„Přechod na udržitelný potravinový systém, který zajistí dostatek potravin a jejich cenovou dostupnost, může přinést nejen environmentální, zdravotní a sociální přínosy, ale i spravedlivější ekonomické zisky,“ charakterizuje změnu Evropská komise na svém webu. Čeští zemědělci to ovšem tak optimisticky nevidí

K plánovanému dosažení rovnováhy mezi emisemi uhlíku vypouštěnými do atmosféry a opatřeními odebírajícími z ovzduší oxid uhličitý do roku 2050 má v zemědělství přispět zejména razantní snížení spotřeby průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin již do roku 2030. „Termín pro splnění těchto cílů se blíží, ale nám dosud chybí nějaký akční plán, jak jich dosáhnout, který by byl udržitelný a zároveň férově nastavený v rámci všech členů Evropské unie,“ řekla mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková. Podle předsedy Zemědělského svazu České republiky Martina Pýchy je Česko již nyní v omezování používání pesticidů premiantem. 

„Nutit české farmáře do dalšího snižování je nespravedlivé vzhledem k řadě západních zemí, kde naopak v posledních letech používání pesticidů narůstá,“ zdůraznil Pýcha. 

Poukázal přitom na nové výzvy. „Klimatické změny přinášejí vyšší tlak nových chorob a škůdců a bez odpovídajících přípravků na ochranu rostlin jim nebudeme moci čelit,“ podotkl. Podle ministerstva zemědělství je ale v zájmu samotných zemědělců, aby už při hnojení mysleli na udržitelnost a využívali nejmodernější technologie.

„Zemědělci by měli, a řada z nich to dělá, hnojit pouze na základě přesných dat, kdy vycházejí z obsahu živin v půdě a plánovaného odběru živin pěstovanou rostlinou,“ uvedla Tereza Kubálková z ministerstva.

 

Obsah živin, půdní reakce a obsah organické hmoty v půdě analyzuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. „Tyto údaje má každý zemědělský podnikatel k dispozici, aby mohl upravit hnojení,“ vysvětlila Kubálková.

 

Zejména farmáři hospodařící na vlastní půdě připomínají, že na žádná „zelená“ opatření nařízená shora nečekají, ale snaží se sami do svého podnikání se znalostí místních podmínek zařadit šetrnější zacházení s půdou při využití nejmodernějších technologií. „Nejlepším lékem na problémy s klimatem v zemědělství je odpovědný a zkušený sedlák, který má sám ze své podstaty fungování největší motivaci a zájem na kvalitních podmínkách k hospodaření,“ prohlásila tajemnice Asociace soukromého zemědělství České republiky Veronika Jenikovská.

Právě takové rolníky by podle ní měl Green Deal podpořit. „Je to určitě mnohdy lepší než nastavování plošných zákazů, které nemusí všude dávat smysl a nemusí dobře fungovat,“ podotkla Jenikovská.

 

Právě s navýšením podpory podle analytičky projektu Fakta o klimatu Alexandry Snovákové zmíněná strategie EU počítá. „Týká se podpory ekologického zemědělství, které v dlouhodobém horizontu podporuje zlepšování kvality půdy a tedy i celkové produkce, a zároveň minimalizuje zátěž pro okolní krajinu,“ řekla.

 

Agrární analytik Petr Havel připomněl, že přísnější podmínky budou platit pro všechny zemědělce v evropské sedmadvacítce, tudíž o žádném výrazném znevýhodnění těch českých v této souvislosti mluvit nelze. „Řekl bych, že to bude postupné utahování šroubů s tím, že pro lidi bude konečným důsledkem pomalý, ale trvalý růst cen potravin,“ nastínil Havel.

 

Ne všichni znalci však vidí situaci tak tragicky. „Green Dealem se hrozně straší, ale podmínky se zpřísňují už minimálně deset let, takže se budou jen zpřísňovat nadále,“ míní analytik České zemědělské univerzity Tomáš Maier. Připomněl zejména přínosy, které zavedení těchto opatření bude mít. „Pomůže k tomu, aby zde byla trošku pestřejší zemědělská výroba, aby třeba převažovaly trvalé travní porosty nad intenzivně využívanou ornou půdou,“ konstatoval.