Závazek ukončit klecové chovy přišel z Evropské unie už v roce 2021. Od té doby se ale směrem k praxi neposunulo nic a legislativní návrhy zatím chybí. Letos Evropská komise vyhlásila veřejné připomínkové řízení a konzultace s veřejností, které mají uzávěrku 12. prosince, a přislíbila, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2026 bude návrh legislativy hotový.
Podle ochránců zvířat ale řada věcí nasvědčuje tomu, že Komise závazek do roku 2027 naplnit nestihne. Nedávno zveřejněný pracovní plán Komise na příští rok tuto oblast zcela opomíjí.
Zvířecí deník a chovatelství
„Vysílá to znepokojivý signál milionům občanů EU, kteří tuto iniciativu podporují a očekávají, že odpovídající legislativa bude přijata, jak bylo slíbeno,“ okomentovala vedoucí organizace Compassion in World Farming Česko a členka výboru evropské občanské iniciativy Konec doby klecové Romana Šonková.
O tom, že to se splněním závazku nemusí do roku 2027 vyjít, se začalo mluvit už po roce 2022, i v souvislosti s válkou na Ukrajině . Zahraniční média s odkazem na zdroje uvnitř unijních institucí uváděla, že z ekonomických důvodů se zákaz Komisi nehodí. „Obavy, že by změny mohly zhoršit potravinovou inflaci vyvolanou rusko-ukrajinským konfliktem ve spojení se špatným počasím v klíčových producentských zemích způsobily přehodnocení plánů,“ informoval v roce 2023 list The Financial Times.
A že tomu tak je, v současnosti potvrdila Deníku.cz europoslankyně a předsedkyně výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veronika Vrecionová (ODS). „Celá ta věc se zkomplikovala a teď tady taková vůle u Evropské komise jako před pěti lety není, a to z ekonomických důvodů,“ řekla.
Vyloučila ale, že aktivity k úpravě legislativy vůbec neprobíhají. „Eurokomisař pro zdraví a welfare zvířat Olivér Várhelyi slíbil, že teď začne pracovat na analýze ekonomických dopadů,“ přiblížila.
Tuzemská vejce zřejmě zdraží
Částečný zákaz klecových chovů nicméně začne platit od roku 2027 v České republice. Skončí klecové chovy drůbeže. Drůbežáři proto musí chovy modernizovat, stavějí nové haly. To všechno bude stát peníze a zároveň pravděpodobně zvýší cenu vajec.
U domácích zákazníků žádnou protekci tuzemští drůbežáři mít nebudou, pořád tu bude dostupná levnější produkce ze zahraničí, kde klecové chovy budou fungovat dál. Už nyní přitom stávajícím klecovým chovům konkurují.
„Největšími konkurenty tuzemské produkce je dovoz z Polska a také Ukrajiny, ať už přímým dovozem přes české prostředníky, nebo skrze distributory v pobaltských státech. Ta produkce jde zejména do gastro oblasti, jako jsou pekárny nebo cukrárny, tu nenakupují řetězce. Rozdíl ceny na vejce může být i koruna,“ popsala pro Deník.cz šéfka Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Česko a EU
Zemědělský sektor v Česku vyprodukuje ročně 1,529 miliardy vajec, z klecových chovů pochází 43 procent.
Zákaz klecových chovů se na celoevropské úrovni nemá týkat jen drůbeže. „Současná pravidla EU umožňují používání systémů klecového chovu pro nosnice, prasata, telata, slepice, brojlery, chovné nosnice, chovné slepice, králíky, kachny, husy a křepelky,“ shrnula důvodová zpráva Evropské komise.
Petici podepsalo 1,4 milionu Evropanů
Restrikce a úprava unijních nařízení přišla po velkém zájmu veřejnosti a mnoha kampaních za zrušení klecových chovů. Petici iniciativy Konec doby klecové/End the Cage Age podepsalo 1,4 milionu lidí.
„Jednalo se o petici s vůbec největším počtem hlasů, která se kdy v Evropské unii podepsala. Ze strany občanů je zájem obrovský a myslím si, že i oni sami se mohou za lepší podmínky zvířat zasadit svým zájmem a tlakem na prodejce, stejně jako jsme to úspěšně viděli u zákazu klecových chovů. Ta změna nepřišla prvotně od politiků, ale až jako reakce na velkou aktivitu veřejnosti,“ zmínila Vrecionová.
Zvířecí deník a chovatelství
Že to jde i bez politických regulí, dokázalo letos Švédsko . Je první zemí světa, kde zanikly klecové chovy vajec i bez platného zákona. Firmy, řetězce i gastro oblast tak reagovaly právě na nelibost zákazníků, kteří klecová vejce nechtěli kupovat.
V případě vajíček je ověření původu vajec velmi jednoduché. Slouží k tomu označení přímo na každém jednotlivém vejci. Vždy má na sobě číslice, a to 0,1,2,3. Kód pro klecový chov je 3.
U ostatního masa je to už složitější. Z identifikační značky poznáte zemi původu, ale o podmínkách chovu nic. Zákazník si tak musí sám dohledávat informace podle výrobce, například na webových stránkách nebo sociálních sítích. Dobrými podmínkami se každý farmář rád pochlubí.
Určitou jistotou je označení BIO. Pochází z ekologického zemědělství, které svými kritérii musí splňovat přísnější nároky na welfare než konvenční velkochovy. Klecové ustájení je nepřípustné.
Nevýhodou pro zákazníky je, že maso mimo produkci velkochovů v běžných supermarketech nenajdou často. Spíše se jedná o záležitost farmářských trhů nebo online obchodů. Řešením je také nákup rovnou na farmě. Seznamy a kontakty na farmáře naleznete třeba na webových stránkách PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců či Asociace soukromého zemědělství.
Autor: Kamila Minaříková
Zdroj: Deník.cz
Zdroj: Deník.cz
