Jedním z konkrétních kroků této spolupráce je nově vydaný Manuál farmáře pro dodávky do retailu, který vznikl ve společné autorské dílně Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) a Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR). Manuál přehledně představuje, co všechno obnáší spolupráce farmářů s obchodními řetězci – od nároků na logistiku a kvalitu až po možnosti zapojení do privátních značek. Nejde však jen o praktickou příručku, která zemědělcům výrazně zjednoduší život, ale také o symbol širšího trendu.
„Chceme, aby domácí produkce od menších dodavatelů hrála v nabídce obchodů co největší roli a postupně vznikla alternativa k dominantním českým velkoproducentům. Lokální potraviny jsou atraktivní pro zákazníky, důležité pro klimatickou udržitelnost a klíčové pro potravinovou bezpečnost. Ale pokud má tento trend dále růst, potřebujeme modernizovat celý rámec podpory a snižovat byrokracii, která producenty potravin i obchodníky dlouhodobě dusí,“ říká Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Jednou z věcí, která by menším dodavatelům potravin pomohla, je modernizace a posílení státem financované značky Regionální potravina. Ministerstvo zemědělství sice modernizaci podpory českých potravin opakovaně slibuje, ale žádné konkrétní kroky se bohužel nedějí. Stát stále plýtvá penězi na propagaci značky Klasa, která ale nemá žádný vliv na nákupní rozhodování, místo toho, aby navýšila podporu značky Regionální potravina, na kterou zákazníci slyší. Dlouhodobě usilujeme, aby značku Regionální potravina mohlo využívat více zemědělců a stát zrušil zbytečná byrokratická omezení v tom, kdo a na kolik výrobků ji může získat. Malí zemědělci si také opakovaně stěžují, že úspěch v boji o získání značky Regionální potravina vedl k navýšení počtu kontrol inspekčních orgánů, takže označení raději vrátili.
Sedláci jsou podle Jaroslava Šebka, předsedy ASZ ČR, na spolupráci připraveni: „Na jaře 2024 jsme uspořádali první kulatý stůl mezi zástupci sedláků a obchodu, kde jsme otevřeně mluvili o možnostech i překážkách. Z těchto debat vznikl manuál, ale zároveň i závazek, že na této spolupráci budeme dále pracovat – včetně větší podpory pro ty, kteří se rozhodnou zkusit rozšířit své podnikání a vyzkoušet si spolupráci s obchodem. Čeští sedláci mají co nabídnout a my chceme, aby jejich kvalitní, rozmanitá a autentická produkce byla co největší součástí české tržní sítě.“
Poptávka po českém ovoci, zelenině, masu nebo mléčných produktech dlouhodobě roste a pokud jim dokáže dát dodavatel zajímavý příběh, jsou ekonomicky úspěšné. Stále však existují komodity, jako jsou například bobuloviny, které se ve zbytečně velké míře dovážejí, přestože u nás existují vhodné podmínky pro jejich pěstování. „Měli bychom proto společně hledat cesty, jak podpořit zemědělskou produkci s vyšší přidanou hodnotou, ať už jde o důrazné snižování byrokracie, podporu spolupráce v dodavatelském řetězci nebo odvážnější úpravu dotačních pravidel,” shodují se Jaroslav Šebek a Tomáš Prouza.
Manuál farmáře je otevřený dokument. Obě organizace ho plánují dále rozvíjet, rozšiřovat o příklady z praxe a odpovědi na nejčastější dotazy. „Věříme, že se z něj stane živý nástroj podpory menších českých podnikatelů a možná i inspirace pro další obory,“ uzavírají zástupci SOCR ČR a ASZ ČR.
Autor: Michaela Henčlová
Zdroj: komoraplus.cz
