S původní prozatímní dohodou z trialogu, které bylo dosaženo minulý týden, země jako Polsko či Francie nesouhlasily a prosazovaly další omezení, aby podle jejich slov zabránily destabilizaci zemědělských trhů. Belgické předsednictví tak přišlo s návrhem, že by množství ukrajinského vývozu nemělo být porovnáváno s lety 2022 a 2023, kdy už byl zaznamenán velký nárůst, ale také s obdobím druhé poloviny roku 2021, tedy ještě před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, uvedly zdroje ČTK. Na tento kompromis členské státy přistoupily.
Nyní by mělo belgické předsednictví znovu o pozici vyjednávat s Evropským parlamentem. Následně se očekává, že roční prodloužení dohody o liberalizaci obchodu s Ukrajinou schválí jak EP, tak členské státy. Dohoda by měla být prodloužena o další rok od června.
Kromě nových referenčních roků bude rovněž posílena ochrana některých citlivých produktů, jako jsou oves, kukuřice, kroupy a med. Pro tyto produkty bude podle návrhu stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo. Pokud jde o další produkty, například pšenici, jejíž zahrnutí do klíčových citlivých komodit podporovalo i Česko, množství jejich vývozu bude Evropská komise monitorovat. V případě navýšení vývozu zasáhne.
"Za Českou republiku chci jednoznačně zdůraznit, že pro nás je cíl jediný, a sice že dohoda musí být prodloužena. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, že bychom se po 5. červnu vraceli do režimu cel,“ prohlásil v úterý odpoledne na jednání unijních ministrů zemědělství český ministr Marek Výborný. Podle informací ČTK dnešní vyjednaný kompromis nepovažuje Česko za ideální, ale vzhledem k tomu, že prosazovalo dosažení dohody, byla ochotná učinit ústupek ze své pozice.
tes jrm
Zdroj: ČTK