Pokud chcete investovat se sázkou na jistotu zhodnocení, nemusíte se zaměřovat jen na byty nebo zlato. Stabilní zhodnocení nabízí také zemědělská půda . Potvrzuje to tradiční Zpráva o trhu s půdou, kterou už dvě desítky let počátkem roku vydává společnost Farmy.cz . Podle ní se hektar zemědělské půdy loni prodával v průměru za 373 550 korun, což bylo o 3,38 procenta více než v roce 2024.

 

Ještě více než dříve se přitom vyplatilo investovat přímo do orné půdy, naopak nižší zhodnocení přinášejí trvalé travní porosty. „Zatímco v roce 2024 byla orná půda prodávána v průměru o 24 procent dráže než trvalé travní porosty, v roce 2025 se tento cenový odstup dále zvýšil na 30 procent,“ uvádí se ve zprávě.

 

Průměrná tržní cena orné půdy tak loni dosáhla hodnoty 39,6 koruny za metr čtvereční, což znamená meziroční nárůst o 4,4 procenta. Naopak cena trvalých travních porostů klesla o 0,4 procenta na 30,3 koruny za metr čtvereční.

 

Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství Jaroslava Šebka ovšem farmáři, kteří chtějí rozšířit vlastnictví pozemků, na nichž hospodaří, musí obvykle platit mnohem více peněz. „V řadě lokalit ceny nejdou pod padesát korun za metr čtvereční, ale na mnoha místech je ta cena ještě vyšší,“ řekl pro Deník.cz Šebek. Cena je totiž ovlivněna i řadou dalších faktorů, od typu lokality přes velikost pozemku, jeho přístupnosti a případných závazků, jimiž může být pozemek zatížen.

 

Obrovské rozdíly v cenách půdy v různých regionech jsou zřejmé na první pohled i z mapy Česka po okresech, která je součástí zprávy od Farmy.cz. Nejvyšší ceny půdy nad 46 korun za metr čtvereční zaznamenala v Praze a obou k ní přiléhajících okresech a také v Brně. Dále se půda nejdráže prodává v severovýchodní části Středočeského kraje od Kladna po Kolín a také v okolí Jičína, Hradce Králové a Pardubic. Na Moravě je to v pásu od Znojma po Olomouc, drahá je půda také v Ostravě.

 

S částkami nižšími než 34 korun za metr čtvereční zase podle zprávy mohou počítat zájemci o prodej či nákup půdy v okresech, jako jsou Rokycany, Strakonice, Písek, Děčín, v oblasti Krkonoš, Jeseníků i Beskyd či od Pelhřimova po Ždár nad Sázavou na Českomoravské vrchovině.

 

Českou zvláštností je obrovský počet rozdrobených vlastníků půdy. „Uvádí se, že pronajaté půdy je asi kolem 80 procent. Je do důsledkem kolektivizace, která tady proběhla,“ připomněl analytik České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

 

Po transformaci někdejších jednotných zemědělských družstev a státních statků mnoho lidí v restitucích získalo pozemky po svých předcích zpět, obvykle na nich však znovu hospodařit nezačali a pronajímají je zemědělcům. „Já sám jsem typickým příkladem takového vlastníka, mám skoro čtyři hektary na Hané a ani přesně nevím, kde se ta půda nachází,“ podotkl Maier.

Cena půdy podle něj poroste i nadále, ne však takovým tempem jako před desetiletím. Tehdy dosáhl její meziroční nárůst rekordní hodnoty přes 25 procent. I když by si ji rádi kupovali farmáři, kteří na ní hospodaří, obvykle se jim na její nákup nedostává peněz. „Koupit si půdu znamená běh na strašně dlouhou trať. Produkčnímu zemědělci se to vrátí až za čtyřicet nebo padesát let,“ vysvětlil Maier.

 

Půdu si proto podle něj kupují zejména velcí investoři. „Objevuje se tady obrovské nebezpečí vzniku bariéry, protože současná vláda tlačí na to, aby bylo zavedeno něco jako předkupní právo nájemce,“ připomněl Maier. „Kdyby to prosadili, tak by to bylo strašlivé omezení vlastnických práv a bezprecedentní zásah do vlastnických práv majitelů zemědělské půdy,“ obává se.

Vláda sice svůj plán na vytvoření nového zákona o předkupním právu na zemědělskou půdu pro aktivní zemědělce avizovala ve svém programovém prohlášení , zatím ale jeho případná podoba ještě není známá.

 

Rostoucího vlivu velkých vlastníků půdy na úkor malých zemědělců se bojí také Šebek. „Nepokrytě to vnímají, že půda je pro ně komodita podobně jako třeba zlato,“ posteskl si farmář. „Trend na skupování pozorujeme nejenom vzhledem k tomu, že nám neustále chodí nabídky, že od nás půdu koupí. Schovávají se přitom za různé bílé koně, kteří slibují, jak tam budou krásně hospodařit a jak na tom prodeji vyděláme,“ konstatoval.

 

Podobné nabídky podle něj dostávají dva miliony vlastníků zemědělské půdy v Česku. „Snaha je tam jasná, chtějí půdu dostat pod vliv co nejužšího okruhu vlastníků, což by bylo to nejhorší, co by nás mohlo potkat. Vážně by to narušilo rozložení vztahů na venkově,“ varoval Šebek.