Jenže struktura dotací a podmínky pro jejich čerpání by se podle stále početnějších hlasů měnit měla, třeba i postupně, jak také vyplývá z „Memoranda o spolupráci“, kterou tento týden podepsala Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) se Svazem obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Mezi cíli memoranda je například společné úsilí ASZ ČR a SOCR při eliminaci byrokratického zatížení pro zemědělce, potravináře i obchodníky, marketingová podpora regionálních producentů potravin či podpora rodinného hospodaření, ale také zastropování zemědělských dotací největším průmyslovým agroholdingům. To podstatné na memorandu ovšem je, že ASZ ČR má při prosazování svých zájmů nového a vlivného partnera, a možná ještě podstatnější pak skutečnost, že při prezentaci prezidenta SOCR Tomáše Prouzy zazněly myšlenky a postoje, které jsou s ASZ ČR velmi blízké, a navíc zazněly způsobem, který byl velmi uvěřitelný a který nevycházel z obecných tezí a frází donekonečna se opakujících ve veřejném prostoru.
Mezi do nekonečna se opakující teze lze přitom v jiné souvislosti zařadit mnohačetné stížnosti obvykle velkých tuzemských výrobců potravin, podle nichž ČR měla a má nejvyšší ceny energií v EU, což mělo být jedním ze zásadních důvodů k vysokému růstu cen. Jak již ale před časem konstatovali představitelé našich energetiků, a nyní také veřejně vláda ČR, byly ve druhém pololetí loňského roku ceny elektřiny v ČR 7. nejnižší v EU a ceny plynu 10. nejnižší v EU. Důvodem uvedeného rozporu byly rozdílné metodiky při vykazování cen energií, které evropský statistický úřad Eurostat počítal ze základních sazeb, reálně ale platili spotřebitelé v ČR (a také podniky, i ty potravinářské) sazby snížené.
Hra s čísly je ostatně oblíbenou formou manipulace, která je o to nebezpečnější, že samotná data (čísla) mohou být správná, avšak jejich interpretace taková, aby vyhovovala osobě, straně či organizaci, která příslušná data zmiňuje. Jednou za zásadních manipulací tohoto typu bylo například nedávné televizní vystoupení někdejšího náměstka ministra zemědělství Martina Hlaváčka, který zdůraznil, že zemědělci v ČR získávají v současném programovém období dotaci pouhých 72 eur na hektar, a mají tak mnohem nižší podpory než zemědělci v okolních zemích, například v Polsku. Skutečností ale je, že uvedených 72 eur (což je pravdivé číslo) je ovšem pouze základní platba na plochu BISS (která činí například v Polsku 116 eur/ha), drtivá většina zemědělců v ČR ale může také čerpat doplňkovou platbu na plochu (redistribuční platbu – CRISS), která činí 154 eur/ha (v Polsku 43 eur/ha). Při součtu základní a doplňkové platby tak dostávají od letošního roku zemědělci v ČR 226 eur/ha (v Polsku 159 eur/ha), což je kromě Rakouska (243 eur/ha) nejvíce ze středoevropského regionu, a více než třeba v Německu (212 eur/ha). Skutečností nicméně je, že platba 226 eur/ha platí v ČR jen pro podniky obhospodařující plochy do výměry 150 hektarů, jichž se v plné míře týká redistribuce. Je ale třeba také zdůraznit, že zemědělské podniky v ČR obhospodařující plochy o výměře o něco více, než 500 hektarů, pobírají i tak vyšší dotace než zemědělci v Polsku. Kromě toho, což už je možná příliš velký detail, pobírá řada zemědělců v ČR také platby vázané na produkci (CIS), týkající se cukrovky, škrobových brambor, chmele, ovoce, zeleniny, dojného skotu, masného skotu, ovcí, koz a bílkovinných plodin. Pokud pak ještě zůstaneme u porovnání s Polskem, pak tam platí zemědělci dvojnásobné nájemné (pachtovné) oproti ČR, konkrétně 266 eur/ha, zatímco v ČR je to v průměru 124 eur/ha, což je kromě Slovenska výrazně nejnižší nájemné (pachtovné) ve střední a východní Evropě a jedno z nejnižších v celé EU. I vzhledem k tomu, že tato aktuální data platná pro rok 2023 jsou známá, bylo by ku prospěchu našeho zemědělství, a především objektivní informovanosti tuzemské veřejnosti a našich médií, tato data veřejně a opakovaně publikovat.
Petr Havel
