Místo necelých třiadvaceti přes devětadvacet tisíc korun. Doposud zaměstnavatelé museli zahraniční pracovníky odměňovat minimálně 1,2 násobkem zaručené mzdy. Ta je rozdělena do několika kategorií podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávané práce a pohybuje se od 18 900 do 37 800 korun. Od nového roku ale kvůli novele zákoníku práce pojem zaručená mzda zaniká.
V Programu kvalifikovaný zaměstnanec, který pod taktovkou ministerstva průmyslu a obchodu pomáhá českým zaměstnavatelům jednodušeji a rychleji přijímat zahraniční pracovníky, je tak nutné nastavit nová pravidla. „Navrhujeme 1,4 násobku minimální měsíční mzdy. Ze strany podnikatelských svazů se ozývají návrhy na 1,2 násobku minimální mzdy či úplné zrušení mzdového kritéria,“ popsala debaty mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.
Mezi nejčastější profese, které cizinci v Česku přes Program kvalifikovaný zaměstnanec vykonávají, patří montážní dělníci, obsluha strojů a zařízení, řidiči, slévači či skladníci. V těchto oborech by podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje nezpůsobilo ministerstvem navrhované opatření zásadní problémy. „Máme tady rovné odměňování, zahraniční i český pracovník musí mít stejnou mzdu. Aktuálně je medián mezd výrazně výš než navrhovaná částka,“ podotknul.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
Důvodem pro najímání zahraničních pracovníků není podle českých firem snaha ušetřit, ale zaplnit místa, pro která není na zdejším trhu práce dostatek volných lidí. Například společnost Hartmann si s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků pro dělnické pozice v Česku dlouhodobě vypomáhá náborem v jiných zemích. Momentálně zaměstnává zhruba pět stovek cizinců. Nedávno najali šedesát dělnic z Filipín. „Program kvalifikovaný zaměstnanec považujeme za nejvhodnější cestu,“ uvedl mluvčí společnosti Martin Bořil.
Růst platů zahraničních pracovníků by se dotkl i českých zaměstnanců. Podle zákoníku práce totiž platí, že za stejnou práci náleží stejná odměna. Navyšování minimálních odměn pracovníků podle zástupců společnosti Hartmann zvýší tlak na zaměstnavatele. „Pokud by mzdy v jakékoliv formě takto rostly, tak většina firem, závislých na velkém množství zaměstnanců, bude zvažovat přesun podnikání mimo Evropskou unii. Jen ti silní zůstanou a budou investovat do automatizace a robotizace, aby lidskou práci nahradili,“ poznamenal Bořil.
Vláda letos v září schválila výrazné zvýšení minimální mzdy pro příští rok o 1 900 korun na 20 800 korun. Do budoucna plánuje tuto částku dál zvedat. Předpokládaná výše měsíční minimální mzdy v roce 2026 by podle předpovědí ministerstva financí mohla dosáhnout 22 500 korun. Příští rok by tak její 1,4násobek činil 29 120 korun, v roce 2026 by to bylo 31 500 korun.
Problém u sezonních prací
Ještě větší problém než průmyslu by ministerstvem navrhované pravidlo pro odměňování zahraničních pracovníků způsobilo zemědělcům. „Cizince využíváme při sezonních pracích nebo v živočišné výrobě. Češi moc v tomto oboru pracovat nechtějí,“ sdělil předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Jde často o nekvalifikované zaměstnance, kteří měsíčně pobírají nižší odměnu než uvažovaných devětadvacet tisíc korun.
Na možné problémy v zemědělství v případě schválení minimálních odměn ve výši 1,4 násobku minimální mzdy pro cizince upozornil i Rafaj. „S navrhovaným kritériem by se změnilo pouze to, že u sezonních prací budeme mít problém. Pak se nemusíme divit, že nebudou sklizená pole nebo vyčištěné lesy,“ řekl.
Zahraniční pracovníky najímá na sezonní práce například brněnská farma Ráječek, kde pěstují jahody, saláty, rajčata a další zeleninu. Její majitel Josef Sklenář upozornil, že se s jejich zaměstnáváním pojí ještě další náklady jako je ubytování, vyřizování povolení a další papírování. „Je to nekvalifikovaná práce, tím pádem by tomu měly odpovídat i mzdy. Navrhované odměňování je u těchto pozic finančně úplně mimo realitu,“ sdělil.
Zvýšené náklady by se pak na farmě musely promítnout na ceně výrobků. „Nejhorší na tom je, že se k nám dováží spousta produktů ze zemí, kde taková opatření nejsou. Konkurence je prostě nerovná,“ doplnil Sklenář.
Vláda rozhodne do konce roku
O konečné podobě minimálních mezd pro zahraniční pracovníky musí vláda rozhodnout nejpozději do konce tohoto roku. „Nicméně jsme si vědomi toho, že zaměstnavatelé potřebují tuto informaci co nejdříve,“ přiznala Trefancová.
Skrz Program kvalifikovaný zaměstnanec české společnosti přijímají pracovníky z Arménie, Černé Hory, Filipín, Gruzie, Indie, Kazachstánu, Moldavska, Mongolska, Severní Makedonie, Srbska a Ukrajiny. Roční kvóta pro letošní rok činila dohromady 26 620 lidí z těchto zemí. Nejvíce jich mohli zaměstnavatelé najímat v Ukrajině, a to jedenáct tisíc. V Česku bylo v srpnu na pracovních úřadech 286 320 uchazečů o zaměstnání, podporu v nezaměstnanosti jich pobíralo 88 591. Hlášených volných pracovních míst bylo 263 247.
Autor: Magdaléna Blažková
Zdroj: Deník.cz