Redistributivní platba patřila k nejspornějším bodům při vyjednávání aktuální společné zemědělské politiky. Stát ji nakonec zavedl s cílem přesunout část podpory k menším podnikům.

Funguje tak, že zemědělci dostávají dotaci na hektar ve dvou částech. Základní platba loni činila 1760 korun na hektar pro všechny bez rozdílu. K tomu podniky získávají ještě bonus 3449 korun na prvních 150 hektarů. Čím větší farma je, tím menší část její výměry na tento bonus dosáhne a průměrná podpora na hektar jí tak klesá.

 

Právě to dlouhodobě kritizují zejména střední a větší podniky. V roce 2024 podepsalo zhruba 15 tisíc zemědělců petici za změnu a obrátili se i na Ústavní soud. Ten ale návrh zamítl s tím, že jde o politické rozhodnutí.

 

Šebestyán chce podle informací HN zvýšit hranici pro redistributivní platbu ze 150 na zhruba 400 hektarů. Na tuto podporu by nicméně dál šlo 23 procent všech přímých dotací. Loni to bylo asi 4,6 miliardy korun vyplacených právě na redistributivní platbu. Stejný balík peněz by se tak rozdělil mezi větší výměru, takže by na jeden hektar připadlo méně než dnes.

 

Konkrétní návrh ale zatím na stole není a parametry se dál řeší. Ve hře jsou i další podmínky, například minimální intenzita chovu hospodářských zvířat nebo podíl citlivých plodin. „Bude záležet na tom, jestli to schválí Evropská komise,“ řekl ministr pro HN.

 

Změna má podporu části velkých zemědělských organizací. Zemědělský svaz i Agrární komora ji podporují s tím, že současné nastavení dopadá negativně hlavně na středně velké podniky, které tvoří významnou část produkce.

 

Naopak Asociace soukromého zemědělství je proti. Podle jejího předsedy Jaroslava Šebka by šlo o oslabení nástroje, který měl posílit menší farmy. „Redistributivní platba splnila svůj účel. Rozšiřování na střední podniky nedává smysl,“ říká.

 

Asociace upozorňuje, že pro podporu větších podniků existují jiné nástroje, například zastropování přímých plateb nebo úpravy investičních podpor.

 

Část podniků ale úpravu vítá. „Přicházíme asi o 4,5 milionu korun ročně,“ říká Milan Krumpoch ze společnosti Starojicko, hospodařící na zhruba 2900 hektarech. Zvýšení limitu by podle něj situaci zlepšilo, i když ztrátu plně nevyrovná.

 

Ministerstvo nyní jedná se zástupci sektoru i s Evropskou komisí. Podle Šebestyána zatím z Bruselu nepřišlo závazné stanovisko. „Jednání pokračují,“ uvedl s tím, že pokud Česko získá souhlas od komise, mohly by změny platit už od příštího roku.

 

Úprava pravidel souvisí i s přípravou dalšího období společné zemědělské politiky po roce 2027. Jednání o novém rozpočtu EU se zpožďují a není jisté, kdy začnou platit nová pravidla. Podle ministra je možné, že dojde k takzvanému přechodnému období.

 

„Jinak bychom to v tomto období neměnili, ale může se stát, že nová politika začne platit až v roce 2029,“ říká Šebestyán.

 

Návrh přitom není zcela nový. Podobnou úpravu už v minulém období zvažovali lidovci v čele s tehdejším ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Do finální podoby pravidel se ale nedostala. Podle informací HN narazila na odpor části koalice a při schvalování strategického plánu společné zemědělské politiky neprošla. Současná debata se tak k této variantě vrací.

 

Sám Výborný by dnešní návrh podpořil jen za určitých podmínek. Podle něj by musel být spojený se zastropováním přímých plateb a přesunem peněz od největších podniků ke středním farmám. „Ty prostředky je potřeba někde vzít. Nedává smysl je brát těm, kterým jsme tu situaci narovnali,“ řekl HN s tím, že samotnou úpravu redistribuce bez dalších změn nepovažuje za systémové řešení.