Na zemědělce nově dohlížejí satelity, systém trpí porodními bolestmi

EURACTIV.cz
Sdílejte článek
Na zemědělce nově dohlížejí satelity, systém trpí porodními bolestmi

Na české zemědělce od letošního roku pečlivě dohlížejí evropské satelity Sentinel. Úřady mají mít díky snímkům z vesmírů lepší přehled o tom, zda zemědělci plní podmínky nezbytné k čerpání dotací. Systém se již rozeběhl, ale potýká se s porodními bolestmi.

Area Monitoring System (AMS) by měl zvládnout rozpoznat například to, jaké plodiny na daném poli rostou či zda zemědělec provedl seč. Pokud systém zjistí, že na poli jsou jiné plodiny, než by měly být, vystaví zemědělci v internetové aplikaci červenou barvu. Farmář se pak může vůči červenému semaforu ohradit tím, že poskytne úřadům fotografii pole pořízenou přímo ze svého telefonu – a to skrze speciální bezplatnou aplikaci.

Zemědělci si však stěžují, že systém nefunguje tak, jak by měl. Kritika zaznívá jak od drobných farmářů z řad Asociace soukromého zemědělství (ASZ), tak i od těch větších ze Zemědělského svazu či Agrární komory.

„Původní proklamace státu, že zavedení nového kontrolního portálu bude pro zemědělce ulehčením – což je ostatně argument při zavádění každé nové administrativy, se nyní rozhodně nepotvrdil a zatím vede pouze k obrovské deziluzi a nejistotě,“ uvedla ASZ na svém webu koncem léta.

Při spuštění nastaly chyby – systém například špatně vyhodnotil některé plodiny a zemědělcům dal červenou barvu neoprávněně. Zemědělci se následně začali obávat, že kvůli chybnému vyhodnocení přijdou o dotace.

Kritika byla zasloužená, přiznává platební agentura

Zavádění systému AMS leží na bedrech Státního zemědělského a intervenčního fondu (SZIF). Jeho ředitel Petr Dlouhý v podcastu Evropa zblízka vysvětlil, co za problematickým náběhem systému stálo.

„Kritika byla naprosto zasloužená, ale je zapotřebí se podívat pár let nazpátek, jak celý systém vznikal,“ uvedl Dlouhý.

Systém je součástí nové společné zemědělské politiky EU, jejíž reforma naběhla do praxe právě s počátkem letošního roku. Přesná podoba reformy a jejích pravidel však byla dlouho nejasná, vedla se o nich náročná jednání a český plán její implementace byl schválen až koncem listopadu 2022.

V roce 2022 také SZIF podepsal smlouvu se čtyřmi dodavateli – systém je totiž v českém prostředí postavený na čtyřech částech a nenašla se žádná firma, která by zvládla provést všechny úkony.

„Problém byl, že smlouvy jsou nastaveny tak, že to finální dílo, finální informační systém, přebíráme až v roce 2024. Ale zároveň podmínky EU platí už pro rok 2023,“ vysvětlil Dlouhý, který do čela SZIF nastoupil koncem loňského roku.

„A v neposlední řadě tam samozřejmě nebyl prostor otestování systému,“ dodal s tím, že sám by si dovedl představit testování na dílčích programech už v roce 2022, k čemuž ale před lety nikdo nepřistoupil. Systém navíc pro správné fungování potřebuje velké množství dat – s postupem času by se tak jeho rozpoznávací schopnosti měly zdokonalovat, jeho datová základna totiž bude narůstat. Letos se navíc jedna z družic porouchala, data tedy nebyla kompletní.

„Chyby jsme ve spolupráci se žadateli identifikovali a omluvili se za ně. Hledali jsme příčiny a myslím, že se nám je daří opravovat,“ dodal Dlouhý.

Komunikace je základ

Česko není jediným státem, který se při zavádění systému AMS potýkal s problémy. Například Irsko čelilo výzvě v podobě velké oblačnosti, Malta má pro změnu problém s příliš malými pozemky, které nejsou v rozlišovací schopnosti satelitů.

Česká platební agentura SZIF své zkušenosti s AMS sdílí se svými kolegy z dalších států a podle Dlouhého je jasné, že situace v zemích EU je rozdílná.

SZIF by se chtěl nyní zaměřit na propojení AMS se systémem LPIS, tedy geografickým informačním systémem pro evidenci zemědělské půdy. Zemědělcům chce SZIF poskytovat satelitní snímky průběžně, aby měli o hodnocení přehled a mohli případné nejasnosti či chyby řešit co nejdříve. Pro zemědělce by to mělo být ve výsledku jednodušší než inspekce na místě, nejasnost totiž může vyřešit prostřednictvím mobilní aplikace.

„Aby se zemědělci vyhnuli naší inspekci, mohou pořídit fotografie na základě našich požadavků, navedeme je přímo v rámci aplikace na konkrétní místo pozemku a požádáme žadatele, aby nám pořídil snímek a zaslal nám ho. Odezva je úžasná, tři čtvrtiny žadatelů nám snímky posílá a jen u čtvrtiny jsme si snímky pořizovali sami vlastní cestou,“ vysvětlil ředitel SZIF.

Systém sice může proces kontrol zjednodušit, nadále však jeho zavádění představuje výzvu jak pro zemědělce, tak i pro úřady.

Autor: Aneta Zachová
Zdroj: Euractiv.cz

Přečteno: 519x