Sbor Selských jízd jsme zastihli při nácviku vystoupení v Sudoměři, nedaleko památníku Jana Žižky z Trocnova. Více už o čtverylce i historii selských jízd s jednatelem Sboru Selských jízd Jana Žižky z Trocnova Františkem Sáčkem.

Čtverylka je nádherné vystoupení krojovaných jezdců na koních za doprovodu hudby. Vypadá to jednoduše, ale jak si koně zvykají na hudbu?

Důležité jsou nácviky. Koně jsou velmi citlivá zvířata a hudbu dostanou postupem času do uší. Současnou choreografii máme už přibližně pět let, dokonce máme dvě vlastní znělky složené od pana Pichlíka z Cehnic a pak ještě jednu lepší, kterou pouštíme na úplném začátku představení pro obecenstvo. Celé vystoupení se vším všudy je přibližně čtvrthodinové.

Co je na této disciplíně nejtěžší?

Základem je, aby jezdec dokázal koně ovládat. Třeba v Putimi se jede vesnicí, kde jezdí auta, běhají tam děti… Je tedy potřeba i vodiče, který bude koně držet. Kdyby se splašil, byl by to problém. Něco takového se stalo na závodě v Praze – kůň utekl, shodil jezdce a suverénně přeskočil dvě ohrady a vlétl mezi lidi, kde jich asi pět zranil.

Stačí vám na vystoupení natrénovat před sezónou? Nebo je to celoroční práce?

Pokud se změní jezdci je potřeba, aby se čskupina opět sladila. Stačí trénovat tři až čtyři měsíce předem, po těch letech už vystupující vše dobře znají.

Čtverylka může mít ale více podob…

Ano, byli jsme v Blovicích u Plzně, kde je obrovská stáj a během vystoupení čtverylky měli kolem 20 koní. Ale je pravda, že tam se tomu věnují skoro profesionálně. My máme na vystoupení šest koní, ale dala by se připravit i s osmi. Noví jezdci se dají pak do choreografie jednoduše začlenit, ale muselo by se natáhnout kolbiště do šířky, aby se nepokopali.

Co vás čeká v nejbližší době a jaké máte plány na příští rok?

Nejbližší akcí je v sobotu 22. června Žehnání koní ve Štěticích u pana Tomana. A co na další rok? V Československu vznikla Selská jízda v roce 1925, příští rok to bude 100 let, tak nás čeká příprava na oslavy. Plánujeme vystoupení v Praze, měly by přijet čtyři sbory, z Blovic, Nechanic, Turnova a my - všichni budeme mít stejnou choreografii. V Československu bylo v minulosti celkem 56 sborů a v jednotlivých obcích byly takové oddíly lidí, kteří se pak přidali do pluku. U nás to byl pluk Selských jízd Jana Žižky z Trocnova, do kterého patřily Strakonice, Štěkeň, Písek, Vodňany, Blatná, Horažďovice a Volyně.

Z historie Selských jízd

Jako nová jezdecká organizace byla Selská jízda založena 31. ledna 1925. Samotný Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova vznikl ale až o dva roky později 26. ledna 1927 ve Strakonicích. U zrodu stál tehdy sedlák František Toman z Mladějovic, pradědeček člena Asociace soukromého zemědělství Strakonice a dnešního starosty tohoto sboru Stanislava Tomana. Tou dobou čítal sbor celkem 365 jezdců z okresů Blatná, Horažďovice, Netolice, Písek, Prachatice, Strakonice, Vodňany, Volyně a Vimperk.

Za druhé světové války byla organizace okupanty Německé říše prohlášena za nepřátelskou a zakázána. Selská jízda ale nebyla jen organizací jezdeckého sportu pro sedláky, kteří své koně používali v zemědělství hlavně jako tažnou sílu, ale v době ohrožení Hitlerovým Německem tvořila i vojenskou základnu vycvičených, zdatných koní a jezdců o počtu 32 tisíc členů napříč celou republikou. Mnoho členů sborů nalezlo smrt v koncentračních táborech nebo popravištích.

Po konci války musel existenci a činnost organizace povolit až Nejvyšší správní soud. Český venkov chtěl navázat na předválečné tradice vlastenectví a lásky k rodné zemi, a proto se tehdy nejaktivnější Janákův východočeský sbor Selských jízd chystal uspořádat tradiční jezdecké závody za účasti sborů z celé republiky. Konání bylo stanoveno na 5. a 6. června 1947 v Nechanicích kousek od Hradce Králové. Ovšem těsně před začátkem závodů dorazil přímo z Ministerstva vnitra pokyn k jejich zákazu. Do místa konání a jeho okolí se sjely ozbrojené policejní složky, aby zabránily konání akce a zároveň rozehnaly jezdce a pěší. Osm hlavních organizátorů bylo uvězněno. Komunistický převrat v únoru 1948 situaci nezlepšil. Sedláci byli zatýkání, vyhánění z rodných statků, kde jejich předci po staletí hospodařili, a očekávali vězení nebo život na okraji společnosti.

Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova byl obnoven až 26. června 2011 a v současné době patří k pěti obnoveným spolkům po roce 1989. Od své obnovy má za sebou aktivní účast na mnoha akcích pro veřejnost. Cílem je nejen reprezentovat selský stav ve stejnokrojích ušitých přesně podle historického vzoru, ale i zvýšit povědomí všech (a to i mladé generace) o hrdosti a svobodě českých sedláků.

Autor: Josef Founě

Zdroj: Denik.cz