Dva tisíce rodinných farem do dvou let? Novela vyvolala mezi zemědělci spor

Deník.cz
Sdílejte článek
Dva tisíce rodinných farem do dvou let? Novela vyvolala mezi zemědělci spor
Rodinné farmy se v posledních letech dostaly do centra pozornosti veřejnosti – od televizní reality show Farma Vojty Kotka až po celosvětový úspěch seriálu Clarkson’s Farm na globální platformě Amazon. Od letošního ledna ale nejsou jen mediálním fenoménem. Český právní řád poprvé jasně vymezil, co je rodinné zemědělské hospodářství. Novinka, která má pomoci menším farmám, však okamžitě rozdělila zemědělskou scénu. Deník.cz se blíže podíval na to proč. Nová vláda Andreje Babiše má s českými zemědělci své plány.
Zatímco na obrazovkách vypadají rodinné farmy jako romantický návrat ke kořenům, v realitě českého zemědělství vyvolala jejich zákonná definice tvrdý střet zájmů. Asociace soukromého zemědělství ČR mluví o historickém kroku ke spravedlivějším podmínkám. Představitelé Zemědělského svazu ČR naopak varovali před diskriminací a rozdělováním zemědělců na „lepší“ a ostatní. Ti spolu s Agrární komorou zastupují spíše velké podniky.
 
Česko od ledna 2026 zavedlo právní status „rodinného zemědělského hospodářství“. Novela zákona o zemědělství prosazená bývalou vládou Petra Fialy (ODS) umožnila, aby stát tyto farmy evidoval a do budoucna na ně cíleně zaměřoval podporu. „Rodinné zemědělské hospodářství je v zákoně definováno jako podnik řízený členy jedné rodiny, kteří vlastní, provozují a spravují zemědělskou farmu na výměře stanovené vyhláškou," sdělilo ještě loni ministerstvo zemědělství.
 

Češi v číslech

Podle zemědělského analytika Petra Havla má být maximální rozlohou pravděpodobně jeden tisíc hektarů. „Podniky s postavením rodinného zemědělského hospodářství by mohly používat toto označení v názvu, na svém výrobku, v reklamě nebo v popisu své činnosti,“ vypíchl.
Do kategorie rodinných farem spadá zhruba 27 tisíc subjektů z celkového počtu 30 tisíc. Status má přiznávat Státní zemědělský intervenční fond. Do dvou let od účinnosti novely by mohlo v Česku být podle odhadu autorů úpravy kolem dvou tisíc rodinných zemědělských hospodářství. Počet má záviset na tom, co jim status konkrétně přinese. Součástí změn je také úprava veterinárního zákona, která má členům rodinných hospodářství usnadnit některé chovatelské úkony.
 

Lobbování dvou systémů

Už při schválování novely ale došlo ke sporům. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek novelu obhajoval jako krok, který větším podnikům neublíží, ale rodinným farmám může pomoci. „Strach vyvolává pouze mezi těmi, kterým vyhovuje současný stav nastavení systému podpory bez lokálního ukotvení zemědělské produkce,“ uvedl.
 
Podle Šebka definice rodinného hospodaření vytváří alespoň základ pro vyrovnání startovních podmínek. Upozornil, že české zemědělství je historicky formováno koncentrací výroby do velkých podniků, zatímco v řadě evropských zemí tvoří rodinné farmy páteř produkce i venkova. „Zakotvení rodinného způsobu hospodaření v zákoně představuje důležitý krok ke zrovnoprávnění všech hospodařících zemědělců,“ tvrdí.
 

Zvířecí deník a chovatelství

Zároveň připustil, že novela zatím naplnila očekávání jen částečně. „Současné znění poskytuje zatím jen úplný základ pro budoucí naplnění definice a skutečné omezení byrokracie. Přesto je důležité, aby si soukromě hospodařící zemědělci o toto postavení říkali,“ shrnul.
 

Vláda: Omezení dotací neaktivním subjektům

Opačně změnu hodnotil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Podle něj jde o nesystémový zásah do právního řádu. „Považujeme za nepřijatelné, že stát vytváří právní rámec pro vymezení specifické formy zemědělského podnikání, který nemá reálný dopad na kvalitu hospodaření, ale přesto může sloužit jako základ pro nerovný přístup k právům či výhodám,“ uvedl.
 
Podle Pýchy novela rozděluje zemědělce na „lepší“ a ostatní a nevytváří rovné podnikatelské podmínky. Zemědělský svaz přitom podporuje obecná opatření, například usnadnění mezigeneračních převodů rodinných firem, ale odmítá vytváření zvláštních režimů pouze pro část sektoru.
 

Byznys kafe Podcast

Misku vah mezi zemědělci může převážit nová vláda Andreje Babiše (ANO), který je spojen se zemědělskými podniky především prostřednictvím holdingu Agrofert . Koalice se v programovém prohlášení vlády vyjádřila obecně, diplomaticky. „Budeme podporovat rozvoj všech forem zemědělského podnikání s důrazem na rozvoj malých a středních regionálních farem. Podpora ale bude směřovat na zemědělce, kteří skutečně produkují potraviny a krmiva, zatímco dotace pro neaktivní subjekty budou omezeny," uvedla.
 

Farmářka: Bez podpory to nejde

Na úrovni jednotlivých farem se debata vede méně ideologicky. Rodinná Ekofarma Nelepeč Veroniky Kropáčkové, jejích rodičů a bratra patří k těm, které nový status splňují. Farma zpracovává mléko a provozuje vlastní mlékárnu. „Farmaření je náročné. Každý den dvakrát podojit krávy, nakrmit je, připravit krmení na zimu, hospodařit na polích a do toho zvládat náročnou byrokracii,“ popsala Kropáčková.
 
Bez dotací si podle ní dnes hospodaření neumí představit. „Vezměte si jen velmi vysoké ceny zemědělských strojů - nové jsou zcela mimo naše možnosti. Obecně by podpora mohla být lépe zaměřená,“ dodala.
 

Podnikání

Bruselu se aktuálně v lednu jednalo na úrovni Evropské komise a ministrů zemědělství o rozpočtu zemědělské obálky na další období 2028 až 2034 či nutnosti rychlého snížení regulatorní a administrativní zátěže zemědělců. Podle nového ministra zemědělství Martina Šebestyána (expert za SPD) představuje vážný problém pokles rozpočtu (dotací) o 22 procent v kombinaci s inflačními dopady na úrovni zhruba 30 procent.
 

Varování ze Slovenska

Jak jsou na tom farmy v okolních státech? Slovensko sice bylo jednou z prvních zemí v EU, která přinesla komplexní řešení rodinného podnikání. Slovenské farmy však, navzdory početní převaze, získávají méně než 10 procent z celkové hodnoty vyplacených dotací na zemědělskou půdu. Naopak 20 procent největších podniků pobírá až 95 procent dotací.
 
Nedávno to prohlásil bývalý poslanec a předseda Zemědělského výboru Slovenské národní rady Jaroslav Karahuta, který působí jako zemědělský expert. Podle něj slovenský systém a informování o čerpání z fondů EU i ze státního rozpočtu není transparentní. „Nynější vládní koalice nemá zájem dále rozvíjet zákon o rodinných podnicích a rodinných farmách. Výsledkem takového nesmyslného přístupu dnešního vedení ministerstva je katastrofální propad v zemědělské a potravinové produkci,“ kritizoval Karahuta vládu Roberta Fica .
 
Rakousko tradičně pracuje s rodinnými farmami jako se standardem, bez zvláštního právního statusu. Polsko staví rodinné hospodářství do samotného základu agrárního systému a silně ho váže na půdu. Jako jediní v EU tam mají rodinnou farmu uvedenou přímo v ústavě a definici pak upravuje zákon. Německo rodinné farmy formálně nedefinuje, ale čelí rychlému úbytku menších podniků.
 
Autor: Přemysl Spěvák
Zdroj: Deník.cz
Přečteno: 129x