„Tady vidíme zralá semena sóji, jedná se o odrůdu Ambela. Všem odrůdám, které tady byly vysety v pokusu, se daří velice dobře,“ říká vedoucí výzkumného projektu Veronika Bártová, která stojí na pokusném poli Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity.
Úroda by mohla být dobrá, a to i přesto, že letošní srážky v létě, v době růstu sóji byly velmi podprůměrné. Pouze v červenci se hodnoty vyšplhaly na průměrnou hodnotu. Ukazují to podle vedoucí Bártové meteorologické stanice na pokusném pozemku.
„Vzhledem k teplomilnosti sóji a její relativní odolnosti vůči suchu předpokládáme, že výnos by mohl být průměrný až nadprůměrný. To je pro nás vzhledem k postupujícím klimatickým změnám pozitivní zpráva,“ vysvětluje Bártová.
Vědci zkouší pěstovat sóju také ve vyšší nadmořské výšce. Pokusná pole mají například ve Lhenicích na Prachaticku. Pole je tam dle vedoucí projektu ve výšce až 600 metrů a z dosavadních výsledků vyplývá, že je možné i v této nadmořské výšce sóju s optimálním výnosem pěstovat.
Výhody pěstování sóji v Česku
Pěstování sóji v Česku by bylo výhodné nejenom kvůli klimatickým změnám. V České republice je vysoká spotřeba sójových produktů, zejména sójových extrahovaných šrotů pro výživu hospodářských zvířat.
„Zatím se sem masivně dováží ze zámoří, z Ameriky. Rozšířené pěstování sóji v České republice by zcela jistě pomohlo snížit dovoz sójových produktů ze zámoří. Navíc by byla jistota, že se jedná o produkci z odrůd, které nejsou geneticky modifikované,“ popisuje vedoucí katedry rostlinné výroby Fakulty zemědělské a technologické Jihočeské univerzity Jan Bárta.
Pěstování sóji má ještě další velkou výhodu. Po sklizni semen totiž na poli podle Bártové zůstává celý zbytek rostliny, který následně slouží jako půdní organická hmota. Ta zabraňuje vysychání půdy, zadržuje vodu a tím i erozi.
Navíc dodává pro následnou plodinu i výživné látky a dusík. Ten je základem pro růst dalších následných plodin, což může zemědělcům ušetřit čas i peníze.
„Pro následnou plodinu je možné omezit množství aplikovaných minerálních hnojiv,“ vysvětluje Veronika Bártová.
Vědci zkouší pěstovat sóju také na Vysočině, kde je chladnější počasí a kratší vegetační období.
Autor: Dáša Cibulová Vokatá, mkv
Zdroj: iRozhlas.cz