Diskuse o budoucnosti SZP bude nepochybně zahrnovat také proces začlenění Ukrajiny do struktur EU, byť přímé členství této země v nejbližších letech nehrozí. Součástí předvstupních příprav ale bude jistě rozvoj vzájemného obchodu, což pocítí především zemědělci, neboť Ukrajina patří mezi významné zemědělské země, navíc s levnou zemědělskou prvovýrobou. O rizicích vstupu Ukrajiny již ostatně diskuse probíhá, mimo jiné o tom, nakolik by takový vstup ovlivnil výši a strukturu evropských zemědělských dotací. Podle dokumentu, který vypracoval generální sekretariát Rady EU, by měla mít Ukrajina nárok na dotace ve výši 96,5 miliardy eur, což by v praxi znamenalo pokles dotací pro ostatní členské země EU o 20 procent. To je ovšem věc pro řadu zemí téměř nepředstavitelná, a proto se stále častěji mluví o potřebě zásadně změnit současný systém zemědělských dotací. Zatím se předpokládá, že by se měly dotace omezit velkým zemědělským podnikům, i proto, že na Ukrajině je takových podniků velké množství. To by mohlo do budoucnosti znamenat naději také pro sedláky z rodinných farem, je však samozřejmě otázkou, jak bude výsledná restrukturalizace dotací vypadat. Příprava na předpokládané změny je ale právě proto důležitější než v minulosti.
Od počátku roku 2024 vstupuje v platnost novela zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, podle níž bude poplatníkem daně z pozemků, staveb nebo jednotek u zdanitelné stavby, které jsou v příslušnosti hospodařit pro Státní pozemkový úřad, vždy uživatel, což je termín nahrazující pojmy nájemce nebo pachtýř. Významnou změnou je také rozšíření skupin pozemků pro stanovení sazeb daně a navýšení daně o zhruba 80 procent pro většinu nemovitostí. Nově také může obec závaznou vyhláškou osvobodit od platby daně z nemovitých věcí všechny zemědělské a vybrané nezemědělské pozemky. Stručný popis všech významných změn s uvedením, které tyto změny jsou spojeny s povinností podáním nového daňového přiznání, si můžete přečíst na internetových stránkách Finanční správy: Novela_zakona_o_dani_z_nemovitych_veci_zmeny2024.pdf (financnisprava.cz).
V průběhu ledna proběhnou v ČR hned tři významné akce na téma krajina, což je jedním z důkazů, že jde o téma potřebné, frekventované, a i pro zemědělce důležité. Seriál „krajinných“ konferencí odstartuje v prostorách auly České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) sedlákům dobře známá konference „Pestrá krajina“ (23. 1. 2024), další konference „Naděje pro Zemi“ proběhne ve dnech 26. a 27. 1. 2024 na FSS Masarykovy univerzity v Brně (součástí akce bude také připomínka výročí 50 let od založení Hnutí Brontosaurus, hlavním tématem ale budou klimatické změny), do třetice pak proběhne opět v aule ČZU dne 30. 1. 2024 konference „Živá krajina 2024“, zaměřená zejména na regenerativní zemědělství.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) společně se Státním fondem životního prostředí ČR uvolnily další peníze z programu RES+ Modernizačního fondu na podporu fotovoltaických elektráren určených k výrobě zelené energie pro vlastní spotřebu. „Nově je podpora určena pro zájemce z řad průmyslových, zemědělských i veřejných subjektů, celková částka jsou tři miliardy korun. Finanční prostředky z dotační výzvy RES+ č. 1/2024 jsou určeny na instalace nových fotovoltaických elektráren na již existujícím odběrném místě s výkonem 50 kW až 5 MW, v Praze od 10 kW. Vyrobená energie musí být primárně spotřebována v místě výroby. Dotační podpora se vztahuje zároveň i na akumulační bateriové systémy i na systémy na výrobu obnovitelného vodíku, tedy na elektrolyzéry. Solární systém pak může být rozmístěn jak na střechách budov a hal, na okolních pozemcích či nevyužívaných brownfieldech,“ popsal výzvu ministr životního prostředí Petr Hladík. „Uchazeči mohou získat z programu podle výkonu FVE až třetinu ze způsobilých výdajů na projekt,“ doplňuje Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí ČR. Žádosti mohou zájemci elektronicky podávat od 1. března do 31. října 2024 prostřednictvím systému AIS SFŽP ČR, dostupného na webových stránkách zadosti.sfzp.cz.
V tomto týdnu oznámilo MZe objem a strukturu podpory vědy a výzkumu prostřednictvím Programu na podporu aplikovaného výzkumu na období 2024-2032 ZEMĚ II. V roce 2024 hodlá MZe poskytnout na výzkum nových projektů přes 210 milionů korun, celkový objem prostředků do roku 2032 je více než 1 miliarda korun. Z celkem 70 vybraných výzkumných projektů podpoří MZe v oblasti bioekonomiky 15 projektů, ve Smart zemědělství 31 projektů a v oblasti Globální změny v biosféře 24 projektů. Dodat jen lze, že by bylo žádoucí, aby se výsledky vědy a výzkumu projevily v zemědělské praxi co nejdříve, a zejména aby přispěly k růstu konkurenceschopnosti našeho zemědělství, a ne naopak k růstu doprovodné byrokracie.
Snižování administrativy by byl podle všeho, především pro sedláky z rodinných farem, nejspíš nejlepší dárek pod stromeček, což se ale už za pár desítek hodin zcela jistě nestihne. Reálným, a také důležitým přáním všem nechť je tedy alespoň rodinná pohoda a dostatek vůle i invence v nelehkém zemědělském podnikání v naší zemi. Hezký svátky!
Petr Havel
