Před pár lety patřil kůrovec mezi nejčastěji zmiňovaná témata, nyní však o něm téměř není slyšet. Znamená to snad, že by bylo nebezpečí tohoto škůdce pro české lesy definitivně zažehnáno? Někteří odborníci tvrdí, že bychom se neměli nechat ukolébat a že je nám tento hmyz stále schopen pořádně zatopit.
Největší tuzemský lesnický podnik Lesy ČR přitom vidí situaci optimisticky. „V naší správě považujeme kalamitu za zažehnanou,“ uvedl mluvčí Lesů ČR Přemysl Šrámek. „Za první pololetí jsme museli zpracovat jen 132 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, což je 29 procent loňského roku a čtyři procenta k vrcholu kalamity v roce 2020,“ vyčíslil.
Faktický konec kůrovcové kalamity ohlásil počátkem letošního roku další velký správce státních lesů, Vojenské lesy a statky (VLS). Tvrdí, že kůrovce loni dostal pod kontrolu. „Objemy kůrovcových těžeb byly v loňském roce u podniku v objemech, které téměř odpovídají normálu,“ prohlásil tehdejší ředitel VLS Roman Vohradský.
Vlhký rok
Lesnický poradce Aleš Erber ovšem připomíná, že se oteplování planety Země bohužel dosud nezastavilo. „Máme štěstí, že máme dostatek dešťových srážek a že nejsou vícedenní horka,“ míní Erber. Čerstvě napadené stromy proto lesníci podle něj stíhají rychle zpracovat. Novinkou jsou ovšem intenzivnější a silnější bouřky způsobující lokální větrné kalamity. „To, že se těží méně kůrovcového dříví, je způsobeno také tím, že jedna třetina výměry smrku už byla vytěžena,“ podotkl.
Obavy z návratu kůrovce neskrývá ani lesnický odborník Hnutí Duha Jaromír Bláha. „Kalamita zažehnána není, je jen otázkou času, kdy se rozvine další vlna. Nevíme, kolik let nám dá kůrovec oddechnout a zda vůbec,“ konstatoval Bláha. K návratu škůdce by opět mohly přispět déletrvající vysoké teploty a sucho. „Letos je zatím naštěstí dost srážek,“ poznamenal Bláha.
Nebezpečí další vlny kůrovcové kalamity si uvědomují i úředníci. „Vykazované těžby kůrovcem napadeného dříví i plochy kůrovcem poškozených lesů patrné z družicových snímků již třetí rok klesají, avšak stále jde o vysoké hodnoty. Přijde-li další suchá a velmi teplá perioda, může dojít k opětovnému rozvoji kalamity,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Lesy obnovují
Lesníci se snaží vykácené stromy nahradit. „Budeme usilovat o druhově, věkově a výškově pestré lesy, které budou lépe odolávat vlivům klimatické změny i dalších případných kalamitních situací,“ uvedl vedoucí lesní výroby Vojenských lesů a statků Pavel Češka. Kupříkladu Lesy ČR podle jejich mluvčího Šrámka holiny po kůrovcové těžbě zalesňují zejména listnatými stromy, hlavně buky, duby, javory, olšemi a lípami. Třetinu nové výsadby však opět tvoří smrk, který je podle mnohých odborníků pro české lesy zejména v nižších nadmořských výškách nevhodný.
Podle Bláhy z Hnutí Duha je chybou, že se přirozená obnova lesa využívá jen na pětině nově zalesňovaných ploch. „V tomhle je Česká republika nejhorší v Evropě,“ stěžuje si Bláha. „Přitom právě lesy vyrostlé ze semínek jsou mnohem odolnější než lesy vzniklé umělou výsadbou sazenic z chemizovaných školek,“ tvrdí.
Někteří vědci připomínají, že kůrovcová kalamita neměla pouze negativní důsledky. Odumřelé stromy kupříkladu poskytly životní prostor pro jiné druhy hmyzu. „V lesích s mrtvým dřevem se dostávají zpět do půdy živiny, zvyšuje se úživnost půd pro další generace stromů a v půdním humusu se váže uhlík, hlavní složka dřevní biomasy,“ vysvětlil Lukáš Čížek z Entomologického ústavu Akademie věd.
Lesní zvěř všechno spase
Českým lesům přitom neškodí zdaleka jenom kůrovec. „Naprosto zásadní překážkou obnovy druhově pestrých, odolnějších lesů jsou mnohonásobně zvýšené stavy spárkaté zvěře: jelenů, srnců, daňků a jelenů sika,“ tvrdí Bláha. Zvířata v lesích spasou nebo poškodí většinu mladých listnáčů a jedlí, miliardy korun vynaložených na obnovu lesů tak podle něj skončí v jejich žaludcích.
Ochránci přírody tvrdí, že jde o naprosté selhání systému mysliveckého hospodaření. „Řešením je co nejrychleji schválit novelu zákona o myslivosti,“ podotkl Bláha.
Touto předlohou posilující práva vlastníků lesů na úkor myslivců by se nyní měli zabývat poslanci. „Jestli na nátlak části myslivců tuto novelu mysliveckého zákona neschválí nebo vykostí, je šance na obnovu odolnějších lesů na kalamitních holinách ztracena. Zůstane tam zase jenom smrk, který spárkaté zvěři tolik nechutná,“ varoval Bláha.
Autor: Jiří Janda
Zdroj: Deník.cz
