Velmi podrobné zpravodajství, respektive jakýsi monitoring dění v EU, přitom poskytuje portál agrafacts.com. Součástí zpráv uvedeného portálu je totiž, jak je ostatně uvedeno na jeho titulní stránce, je „Vývoj společné zemědělské politiky“, „Aktualizace obchodu a spory panelu WTO“, „GMO a nové technologie“, „Zprávy ze zemědělského trhu“, „Environmentální politika“, „Potravinová legislativa“, Rozvojová pomoc“, a „Zdravotní legislativa“. Zpravodajství z uvedených tematických okruhů mohou zájemci získávat dvakrát až třikrát týdně, což poskytuje možnost získávat informace velmi operativně (což může být navíc někdy i konkurenční výhoda). Kdo má o takovou službu zájem, může se registrovat na https://www.agrafacts.com/, s tím, že portál poskytuje i bezplatné zkušební období, takže se dotyční mohou přesvědčit, že „nekupují zajíce v pytli“.
Pro lepší představu o podobě informací z Agrafacts je možné si přečíst následující stručný souhrn textů (jejich podoba v Agrafacts je rozsáhlejší a je v angličtině) z období na přelomu října a listopadu letošního roku. Téměř o žádném z nich se přitom tuzemská média a politici nezmiňují.
Prvním z nich je zpráva o hlasování výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí ze dne 24. října. Ten totiž přijal výzvu ke snížení množství používaných nejnebezpečnějších pesticidů do roku 2030 o 65 procent, a to v porovnání s průměrem let 2013 až 2017. Což je výrazně přísnější regulace, než byl návrh Evropské Komise, který počítal se snížením o 50 procent, na základě průměru z let 2015 až 2017. Výbor pro životní prostředí pochopitelně není ten, jehož výzvy a návrhy by přijalo celé plénum EP, je to ale signál, že snahy o výraznou regulaci pesticidů neumdlévají, a jak to bude nakonec doopravdy, není stále tak úplně jisté.
V poslední říjnový den schválila Evropská Komise pro ČR podporu ve výši 2,4 miliardy korun na podporu výstavby a provozu udržitelné výroby biometanu. Podpora bude ve formě zeleného bonusu vypláceného na biometan výrobcům za každou MWh vyrobeného biometanu za 20 let, výše dotace bude stanovena každoročně Energetickým regulačním úřadem a potrvá do konce roku 2025. Evropská Komise přitom očekává, že příjemci podpory budou převážně malé a středně velké podniky, nebo komunity s projekty o kapacitě až 6 MW, což by mohli být i zemědělci.
Dva dny předtím, 29. října, zkrachovalo jednání o bilaterální obchodní dohodě mezi EU a Austrálií. Důvodem bylo, jako již víckrát v historii, zemědělství, respektive podmínky přístupu australské zemědělské produkce na evropské trhy. Podle australské strany je EU v oblasti zemědělství „protekcionistickým trhem“, což je nepochybně pravda. Je však třeba dodat, že právě evropský protekcionismus zvyšuje ceny zemědělských komodit a potravin na unijním trhu, což je sice dobrá zpráva pro zemědělce, ne až tolik ale pro spotřebitele. Tak či tak, expanzi australské zemědělské produkce do EU nelze v blízké době očekávat.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejnila dne 3. listopadu vývoj světových cen potravinářských komodit. Ty klesly v říjnu 2023 ve srovnání s předchozím měsícem o 0,5 procenta, ve srovnání s říjnem 2022 ale o 10,9 procenta. Podle FAO klesly světové ceny cukru, obilovin, rostlinných olejů a masa, naopak ceny mlékárenské produkce se zvýšily. Zajímavý je v této souvislosti vývoj cen cukru. Ty byly v říjnu letošního roku oproti stejnému období roku 2022 vyšší o 46,6 procenta, navzdory tomu, že zpracování cukrové třtiny v hlavní producentské zemi – Brazílii, jede na plné obrátky. Dodat lze jen, že vývoj světových cen má vždy odraz i ve vývoji cen v EU, a tedy také v ČR, a že je tedy vhodné tyto trendy sledovat.
Petr Havel
