Evropské radě přijetí směrnice o obnově přírody podpořili. Nakonec se rozhodovali na poslední chvíli a část hlasovala pro přijetí směrnice a část proti. Podobně rozdělení byli europoslanci za ANO, ale i ODS, kde pro podporu směrnice pro mnohé překvapivě hlasoval například Alexandr Vondra. Piráti byli naopak v její podpoře jednotní.

Těžké vyjednávání

Rozhodování nakonec dopadlo jedním z nejtěsnějších výsledků všech hlasování v tomto pětiletém funkčním období. 336 bylo pro podporu směrnice, 300 proti a 13 europoslanců, včetně několika Čechů, se zdrželo.

Parlament také přijal množství pozměňovacích návrhů vůči znění předloženém komisí. Čeká ho proto poměrně obtížné vyjednávání s členskými státy a Evropskou komisí v takzvaném trialogu. Podle většiny europoslanců je ale velká šance, že se směrnici do konce funkčního období, které vyprší za rok, stihnou schválit.

Vyšší nároky, než žádá dohoda OSN

Návrh směrnice podpořený europoslanci předpokládá, že u dvaceti procent rozlohy evropských států, a to jak na pevnině, tak na moři, dojde k opatřením směrem k obnově přírodního stavu. Týkat se to má i deseti procent zemědělské půdy.

Parlament vznesl vůči Bruselu požadavek, aby Evropská komise vyčíslila, jak se to dotkne výroby potravin v EU. Pokud se ukáže, že by to mělo vést k výraznému růstu cen potravin, žádá europarlament o pozastavení účinnosti směrnice.

Evropská směrnice vychází z Montrealské dohody, v níž se členské státy OSN loni zavázaly k ochraně třiceti procent své přírody a oceánů. Pro představu, v Česku je to v současnosti asi dvaadvacet procent rozlohy. 

Podle některých europoslanců šla ale Evropská unie nad rámec montrealských závazků, což byl jeden z hlavních důvodů, proč narazila na tak neočekávaný odpor.

Autor: Luboš Palata
Zdroj: Deník.cz