Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Urbánková, která změnu prosazovala, plánuje na začátku září udělat exkurzi na německé farmy, které již mají systém zaběhnutý. V Německu nejde o žádnou novinku, možnost střelby zvířat na pastvě tam platí už zhruba deset let.
„Uvidíme, co se s tím kusem děje, jak to celé probíhá. Věřím, že potom chovatelská veřejnost více tento postup spustí,“ řekla manažerka pro iDNES.cz. Porážky se budou muset nahlašovat veterinářům tři dny předem, zabít se budou moci maximálně tři kusy skotu.
V ČR se nejspíš nejprve zapojí farmy, které mají vlastní jatka. Samotné přijetí vykrveného zvířete do provozu nemusí být úplně jednoduché, některé farmy podle Urbánkové využívají třeba technologie, kde zvíře převáží po kovových trubkách na vozíku dovnitř do podniku.
Práce se zabitým zvířetem není jednoduchá, porážková hmotnost u mladých býků bývá vyšší než půl tuny. „Podniky pak budou mít obrovskou přidanou hodnotu, dokážou zvíře zabít bez stresu, nebudou ho vyjančené hnát uličkou,“ připomíná Urbánková hlavní důvod, proč se k novému způsobu porážky přikročí.
Sama ale říká, že se ještě spíš snaží brzdit mezi členy svého svazu zájem, nejprve chce, aby se jak veterináři, kteří budou muset u porážek být, tak i chovatelé, podívali na řádnou praxi, následně by se měla vybrat farma, kde se střelba poprvé odzkouší. „Nechceme to mít jako na Divokém západě,“ dodává. Zároveň doufá, že třeba technologie na odvoz zvířat dovnitř jatek by do budoucna mohly být podpořené dotací z evropského Programu rozvoje venkova.
K porážce jenom s respektem ke zvířeti
Ani podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Františka Wintera se v létě nedá čekat větší zapojení zemědělské veřejnosti. „V létě mají zemědělci plné ruce práce. Na podzim očekáváme posun. Legalizaci tohoto způsobu porážky považujeme za krok správným směrem, především z pohledu welfare zvířat a bezpečnosti pracovníků,“ řekl předseda.
Podle něj je potřeba, aby i veřejnost posléze přistupovala k porážce s respektem. „Je třeba mít na mysli, že stále jde o usmrcení zvířete, které si zaslouží úctu,“ doplnil.
Všeobecně se očekává, že možnost střelby využije pouze několik procent podniků. „Očekáváme, že využití této možnosti porážky bude spíše marginální záležitostí,“ uvedla už dříve mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.
Že se v létě nezačne příliš střílet, si myslí i ředitel Českomoravského svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát. „Je pastevní období a v tomto okamžiku nikdo dobytek neporáží ani neprodává, pokud nemá kontinuální telení nebo celoročně nasmlouvaný obchod,“ doplnil.
Pokud se tedy nyní podnik rozhodne, že by chtěl na pastvinách porážet krávy, nejdřív se musí dohodnout s místními jatky, poté s dohodou přijít za krajskými veterináři, aby schválili porážkové místo, kde se zřídí detašované pracoviště jatek.
Novela zákona přinesla i spoustu dalších novinek pro podniky, jako jsou třeba povinné kamery na jatkách, veřejnosti se ale spíše dotkne zákaz dlouhodobého uvazování psů, který začne platit od příštího roku. „Posuzování bude na každém inspektorovi Státní veterinární správy individuálně případ od případu. Bude však třeba prokázat, že se jedná v případě úvazu psa o způsob chovu. Samozřejmě do této kategorie nebude spadat uvázání psa před obchodem či při jeho ošetření,“ říká mluvčí SVS Petr Vorlíček. Pokuty se pak podle něj budou ukládat pouze v případě jasných případů stále uvázaných zvířat.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: www.idnes.cz