Z pečlivě vedené kroniky, která se u Markových na únanovském statku dochovala, a v jejímž psaní rodina pokračuje, se lze dočíst, že první písemné zmínky o zdejším gruntu č. p. 12 sahají až do roku 1628. Tehdy tu jako celoláník hospodařil Jan Nádvorník, který platil ročně vrchnosti za stavení 1 zlatý, čtyři slepice a robotou s koňmi.
Dlouhá historie rodinného hospodaření
Od začátku 19. století byla usedlost spjata s rodem maminky dnešního hospodáře Jiřího Marka – Přibylovými, kteří zde sedlačili až do kolektivizace. Tatínek pana Marka se sem za minulého režimu přiženil a spolu s manželkou se tu věnoval chovu menšího stáda mléčného skotu, výkrmu býků a obhospodařování 15 vlastních a 40 pronajatých hektarů půdy od počátku devadesátých let až do roku 2006.
Nová generace hlásí nástup
Tehdy se jejich následovníkem, v rámci dotačního titulu Předčasné ukončení zemědělské činnosti, stal právě syn Jiří. S manželkou Marcelou stáli před rozhodnutím, jakým směrem se nejlépe vydat, aby se jim podařilo vybudovat ekonomicky stabilní hospodářství, na němž jednou bude moci najít uplatnění třeba i další generace. Jelikož chov skotu nebyl některými sousedy příliš vítán a přišlo nařízení o povinnosti snížit počet zvířat na 12 dobytčích jednotek, stala se farma v průběhu dvou let čistě rostlinnou.
„Pořídili jsme si jen pár ovcí na vypásání zahrady. Po krůčcích se dařilo navyšovat výměru obhospodařované půdy, modernizovat techniku potřebnou k práci na poli a vybavit se starou posklizňovou linkou. Do roku 2012 jsme hospodařili na 200 hektarech půdy a pěstovali, stejně jako všichni okolo nás, maximálně čtyři plodiny a prodávali je do výkupu. Trápili nás výkyvy počasí a nízké výkupní ceny,“ vzpomíná pan Marek, který si v té době začal uvědomovat, že mu stávající způsob hospodaření nevyhovuje, nevidí v něm dlouhodobou perspektivu a konkurenceschopnost.
Zanedbané pozemky k nepoznání
„Začali jsme s manželkou v našem blízkém okolí vidět to, čeho jsme si dříve příliš nevšímali. Pozemky téměř 40 let bez jakékoliv péče, v zanedbaném stavu, s četným výskytem černých skládek. Ve spolupráci s odborem životního prostředí jsme postupně začali dané lokality uvádět do původního stavu. V průběhu pěti let jsme ručně vyřezali a odklidili celé plochy neproniknutelných houštin dosahující až čtyřmetrové výšky. Pro další nezbytnou pravidelnou údržbu jsme rozšířili původní stádečko deseti ovcí na 80 zvířat. V současné době pravidelně udržujeme v naší a okolních obcích 25 hektarů ploch, které jsou doslova k nepoznání. Velice nás potěšilo a do další práce dodalo energii, když nás v roce 2019 ocenila hodnotitelská komise programu Pestrá krajina zlatou medailí,“ říká Jiří Marek.
Změna přístupu k půdě
Ten začal postupně vnímat jinak i půdu, na které rodina hospodaří. „Chceme půdu plnou živých organismů a organických látek, která je odolná vůči erozi a výkyvům klimatu. Orbu a intenzivní kypření jsme proto začali nahrazovat metodou strip-till a snižovat dávky minerálních hnojiv, přidávat do osevního postupu více druhů plodin a používat intenzivně meziplodinové směsi. Přecházíme tak na regenerativní způsob hospodaření, což je práce s půdou v principu – méně je více. Výsledky jsou již velmi dobře patrné, obzvláště co se týče vodní eroze, “ informuje farmář.
Široká škála pěstovaných plodin
Dnes rodina hospodaří na 450 hektarech většinově orné půdy a věnuje se pěstování 20 plodin a jejich druhových variací, kterých je dalších deset. Na zdejších polích tak naleznete jak klasické plodiny v podobě pšenice, ječmene a řepky, tak žito, nahý oves, slunečnici, mák až po méně časté – len, ostropestřec, pohanku, pelušku, vikev, proso či konopí.
Kompletní posklizňová úprava komodit
Rodina nějakou dobu přemýšlela, jak lépe zhodnotit pěstovanou produkci, a tak začala s prodejem máku přímo ze dvora. Menší část máku si Markovi dováželi z výkupu, ovšem nebyli spokojeni s termíny dodání a někdy ani s kvalitou čištění a garancí dodání jejich vlastního máku. A podobně to vypadalo i s ostatní produkcí. Nechuť výkupních organizací k sušení a čištění jejich nepříliš běžně pěstovaných plodin je přiměla investovat a vybavit se technologií na dosoušení a čištění všech komodit.
„Dnes jsme zcela soběstační v posklizňové úpravě našich plodin, a to i v osivářské a potravinářské kvalitě. Díky široké škále naší nabídky se nám lépe oslovují rozrůstající se zákazníci z řad chovatelů a obchodů pro drobnochovatele. U pěstovaných plodin se snažíme o násobné využití produkce. Třeba len olejný pěstujeme jako množitelský porost, krmivo, osivo na setí meziplodin a k lisování velmi kvalitního oleje ve vlastní lisovně přímo na farmě. Podobné využití má u nás většina pěstovaných komodit,“ vyjmenovává Jiří Marek.
Zpracování produkce – doména paní domu
Ačkoliv se v rostlinné výrobě nenabízí tak rozmanité možnosti zpracování produkce jako v té živočišné, chtěli mít Markovi nějaký konečný potravinářský výrobek. A tehdy dostala hlavní slovo manželka pana Marka - Marcela, která měla do té doby kromě výchovy čtyř synů – Tomáše (20), Martina (18), Vojty (16) a Ondry (10) – na starosti účetnictví, administrativu a kontakt s úřady.
„Rozhodnutí padlo na lisování olejů za studena. Třetím rokem vyrábíme šest druhů olejů ze semen pěstovaných na naší farmě – slunečnicový, řepkový, lněný, ostropestřecový, makový a bodlákový, na něž jsme získali značku Znojemsko regionální produkt. Již delší dobu se zabýváme prodejem Českého modrého máku s Chráněným zeměpisným označením a Českou cechovní normou. Z něj vyrábím oblíbené makové sušenky, trojhránky, makovník a chystáme se prodávat i mletý mák,“ hlásí hrdě paní Marková, které se ve výrobě a prodeji rostlinné produkce doslova našla, a dodává: „Oleje prodáváme přímo ze dvora, na trzích, gastro festivalech, v několika prodejnách ve Znojmě a okolí, provozujeme také e-shop. Nejvíce mě ale baví a naplňuje přímý kontakt se zákazníky. Vysvětluji jim, jak výroba olejů probíhá, manžel s nimi hovoří o hospodaření a vůbec zemědělství, rádi prezentujeme, že jsme součástí stavovské organizace, která zastřešuje naše zájmy.“
Farmářský den pro širokou veřejnost
Jiří Marek před dvěma lety inicioval spolu se svými kolegy sedláky z okolí vznik ASZ Znojmo. „Nápad rozšířit regionální organizace sdružené v Asociaci soukromého zemědělství ČR o tu znojemskou vzešel na základě poptávky řady zemědělců z naší oblasti, která je svými přírodními podmínkami a tudíž i našimi potřebami poněkud specifická. Podařilo se, s chutí se účastníme akcí organizovaných celostátní Asociací, ale pořádáme i ty své. Letos v květnu jsme společnými silami uspořádali na našem hospodářství úspěšný Farmářský den. Domníváme se, že osvěta a představení práce rodinných farem je jedna z velmi důležitých činností, kterým se potřebujeme věnovat. Veřejnost ráda nakoukne pod pokličku naší práce a nechá si vysvětlit způsoby, jak pečujeme o půdu, zvířata, jak zpracováváme a vyrábíme potraviny. Osobní kontakt přímo otevírá dveře k nákupu našich produktů a pozitivně proměňuje pohled veřejnosti na nás, farmáře, což se, myslím, touto akcí, v níž hodláme v dalších letech pokračovat, podařilo,“ říká Jiří Marek.
Plány do budoucna
Markovi mají celou řadu plánů. „Nově začínáme pěstovat čočku a fazole. Zvažujeme mletí mouky pro domácí pekárny, pořízení loupačky na loupání hrachu, slunečnice a prosa na jáhly. Máme ve zkušebním provozu technické vybavení na dvoufázovou sklizeň, která výborně přispívá k usnadnění a zefektivnění portfolia pěstovaných plodin. Samozřejmostí jsou stálé investice do modernizace zemědělské techniky. Díky tomu se daří zefektivňovat ekonomiku, pracovní procesy, šetřit pracovní síly i životní prostředí. Čekají nás také investice do rekonstrukcí budov a bydlení,“ vypočítává pan Marek.
Synové – velká radost a životní odměna
Je až neuvěřitelné, že veškerý objem práce se Markovým, až na pomoc několika brigádníků při sezónních pracích, daří zvládat v rámci rodiny. Velkou měrou k tomu přispívají dva nejstarší synové – dvacetiletý Tomáš, student Mendelovy univerzity, a osmnáctiletý Martin, student střední zemědělské školy.
„Tím, že na farmě vyrůstáme odmala, zapojujeme se do všech činností. Ovládáme téměř všechnu zemědělskou techniku, kromě postřiků zvládneme vše od setí až po sklizeň, včetně sklizně sena. Skvěle si spolu rozumíme a tak není problém, aby rodiče odjeli na desetidenní dovolenou, a my se tu o všechno postaráme,“ shodují se Tomáš s Martinem. „Mě zase baví práce se dřevem a tak bych byl rád truhlářem,“ doplňuje je mladší Vojta.
„Synové jsou pro nás velká radost a životní odměna. Činnosti a perspektivu hospodářství směřujeme tak, aby se tu dobře uživily tři rodiny,“ říkají manželé Markovi a dodávají: „Práce na farmě není jen o rovné cestě za naším cílem. Často je to cesta pokusů, kroků nazpět, odříkání a sebezapření. Přesto nám to, co tvoříme, dává smysl. Jsme vděční za vše hezké, co nám hospodaření a život přináší. Učí nás respektu a pokoře ke všemu kolem nás.“
Rodinu Markových jejich cesta dovedla v roce 2024 až k zisku titulu Farma roku. Není pochyb o tom, že i v letošním roce je toto prestižní ocenění ve správných rukou.
Šárka Gorgoňová, ředitelka kanceláře ASZ ČR
