Co tedy je podle novely zákona rodinná farma? Zemědělský podnik, který řídí členové jedné rodiny. Zaměstnáno v něm může být nejvýš 10 lidí, a roční obrat nesmí přesáhnout 2 miliony eur (53,2 miliony korun). Hospodařit může maximálně na 1000 hektarech. 

„Rodinné farmy tvoří páteř našeho venkova a jsou nositelem hodnot, které chceme chránit - zodpovědného hospodaření, úcty k půdě i mezigenerační kontinuity. Tento zákon je konkrétním vyjádřením podpory právě těm, kteří často s menšími prostředky dělají pro krajinu a venkov více než mnozí větší hráči," uvedl v průběhu schvalování zákona dnes už bývalý ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Do dvou let by mohlo být až 2000 rodinných farem

Zákon také umožní podporovat rozvoj agroturistiky, přímého prodeje, zpracování potravin nafarmě i navazování na místní tradice. Mnohé rodinné farmy nabízejí ubytování, restaurační služby, výuku jízdy na koni, rekreační a sportovní aktivity nebo tematické programy pro děti. Tím vytvářejí nové příležitosti pro rodinu i okolní obyvatele. Do dvou let od účinnosti novely o zemědělství by mohlo v Česku být kolem 2000 rodinných farem.

Prakticky ve všech zemích EU dotační programy s pojmem rodinná farma pracují. V Česku dosud takový pojem legislativa neznala. Zemědělské podniky se členily na mikro, malé, střední a velké. Střední mohly mít i 250 zaměstnanců a obhospodařovat tisíce hektarů půdy. V EU je však takových podniků málo, evropské zemědělství stojí právě na rodinných farmách hospodařících na mnohem menších výměrách, obvykle v řádu desítek hektarů.

Řada zemědělců novinku vítá. Podle nich jsou sedláci přínosem pro místo, kde žijí, i pro krajinu a přírodu. "Přibližujeme se tím Evropě, kde je tento status běžný a má silné postavení, zatímco u nás je zatím nedoceněný," objasnil předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek.

Zákon by měl zjednodušit předávání půdy

„Dnes, když farmář předává statek svému následníkovi, musí úředně ukončit všechny své svazky a jeho následník je musí znovu zjednávat. Nově je bude možné přímo předat, což zemědělcům usnadní život. A zároveň bude pro další generace snazší u toho zůstat a nebudou odcházet za prací jinam," dodal Šebek.

To potvrzuje i farmářka Markéta Menšíková z Kunčic pod Ondřejníkem. „Když hospodaříte tam, kde předtím farmařily celé generace vašich předků, a vy počítáte, že to předáte vašim potomkům, máte logicky jiný vztah k půdě než u velkých podniků, které hospodaří na cizím a jedou především na ekonomický zisk."

Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek vyzdvihl i přínos místních zemědělců pro okolí. „Když přišla velká voda, vzali jsme naši techniku a naše lidi a šli jsme do obce pomáhat," vyprávěl před časem farmář Martin Lička. „Jako místní zemědělci jsme s obcí propojení, nevím, jestli by se tohle stalo, kdyby tady hospodařila nějaká velká společnost se sídlem třeba v Praze."

Autor: Zdeňka Kuchyňová
Zdroj: Český Rozhlas