Údolí říčky Bělé ve zvlněné krajině Křemešnické vrchoviny, asi osm kilometrů jižně od Pelhřimova, skrývá vísku Houserovka. Malá ves, která od roku 1980 spadá jako místní část pod okresní město Pelhřimov, je poprvé písemně zmiňována v roce 1371. Dnes je zde 27 domů a žije v nich 52 trvale hlášených obyvatel, mezi nimiž v čísle popisném 34 bydlí a hospodaří rodina pana Miroslava Kříže. Na svazích pod lesnatými vrcholky je v nadmořské výšce kolem 600 metrů zemědělsky využívaná krajina protkaná potůčky s množstvím rybníků a remízů. Není divu, že si tento kout oblíbil významný akademický malíř Pelhřimovska Jiří Mádlo a měl v Houserovce svůj trvalý atelier. Místo také učarovalo Miroslavu Křížovi a jeho manželce Lence, kteří se zde po dlouhém hledání usadili, koupili i pronajali půdu a začali hospodařit. On kuchař a ona psycholožka, naprosto zemědělstvím nepolíbeni, se jednoho dne rozhodli, že změní svůj dosavadní život a budou se věnovat ekologickému zemědělství v reálné praxi.
Od počátku zahájení činnosti v roce 2009 jsou registrováni jako ekologická farma pod názvem – Ekofarma Zelený kopec. Na převzatém holém zoraném lánu a malé zanedbané louce plné kopřiv, kamení a šťovíku to nebylo jednoduché. Postupně svažité pozemky vyčistili, zatravnili, oplotili a dnes vše slouží jako pastviny a louky ke sklizni sena. V současné době se starají o 44 hektarů dílem vlastní a dílem pronajaté zemědělské půdy a chovají 110 kusů masných ovcí tvořících základní stádo. Ovečky jsou kříženky, ale berani plemene suffolk jsou čistokrevní. Takový způsob chovu jim nejvíce vyhovuje a mají dobré produkční výsledky. Ovce nezatěžují častým hromadným odčervením, ale preparáty k odčervení používají dle aktuálního zdravotního stavu jednotlivých zvířat. K chovu ovcí patří prodej produkce a hospodář ještě formou služby nabízí střihání ovcí, ošetření paznehtů a odčervení.
Křížovi začali po zatravnění pozemků vysazovat keře a stromy poskytující útočiště ptactvu a hmyzu a zároveň udržující vláhu. Dřeviny rovněž poskytují stín zvířatům a chrání je před větrem. Pomocí keřů a původních druhů stromů vytvořili Křížovi nový remízek.
Velká část svažitých pozemků při jarním tání způsobovala zatékání vody až do prostoru vesničky. Manželé vysledovali trasu tekoucí vody a umístili do ní vsakovací jámu, která je zatravněná, při rychlém tání a přívalových deštích se naplní vodou, a ta se pak pomalu vsakuje do půdy. Pro zadržení vody v krajině ještě využili porušenou melioraci, vodu vyvedli na povrch do vykopané strouhy a na ní vytvořili několik tůní.
Ochranu půdy berou hospodáři velice vážně, ovce pasou na malých blocích a včas je přehánějí, aby nedocházelo k nadměrnému spásání a poškození povrchu. Vlnu z ostříhaných zvířat, která je dnes prakticky neprodejná, používají jako izolaci, a hlavně jako mulč ke stromům a keřům. Při senoseči sekají na vysoko pro udržení vláhy a pro lepší pastevní podmínky. Zároveň nechávají část luk neposečenou, čímž zachovávají prostor pro hmyz a drobné obratlovce. „Uvědomujeme si, že zdravá půda bohatá na život je základem pro trvale udržitelné hospodaření,“ říká bez patosu Miroslav Kříž.
Rodina se také snaží co nejvíce pomoci návratu sýčků do zemědělské krajiny a instaluje na stromy v okrajových porostech budky pro sovy. Pro zajištění tlumení přemnoženého hraboše polního umisťují do luk a pastvin také berličky pro dravé ptáky.
Do budoucna chtějí Křížovi dále rozvíjet regenerativní zemědělství, pokračovat ve výsadbě stromů a keřů, dobudovat zázemí farmy a uvažují o zakládání květnatých pásů.
Historie farmy je poměrně mladá, a proto je inspirující vidět, jak za pár let rodina Křížových vybudovala hospodářství, které je skromné v tom, co si z přírody bere a jak v ní žije, ale štědré v tom, co zdejší krajině dává. Při všech aktivitách pro zlepšení životního prostředí a nevelké výměře je hospodářství ekonomicky stabilní a rodinu uživí.
Stanislav Rampas, člen hodnotitelské komise programu Pestrá krajina
