Ve skutečnosti je to ale jinak. Zemědělci v Polsku samozřejmě pojištění platí, využívají k tomu ale obvykle Zemědělský fond sociálního zabezpečení (KRUS), který je alternativou standardního systému sociálního zabezpečení ZUS (Zakład Ubezpieczeń Społecznych). Základním principem je, že příspěvky do KRUS jsou sice nižší než do ZUS, nižší příspěvky však také zároveň znamenají nižší výplaty, zejména důchodů. Zároveň platí, že platby do KRUS jsou výhodné především pro menší zemědělce, kterých je ale v Polsku drtivá většina. Rozdíl v platbách podle velikosti podniku je přitom téměř šestinásobný – zatímco zemědělské subjekty do velikosti 50 hektarů platí důchodové pojištění čtvrtletně 324 PLN (polský zlotý, kurz se pohybuje něco přes 5 korun), zemědělci obhospodařující více než 300 hektarů platí 1 887 zlotých (jde o sazby z prvního čtvrtletí letošního roku, přičemž sazby se mohou i kvartálně měnit). U zemědělců provozujících i jinou hospodářskou činnost než zemědělství jsou příspěvky vyšší, a to od 648 zlotých (do 50 ha) do 2211 zlotých (nad 300 ha). Důležité je také ještě podotknout, že KRUS neplní jen roli důchodového, zdravotního a sociálního zabezpečení svých klientů (těch je hodně přes milion), ale disponuje i vlastními zdravotními institucemi, vyvíjí činnost na poli prevence a kontroluje dodržování zásad bezpečnosti práce na farmách. Což vše znamená, že pro tuzemské velké zemědělské podniky by model obdobný polskému KRUS zas tak výhodný nebyl, a při odchodu pojištěnců do penze už vůbec ne.
Pokud jsme u peněz, je asi na místě připomenout již definitivní rozhodnutí Ministerstva zemědělství, podle kterého nebudou v letošním roce vypláceny dopředu zálohy na přímé platby s tím, že výplata uvedených podpor proběhne najednou, bude zahájena 1. prosince 2023 a týkat se bude 29 827 subjektů.
A do třetice peníze, i když ty fakticky souvisí opravdu se vším: Tento týden vyzvala v ČR aktivně působící agrotechnologická společnost Agreena české zemědělce, aby se zapojili do jejího programu na snižování emisí uhlíku ukládáním do půdy pro sklizňový rok 2024. V programu je po celé Evropě registrováno více než milion hektarů zemědělské půdy a AgreenaCarbon již zemědělcům vyplatila více než šest milionů EUR, přičemž farmáři vydělávají nejméně 32 EUR na jeden uhlíkový certifikát za přechod na regenerativní zemědělské postupy na své farmě. Akreditovaný a třetí stranou ověřený program společnosti Agreena kvantifikuje snížení skleníkových plynů a ukládání uhlíku v půdě a vydává ověřené certifikáty CO2e. Zemědělci si mohou certifikáty ponechat, obchodovat s nimi na dobrovolném trhu s uhlíkem (VCM) nebo je nechat Agreenu prodávat. Zemědělci mají k dispozici také možnost předčasné výplaty, kdy jim společnost Agreena poskytne finanční prostředky ještě před vydáním certifikátů.
V polovině října letošního roku vstoupila v platnost novela zákona o vinohradnictví a vinařství, která v řadě oblastí zpřesňuje označování vín. Novela mimo jiné upravuje definice většiny výrazů užívaných pro označování vína, např. „panenská sklizeň“ nebo „mladé víno“ a současně zavádí nové tradiční výrazy jako „rezerva“ a „grand rezerva“ rozlišující šumivá vína na základě délky jejich zrání. Kromě toho novela stanovuje právní rámec pro „oranžová vína“, „nefiltrovaná vína“ a přirozeně šumivá vína typu „pétillant naturel“, v reakci na vývoj poptávky po těchto vínech na trhu. Jak přitom informoval ministr zemědělství Marek Výborný, „místa, objekty nebo symboly vážící se k České republice mohou být vyobrazeny pouze na etiketách vín vyrobených z tuzemských hroznů, jejichž místo výroby, nebo jejich výrobce, má k vyobrazení blízký geografický nebo historický vztah. Touto úpravou významně omezíme klamání spotřebitelů prodejem zahraničních vín s etiketami, na kterých jsou známá místa České republiky. Nebude tedy možné, aby zákazník v lahvi opatřené etiketou s obrázkem například Pražského hradu objevil víno původem z Moldávie“. Zejména v období po letošní sklizni hroznů a blížícímu se období Vánoc, kdy tradičně poptávku po vínu roste, by se měli pěstitelé a producenti vín s novými pravidly včas seznámit.
Zejména pro ty, kdo dováží nějaké potřeby pro zemědělství ze zahraničí, nebo dokonce do zahraničí exportují, začíná být stále důležitější vývoj kurzu koruny. Koruna v posledních týdnech poměrně výrazně oslabuje, což je sice dobrá zpráva pro exportéry, to se ale bohužel většiny zemědělců netýká. Vše přitom nasvědčuje tomu, že zmíněný trend bude ještě dále pokračovat, i proto, že Česká národní banka stále intenzivněji zvažuje snížení současné základní úrokové sazby. To by nicméně mělo alespoň postupně zlevňovat hypotéky.
Petr Havel
