Psal se rok 2019, když se Aleš Chládek dostal do mysliveckého spolku. Tam se také poprvé dozvěděl o problematice sečení srnčat. „A poprvé jsem se dostal k samotnému vyhledávání před sečením. Procházelo se pěšky s pomocí psů. Občas se dávaly do luk i smotky s pachovými zradidly,“ dodává muž, který pracuje ve strojírenské firmě.
Procházení luk se psy nestačí
Jak sám říká, tenkrát ho vůbec nenapadlo, že by mohl existovat nějaký účinnější způsob. Spolu s ostatními myslivci takto procházeli louky i v dalších letech. Obrovský zlom u něj však nastal, když našel posečená srnčátka. „Pomyslel jsem si, že to co děláme, asi nebude účinné,“ krčí rameny Aleš Chládek.
V knihách a článcích v časopisech i na internetu si tedy začal zjišťovat více informací o chování srnčí zvěře; zejména pak o kladení srnčat (proces, kdy srna rodí mláďata; pozn. red.).
„Srnčata v prvních dnech života nemají žádný pach. Příroda to tak zařídila, aby nebyla ohrožena predátory. Také máma srna se s nimi v místě zálehu nezdržuje. Pohybuje se ve vzdálenosti 20 až 100 metrů,“ vysvětluje myslivec, proč je i pro cvičeného loveckého psa těžké mládě navětřit.
Dalším problémem je, že srnče před nebezpečím neuteče, ale instinktivně se přitiskne k zemi. A právě to je důvod, proč i několikadenní mládě, které je už schopné pohybu, před sekačkou neuteče.
Zmíněný srnčí instinkt zároveň ztěžuje práci hledačům. „Kolikrát je srnče tak zakryté trávou, že můžete stát přímo nad ním a nevidíte ho. Navíc, když kontrolujete rozlehlé louky, tak není ani při větším množství lidí a psů reálné celou plochu zkontrolovat,“ dodává Aleš Chládek.
Drahý dron zaplatil ze svého
Během pátrání po informacích narazil Aleš Chládek na články o používání dronů s termokamerou. „Asi to byla shoda náhod, ale tehdy se začalo toto téma hodně probírat. Prodejci nabízeli i drony přímo pro vyhledávání srnčat s určitým finančním zvýhodněním,“ vzpomíná myslivec.
Přestože to pro něj nebyly vůbec malé peníze, rozhodl se po dohodě se svojí partnerkou pořídit první dron – konkrétně DJI Mavic2 Enterprisse. Jak sám říká, ani ho nenapadlo vypsat sbírku nebo oslovit sponzory. Vyhledávání srnčat drony bylo ostatně v České republice tehdy novinkou.
Aleš Chládek se naučil dron ovládat i rozlišovat na termokameře, co přesně vidí. S prvními výsledky se mu pak začali ozývat další a další zájemci. „Naplno se to rozjelo až loňskou sezónou. To bylo nalezeno a zachráněno 164 srnčat,“ přibližuje.
S dronem létá převážně pro myslivecké spolky, kterým zemědělci hospodařící v jejich honitbách dopředu hlásí, kde se bude séct. Nebrání se však ani vyhledávání pro soukromé osoby nebo přímo pro zemědělce. Nutno však dodat, že toto všechno dělá Aleš Chládek na bázi dobrovolnictví.
Za co kdo zodpovídá
- Zemědělcům je ze zákona dána povinnost dbát, aby při obhospodařování pozemků nebyla zvěř zraňována a usmrcována. Termíny sečení musí hlásit místnímu mysliveckému spolku. Za porušování zákonné povinnosti jim může být udělena pokuta až 500 000 korun.
- Myslivci jsou ze zákona povinni louky před sečením procházet. Pokud tak neučiní, hrozí jim pokuta až 500 000 korun.
- Dobrovolníci mohou značně pomoci, aby mláďata zbytečně neumírala. Stačí nabídnout své síly přes portál Senoseč nebo kontaktovat místní myslivce. Zdroj: Stop sečení srnčat
Jen hledání srnčat a zaměstnání
„Hodně lidí si myslí, že myslivost je jen o lovu zvěře. Podle mě pravá myslivost znamená nejen z přírody brát, ale umět jí taky něco vrátit. Tohle je to nejmenší, co můžeme udělat,“ nastiňuje Aleš Chládek svou motivaci, proč mu záchrana srnčat stojí za vynaložení množství energie i peněz.
„Ta zvěř tu byla už před námi. Jsme to my, kdo zasahuje do jejího životního prostoru. Je to také jeden z bodů mysliveckého desatera, kde se doslova píše: Ke zvěři se chovej šlechetně, tuto chovej, zušlechťuj a chraň,“ dodává Aleš Chládek.
On sám toto ostatně naplňuje beze zbytku. Období, kdy srny kladou srnčata a on je pomáhá se svým dronem hledat, obrovsky ovlivňuje jeho soukromý i pracovní život. Jak sám říká, přepne do vyhledávacího módu a nemá prostor řešit vůbec nic jiného než záchranu srnčat a chození do práce.
Technika za statisíce
„Letos jsem vstával i okolo druhé ráno, abych se na první louku dostal před půl čtvrtou. Nejvíce jsem hledal na šesti místech v jeden den. Hodně to ovlivňuje i finanční stránku, protože nemám sponzory a ani jsem nevyužil žádnou veřejnou sbírku. Peníze si za to žádné neberu, takže náklady jsou velké,“ přiznává myslivec.
Ke konci loňské sezóny navíc pořizoval novou techniku, aby zvládl přibývající množství lokalit, kde s hledáním srnčat pomáhá. Vyhlédnutý měl sice dron DJI Mavic 3T, ale ten kvůli tehdejší situaci na Ukrajině nebyl dostupný. Nakonec po dlouhém rozhodování koupil o hodně draží dron DJI Matrice M30T.
„Výkonově je na úplně jiné úrovni. Díky této technice můžu provozovat vyhledávání v takovém rozsahu. Je rychlejší, díky kvalitním kamerám vyhledávám z větší výšky a zabírá mi to rozlehlejší plochu,“ chválí svou volbu
O to víc si cení své partnerky, protože bez její tolerance a podpory by nic takového dělat nemohl. Stejně tak bez zaměstnavatele, který mu v období vyhledávání umožňuje pružnou pracovní dobu a vybírání dovolené po hodinách. „Nikdy dopředu nevíte, kdy se dostanete do práce. Jednou v osm, jindy v deset, někdy vůbec,“ nastiňuje realitu dronování Aleš Chládek.
Období senoseče 2024 u Aleše Chládka v číslech
- První letošní vyhledávání: 19. května
- Poslední letošní vyhledávání: 1. července
- Celkový čas strávený hledáním včetně dojezdů: 242,5 hodiny
- Samotný čas vyhledávání (jak dlouho byl dron ve vzduchu): 163 hodin 45 minut
- Počet najetých kilometrů: 3 469, 6 km
- Rozloha zkontrolovaných ploch: 1 630,9 hektaru
- Počet vyhledávání: 64 (nejvíce šest míst v jeden den)
- Zachráněná zvěř: 316 srnčat, 2 dančata, nespočet zajíců, bažantí zvěř včetně slepic s kuřaty, kachny sedící na vejcích a další (bez započítání vyhnané dospělé zvěře)
Hledání srnčat? Je potřeba vědět, jak na to
Kdo byl někdy u hledání srnčat, ten moc dobře ví, že to není jen o proletění se dronem nad loukou a odnesení nehybných roztomilých srnčátek. Člověk se musí zorientovat v tom, po čem se na termokameře vůbec dívat i jak létat, aby na rozlehlých loukách některá místa nevynechal.
Podobně lidé, kteří srnčata chytají a vynášejí, musí vědět, jak na to. Několikadenní mláďata jsou už velmi rychlá a ve vysokém porostu se snadno ztratí. Zároveň je však nutné je vynést, protože po několika metrech se opět přitisknou k zemi. To v praxi znamená, že lehnou přímo pod nože sekačky.
Cílem je tedy pomocí termokamery dronu nalézt, kde se srnčata nacházejí, a navést na místo pomocí mobilu či vysílačky chytače. Ti srnčata umístí do speciálních košů a vynesou na okraj louky, kde jim nehrozí nebezpečí. Mláďata se chytají s rukavicemi a ještě přes vrstvu natrhané trávy, aby na ně člověk nepřenesl svůj pach.
Vypouštějí se až poté, co je sečení dokončeno. Matky srny je najdou díky vysokým a hlasitým pískavým zvukům, které mláďata vydávají.
Odrostlejší srnčata jsou už velmi rychlá a jejich odchyt složitější.
Triky Aleše Chládka, jak hledat
Aleš Chládek se s Deníkem podělil i o konkrétní tipy, které při hledání využívá:
- Dronem létám nad povrchem ve výšce 50 až 80 metrů. Termokamera mi zaznamená jakoukoli tepelnou stopu. Při nálezu svítícícho bodu přepnu na optickou kameru a zkontroluju, co jsem našel (na termokameře může svítit i nahřátý kámen z předchozího dne či třeba mraveniště; pozn. red.).
- Při nálezu srnčete či jiného mláděte informuju vysílačkou chytače. Zůstávám dronem viset nad místem nálezu.
- Chytačům hlásím, jak srnče leží a z jaké strany k němu mají přijít. Pokud má hlavičku dole a spí, půjde nejspíš dobře odchytit. Když má hlavičku nahoře a rozhlíží se, bude to srnče větší a běhavé.
- Dříve jsme chytali jen pomocí rukou, ale letos jsme pořídili rybářský keser. Má v průměru jeden metr a výsuvnou násadu. Kolo keseru vidím na termokameře, takže můžu navést chytače, kterému pak stačí dojít k srnčeti na vzdálenost tří metrů.
- U běhavých srnčat je potřeba jít zezadu. Pokud totiž vyrazí, tak směrem dopředu. To se dá při troše cviku zvládnout. Pokud k němu však půjdete zepředu, ve snaze vám uhnout vyrazí napravo nebo nalevo. Směr nemáte šanci odhadnout.
- Menší srnčata umisťujeme do babyboxů. Jde prakticky o dva prádelní koše, které se vystelou trávou a zajistí páskami proti otevření.
- Babyboxy se umisťují mimo sekanou plochu do stínu a ještě se přikrývají trávou. Pokud je louka rozlehlá a není kam srnče umístit, nechává se na místě označeném vlaječkou. Člověka, který jezdí se sekačkou, je potřeba o umístěných boxech informovat. On je následně obseká s náležitým odstupem.
- Větší a hodně mobilní srnčata je možné pouze vyhnat mimo sekanou plochu. Při tom je důležité sledovat, zda je následuje srna. Když si je odvede, srnče se na místo zálehu pravděpodobně nevrátí. Upozorňujeme i řidiče sekačky, jezdí pak opatrněji než obvykle.
- Co se týče létání, je výhodou přítomnost místních myslivců, kteří dokonale znají terén. Pilotovi dronu ukážou na mapě skutečné hranice plochy, i jak přesně vypadá.
- Autonomně s nějakým programem nelétám, létám manuálně. Je to pro mě rychlejší. Nejprve obletím obvod. Následně prolétávám nad plochou po obdélnících tak, aby se mi to pokaždé o několik metrů překrývalo.
- Vše si průběžně kontroluju na mapě, která se dá zobrazit na monitoru ovladače a vykresluje mi prolétané obrazce v ploše.
Autor: Michaela Babíková
Zdroj: Deník.cz
