Na letošní sklizni se podepsalo i teplé jaro. Kupříkladu ovocné stromy někde rozkvetly již začátkem března a teploty nad obvyklým průměrem urychlily vegetační vývoj rostlin. V dubnu ovšem následoval prudký pokles teplot, dokonce silné mrazy. „Obecně platí, že čím je teplotní výkyv větší a čím déle trvá, tím se zvyšuje i riziko pro pěstované rostliny,“ řekla mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Vlna silných mrazů zasáhla prakticky všechna odvětví rostlinné výroby na celém území Česka. „K nejpostiženějším oborům patří ovocnářství a vinohradnictví, mrazy poškodily také zeleninu, obiloviny, olejniny a další plodiny i školkařské výpěstky,“ posteskla si Pánková.
Ovoce se tak podle aktuálních odhadů oproti pětiletému průměru sklidí až o tři čtvrtiny méně, s nižší sklizní je třeba počítat i u dalších plodin. „Bude velmi záležet i na dalším vývoji počasí. S hodnocením je proto třeba počkat na konec sklizně,“ prohlásila Pánková.
Zejména ovoci však jarní výkyvy počasí uškodily opravdu zásadně. „Většině ovocnářů vypadnou roční příjmy,“ konstatoval analytik České zemědělské univerzity v Praze Tomáš Maier.
U obilovin Maier očekává alespoň průměrnou či mírně podprůměrnou sklizeň, pokud nenastanou nějaké neočekávané dramatické změny. „Mělo by to vést ke stabilizaci na trhu, kde stále přetrvávají vysoké zásoby z minulosti,“ uvedl Maier. U řepky sice podle něj budou nadprůměrné výnosy, avšak připomíná, že celkově zemědělci oproti loňsku oseli řepkou méně plochy. Podobně je tomu i u obilovin.
Zelenina kvůli jarním mrazíkům netrpěla tak dramaticky jako ovoce. „V té době nebyly všechny porosty založeny a u těch založených se s nepříznivým počasím tak nějak počítá, takže většina z nich byla nakrytá,“ uvedla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy Zuzana Přibylová. Přesto se kvůli teplotním skokům sklizeň zeleniny někde opozdila. Místy to způsobila také pole mokrá kvůli dešťům, ty navíc prospěly také plevelům a různým škůdcům.
Cena obilí by mohla růst
Nižší sklizeň již naznačují první sklizené plochy ječmene ozimého. „Je to zřejmě způsobeno nepřízní počasí,“ uvedl Tomáš Trávníček z fondu farem Verdi.
I tyto porosty podle něj mohly poškodit mrazy, navíc místy kvůli nadbytku vody zaschly a část obilí také zemědělci zaorali kvůli virózám. „Také v zahraničí první hektary sklizní nenaznačují nadprůměrnou sklizeň,“ podotkl Trávníček.
Protože se na trhu neočekává přetlak na straně nabídky, mohla by podle Trávníčka cena obilí mírně růst. „V současné chvíli jsou tržní ceny komodit mnohdy pod výrobními náklady,“ tvrdí Trávníček.
Je možné, že to ovlivní také živočišnou výrobu, protože ceny krmiv se odvíjejí od úrody obilovin a olejnin. „To vše se skutečně může promítnout do cenového vývoje potravin. Zemědělci ale ceny produktů na pultech neurčují a mají womezený vliv i na ceny, za které prodávají vlastní produkci,“ podotkla Pánková z Agrární komory.
To potvrzuje i analytik Maier. „Vliv primární zemědělské produkce na cenu potravin se přeceňuje,“ konstatoval. Kupříkladu v případě obilí se podle něj zemědělci na výsledné ceně chleba podílejí jen asi 12 procenty, u točeného piva jsou to vzhledem k vlivu ječmene a chmele nanejvýš pouhá dvě procenta.
Autor: Jiří Janda
Zdroj: Deník.cz
