Proč je nyní máslo v obchodech tak drahé?

Cena másla, která se dneska platí, je skutečně opodstatněnou tržní cenou, která vyplývá z rostoucích nákladů a vysoké poptávky při současné nevyvážené bilanci mléčného tuku. Cena mléka nepřetržitě roste a bude stoupat. V letním období je tučnost mléka nižší, v zimním období je vyšší, to je přirozená záležitost. K tomu se navíc přičítají zpracovatelské náklady, roste nám cena práce v celém mlékárenském průmyslu a také další náklady.

Podle statistiků vyjde nyní čtvrtkilová kostka másla v průměru na 68,8 koruny, což je oproti loňsku o třetinu více. Tyto ceny jsou tedy v pořádku?

Cena másla při současné ceně mléka by nikde neměla být nižší než 60 korun, to je prostě tržní cena. Obchodní přirážky řetězců jsou různé, cenu můžou narušovat pouze různé akce řetězců, kdy se svým způsobem ceny deformují. Normální tržní cena skutečně nikde nemůže být nižší než 60 korun. Vysoká je v tuhle chvíli ale všude. Velké problémy ta „máselná krize“ přináší třeba v Německu, tam jsem předevčírem viděl na trhu kostku másla za 3,30 eura (83,62 koruny).

Takže se to netýká jenom Česka, ale i ostatních zemí?

V celé Evropě se snížila průměrná tučnost mléka a Česká republika je na tom docela nejhůř. Naše dojnice dojí mléko o nižší tučnosti než ty v okolních zemích, a protože se v mlékárenském průmyslu současně vyrábí velký podíl tučných výrobků, roste cena smetany, tedy suroviny na výrobu másla. Kupříkladu výrobu sýrů jsme letos za devět měsíců meziročně zvýšili o 12,5 procenta. A mléko na výrobu sýrů samozřejmě obsahuje tuk, který potom pro máslo chybí.

Proč mají české dojnice v mléku méně tuku než jiné?

Je to také otázka šlechtění, protože se zde dlouhodobě šlechtily na vysokou užitkovost. Takže v této chvíli máme druhou největší mléčnou užitkovost v Evropě, protože každá naše dojnice v průměru dojí 9 400 litrů ročně, což je krásný výkon. Ale to mléko je méně tučné, protože u nás v chovu převládá černostrakatý, takzvaný holštýnský skot. Tedy plemeno, které dává velký objem mléka, které má ale nižší obsahové složky.

Kdy se dá očekávat snížení ceny másla?

Zlevnění bych očekával nejdříve až po 15. prosinci, protože teď jdeme do vánoční sezony, tedy sezony zvýšeného pečení. Po másle je vysoká poptávka nejen ze strany spotřebitelů, ale také ze strany průmyslu. Hodně másla berou pekárny, což v této chvíli znamená převis poptávky nad nabídkou. V celkové tukové bilanci je méně mléčného tuku a panuje vysoká poptávka, takže cena másla přirozeně stoupá. Ale nasycení trhu obvykle bývá již před Vánoci a pak cena másla obvykle padá, bývá to tak každý rok a není to nic mimořádného.

Kolik másla běžný Čech obvykle spotřebuje?

Spotřeba másla je v České republice po mnoho let stabilní. U nás se za rok spotřebuje na hlavu 5 až 5,4 kilogramu másla za rok, a přitom je úplně jedno, jaká je cena másla na trhu. Když to řeknu přehnaně, tak i kdyby byla kostka másla jen za 20 korun, což je samozřejmě hloupost, stejně český spotřebitel o moc více másla nesní. Takže když se objeví akce, kdy je máslo hodně levné, zákazníky to naláká, aby si je nakoupili, ale pak si ho zase doma nastrkají do mrazáků a máslo jim stárne. Jenže potom zase po nějakou dobu nekupují nové máslo, takže to spotřebu ani neovlivní.

Ale někdy na trhu bývá máslo i za nižší cenu, než je obvyklé. Čím to?

Na český trh se dostávají i másla z dovozu, třeba z Polska nebo Belgie, ale někdy to jsou másla ze skladových zásob, takže nejsou čerstvá. Někdy se prodávají za nižší cenu, ale čerstvé máslo staré maximálně několik málo dnů, maximálně tři měsíce, opravdu stojí těch 60, někde i 70 korun. Když někde v akcích seženete máslo třeba za 57 korun, nezjistíte, jestli bylo mrazírensky skladováno, může jít ovšem o máslo staré až dva roky a zamrazené na teplotu minus 18 až minus 24 stupňů Celsia. Ale spotřebitel si musí být vědom toho, že to, co kupuje, nemusí být vždycky čerstvé máslo.