Vědci z Uppsalské univerzity ve Švédsku zjistili, že klimatické změny, konkrétně zvýšené teploty a působení těžkých kovů, snižují frekvenci a výšku vibrací včelích křídel, což má dopad na jejich schopnost bzučet. Tento jev může mít vážné důsledky pro komunikaci včel, jejich roli jako opylovačů a v konečném důsledku i pro zemědělství a biodiverzitu.
Výzkum se zaměřil na čmeláky žlutoocasé, jednoho z nejběžnějších druhů v Evropě. Vědci použili akcelerometry k měření frekvence a slyšitelné výšky bzučení včel, zejména zvuků, které vydávají, když nelétají.
Zjistili, že včely ovlivněné vyššími teplotami a těžkými kovy mají méně kontrakcí svalů během bzučení. To vede k menšímu počtu vibrací křídel s nižší slyšitelnou výškou, což naznačuje, že jejich bzučení nemusí být tak hlasité nebo účinné.
Letové svaly hmyzu, které pohánějí nejúčinnější letové systémy v přírodě, včely využívají i k jiným funkcím než k samotnému letu. Důležité vibrace svalů mimo let se používají pro komunikaci v kolonii, obranu a pro bzučivé opylování.
Bzučivé opylování je fascinující proces, při kterém včela přiloží své tělo k prašníkům některých květů obsahujících pyl a stahuje své letové svaly až 400krát za sekundu, čímž vytváří vibrace, které pyl uvolňují. Mnoho běžných zahradních rostlin, včetně rajčat, borůvek a zimolezu, se na tento typ opylování spoléhá.
Pokud jsou tyto vibrace narušeny, mohlo by to vést ke špatné komunikaci včel v kolonii, neefektivní termoregulaci nebo špatnému získávání zdrojů pro jejich potomstvo. Snížení účinnosti bzučivého opylování by mohlo mít vážné důsledky pro reprodukci rostlin a celkovou biodiverzitu.
Charlie Woodrow, jeden z autorů studie, zdůrazňuje, že pokud se prostředí příliš zahřeje, včely se jednoduše mohou rozhodnout vyhnout květům opylovaným bzučením, což by dále zhoršilo situaci.
Zjištění tohoto výzkumu by mohla pomoci identifikovat druhy nebo oblasti, které jsou klimatickými změnami nejvíce ohroženy. Woodrow naznačuje, že bzučení včel by mohlo sloužit jako indikátor stresu nebo změn v životním prostředí.
Například, jelikož se nyní ví, že některé látky znečišťující životní prostředí mohou ovlivnit bzučení včel, mohlo by to dokonce sloužit jako indikátor zdraví ekosystému.
Prezentace výzkumu na výroční konferenci Společnosti pro experimentální biologii v belgických Antverpách podtrhuje jeho význam pro pochopení a zmírnění dopadů klimatických změn na klíčové opylovače. Ochrana zdravého bzučení včel je zásadní pro udržení ekologické rovnováhy a zajištění dostatečné produkce potravin pro budoucnost.
Autor: Marek Burza
Zdroj: iDnes.cz