„Nová pravidla pro zemědělství v Evropské unii letos přinášejí změny, budou více podporovat hospodaření s ohledem na přírodu, prevenci a ochranu před změnami klimatu, posílení konkurenceschopnosti, rozvoj venkova, vědu a výzkum i generační obměnu v zemědělství,“ prohlásil minulý týden v Bruselu na zemědělské konferenci Evropské lidové strany ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Novinkou, který současný rámec SZP přinesl, je strategické plánování, které si každý členský stát nastavuje individuálně, podle potřeb svého zemědělství. O tom, jak svůj plán plní, musí země každoročně informovat Evropskou komisi (EK), která na základě plnění rozhoduje o alokaci peněz.
Agrárníci usilují o změnu českého strategického plánu
Každá země si tak ve svém strategickém plánu může sama zvolit konkrétní intervence, jakými bude svým farmářům a zemědělcům pomáhat. Hlavní podmínkou je, aby státy svými opatřeními nenarušovaly zásady jednotného trhu EU a aby přispívaly ke společným evropským cílům. Mezi ty se řadí například ochrana klimatu, generační obměna či udržitelná produkce potravin.
Strategické plány procházejí revizí každý rok a umožňují flexibilnější reakci na případné krize, které zemědělce mohou potkat. „Tato flexibilita byla v předchozích letech omezenější. A ukazuje se, i s ohledem na válku a novou legislativu, že možnost revize je klíčový prvek,“ okomentovala novou SZP pro server Euractiv.cz europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR).
Český plán by mohl doznát prvních změn již brzy. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala se o tom již vedou jednání s ministerstvem zemědělství. „Možnost pro přehodnocení národního strategického plánu (…) je vždy po roce fungování, což je právě teď. S ministerstvem zemědělství o případných změnách jednáme.“
Podle Agrární komory nová SZP klade na zemědělce větší nároky než dříve. „Zároveň ale snižují kompenzace za jejich plnění,“ kritizoval novou SZP Doležal.
„Farmáři mají pracovat na poli, ne za počítačem“
Mezi zvýšené nároky patří také přílišná byrokracie, která zemědělce zahlcuje. Podle Vrecionová administrativa dopadá především na malé a střední zemědělské podniky, kterých je v rámci EU drtivá většina.
S tím souhlasí i ministr Výborný. „Farmáři by měli pracovat na poli. Ne sedět za počítačem a vyplňovat formuláře,“ uvedl při příležitosti konference v Bruselu.
Dopady na střední a malé podniky jsou středem obav politiků z celého politického spektra. „Osobně se obávám negativních dopadů na střední zemědělské podniky, to je důsledek českého strategického plánu, který můžeme změnit,“ připojila k případným změnám europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Obecně jsou ale podle jejích slov s novou SZP malí farmáři spokojenější.
Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti, Zelení/EFA) ale SZP nadále upřednostňuje industrializaci evropského zemědělství na úkor malých a ekologických zemědělců. „Děje se to hlavně proto, že při rozdělování peněz není dostatečně pokryto zjišťování příjmové situace zemědělců, které prostředky získávají.“
„Řešením je posílit transparentnost i efektivitu monitoringu příjmů, a především nastavit pravidla tak, aby nehrála do karet velkým agrobaronům,“ dodal Peksa.
Nová SZP?
Kromě hodnocení současného rámce SZP se EU také pomalu chystá na diskusi o podobě SZP v dalším období, tedy po roce 2027. Návrh by mohla Evropská komise představit zhruba v polovině roku 2025.
„Pro vyjednávání nové SZP od roku 2027 bude klíčové správně zakomponovat nově přijatou unijní legislativu, která se týká používání pesticidů, omezování hnojiv, ale která zároveň požaduje větší ochranu půdy, vody, biologické rozmanitosti a zajištění potravinové bezpečnosti,“ uvedla Vrecionová.
„Vzhledem ke zkušenostem z posledních let by jedním z cílů po roce 2027 měla být potravinová bezpečnost, soběstačnost, kvalita potravin a konkurenceschopnost zemědělců,“ dodala Šojdrová.
Lze očekávat, že vyjednávání o nové podobě SZP na další období bude, i vzhledem k celé řadě požadavků, komplikované. Již vyjednávání současného rámce, který měl původně vstoupit v platnost již v roce 2021, se protáhlo. Ke dvouletému zpoždění došlo kvůli zdlouhavému jednání o návrhu mezi Radou EU a Evropským parlamentem.
Autor: Kateřina Horáková
Zdroj: Euractiv.cz
