České včelaře již několik let trápí vysoké zimní úhyny včelstev. I ty mohou být jedním z důvodů, proč podle nich zřejmě stoupnou ceny medu. Zimu dlouhodobě v minulosti obvykle nepřežila zhruba desetina tuzemských včelstev.
Včelaři si ale stěžují, že se v současnosti situace vlivem klimatických změn ještě zhoršuje. „I přesto, že každý rok investujeme mnohem více času a financí do péče o včelstva, zaznamenali jsme loni největší úhyn za dobu, co včelaříme,“ uvedl Josef Kölbl ze včelí farmy Včelařství Domovina v Habrech na Havlíčkobrodsku. Včely mají podle něj čím dál těžší život, ať už kvůli rozšíření infekcí jako je varoáza způsobená roztočem kleštíkem včelím, nebo kvůli necitlivým zásahům člověka do krajiny.
Předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová ještě přesná čísla o úhynech v době letošní zimy nezná, vyšší ztráty než dříve ale také zaznamenala. „Jak se otepluje klima, tak to nahrává množení tohoto roztoče varroa destructor na plodu. Situace je v posledních letech horší, než bývala,“ posteskla si včelařka.
Úhyny vedou k vyšším cenám medu
Úhyny včelstev podle Kölbla mohou vést k vyšším cenám medu. Kromě toho se čeští včelaři obávají i jeho častého falšování. „Zákazníci se při výběru často řídí pouze cenou a falšovaný med je velmi těžké odhalit i v laboratorních podmínkách. Tato situace bohužel napomáhá jeho širšímu rozšíření do českých domácností,“ uvedl.
Zemědělský analytik Petr Havel ale situaci českých včel nevidí až tak tragicky. „Že se stavy včelstev snížily, je samozřejmé, protože po zimě se tak stává vždycky. Neznamená to velký problém, pokud úhyn včel není příliš vysoký,“ konstatoval. Větší nebezpečí podle něj ale znamená právě rozšíření varroázy.
Strach nemá ani z přílišného zdražení. Připomněl, že jedním z největších nákladů pro včelaře na produkci medu je cukr, jímž své včely přikrmují. „Jeho cena ale v loňském roce výrazně klesla, proto pro ně tento náklad bude letos nižší, a tím pádem tento důvod pro zdražení medu odpadá,“ tvrdí Havel.
Přesto podle něj mohou cenu medu ovlivnit jiné faktory. Například nedostatek potravy pro včely. „Tím, jak se snižuje pestrost rostlin, mohou mít potravy méně než dosud, což může v cenách medu hrát určitou roli,“ poznamenal Havel. Dalším důvodem případného zdražení by mohla být rovněž byrokracie.
Evropská unie totiž zavádí povinnost detailní identifikace medu podle země původu. „To je sice v pořádku, ale problém je v tom, že by se na obalu měly uvádět všechny země původu medu, ze kterého byl smíchán, a to ještě navíc v pořadí, na kterém se na složení toho konkrétního medu podílejí,“ vysvětlil Havel.
Do hry vstupuje i sucho
Právě v tom může být kámen úrazu. U směsných medů by se toto pořadí mohlo měnit, takže by zejména prodejcům medu přibyla spousta starostí a zřejmě i nákladů. „Museli by mít k dispozici spousty etiket, které by průběžně měnili podle toho, jak by se pořadí zemí původu medu měnilo. Zdražení medu by tedy nastalo z administrativních důvodů,“ obává se Havel.
Jako obvykle může do hry vstoupit ještě nevyzpytatelné počasí. Zejména sucho, které je podle projektu InterSucho větší, než v tomto období bývá obvyklé, na dvou třetinách území Česka. Také dle Českého hydrometeorologického ústavu byly letos v zimě zásoby vody ve sněhu na našem území zhruba na polovině dlouhodobého průměru.
Včelař Kölbl podotkl, že nemusí být problémem teplá zima ani rychlý nástup jara. Horší by to bylo v případě dlouhodobých extrémních výkyvů teplot nebo v případě nedostatku dešťových srážek. „To vše má velký dopad na to, že včely nestihnou dostatečně rychle posílit a být v plné síle na hlavní snůšku květového medu,“ dodal.
Autor: Jiří Janda
Zdroj: Deník.cz
