Nejde nicméně o první incident s vlky jako takový. Německá vláda v posledních letech eviduje stovky útoků ročně, při nichž byly zabity nebo zraněny tisíce hospodářských zvířat.

 

Návrat a růst populace vlků v posledních třech dekádách se tak v Německu, zemi bratří Grimmů, kteří v pohádkách zpopularizovali přízrak velkého zlého vlka, stal ožehavým tématem. Podle britského deníku Guardian staví hrozba, kterou představují putující smečky, levici proti pravici, stejně jako hustě osídlený západ proti venkovštějšímu, bývalému komunistickému východu, kde se vlci koncentrují.

 

Vše vyvrcholilo na začátku března, kdy dolní komora německého parlamentu schválila úpravu zákona, která lov vlků usnadňuje. Nově je bude možné lovit v období od července do října v regionech, kde jejich populace dosahuje úrovně považované za stabilní. Problematické jedince, kteří například napadli člověka nebo hospodářská zvířata, lze nově usmrtit i bez splnění těchto podmínek.

 

Krok Německa umožnil jeden konkrétní případ, který urychlil změnu na evropské úrovni. V roce 2022 totiž vlk zabil poníka Dolly patřícího předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. Podle serveru Politico poté šéfka EK začala prosazovat přehodnocení ochranného statusu vlků. Ten byl následně v rámci Bernské úmluvy v roce 2025 snížen z „přísně chráněného“ na „chráněného“, což poté promítla i Evropská unie do své legislativy.

 

Na tom, zda uvolnění pravidel povede ke snížení škod, se ale odborníci neshodnou. Například Německá federace pro ochranu zvířat upozorňuje, že plošný odstřel nemusí útokům zabránit. Pokud jsou zabiti dospělí jedinci, mladí vlci se podle ní častěji rozptylují a hledají snadnější kořist, včetně hospodářských zvířat. Podobný argument zmiňují i další ochranáři. Méně vlků podle nich automaticky neznamená méně škod.

 

Podobný závěr naznačují i některé výzkumy. Ty ukazují, že problém nespočívá v chování vlků, ale v podmínkách, ve kterých se pohybují. Konflikty vznikají především tam, kde mají snadný přístup k potravě, zejména k nezabezpečeným hospodářským zvířatům.

Zemědělci a část myslivců naopak tvrdí, že bez aktivní regulace bude počet konfliktů dál růst.

 

Debata o regulaci vlků se přelévá i do Česka. Agrární komora, Zemědělský svaz nebo Českomoravská myslivecká jednota v březnu vyzvaly vládu ke zmírnění ochrany některých druhů, včetně vlků.

 

Argumentují rostoucími škodami a tím, že současná pravidla nedávají hospodářům dostatečné nástroje k řešení situace. Problém se podle nich netýká jen vlků, ale širší skupiny zvířat, jako jsou vydra, liška nebo bobr.

 

„Z některých děláme modly, zatímco nám z přírody mizí drobná zvěř,“ uvedl předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota.

 

Proti tomu se ale ostře vymezují menší zemědělci a ochránci přírody. Podle Asociace soukromého zemědělství, Českého svazu ochránců přírody a lesnického sdružení Pro Silva Bohemica není hlavním problémem české krajiny vlk, ale přemnožená spárkatá zvěř.

Jde především o divoká prasata, jeleny nebo daňky, jejichž stavy podle nich dlouhodobě převyšují únosnou míru. Zvěř poškozuje mladé lesy, spásá vegetaci a ničí zemědělské plodiny. Škody se odhadem pohybují v řádu miliard korun ročně.

 

Právě návrat predátorů, jako je vlk, má podle těchto organizací pomáhat tuto nerovnováhu částečně korigovat. Regulace vlků by tak podle nich problém neřešila, ale naopak oslabila jeden z mála přirozených mechanismů, který v současnosti v krajině funguje.

 

Tento pohled potvrzují i data ministerstva životního prostředí. Z nich vyplývá, že škody způsobené vlky se pohybují v řádu jednotek až nižších desítek milionů korun ročně. Ve srovnání s tím způsobují výrazně vyšší škody i další chráněné druhy – například vydra, u níž kompenzace dosahují desítek milionů korun ročně, nebo kormorán, jehož škody jdou do vyšších desítek milionů.

 

Co se týče škod způsobených spárkatou zvěří, ani jedno z ministerstev nedisponuje souhrnnými daty, která by jejich výši systematicky vyčíslovala. Jednotná evidence neexistuje a škody se řeší individuálně mezi hospodáři a uživateli honiteb. MŽP nicméně v odpovědi pro HN odkázalo na analýzu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, podle které jenom škody na lesních porostech dosahují zhruba 1,1 miliardy korun ročně.

 

Oba resorty zároveň reagovaly na výzvy zemědělských a mysliveckých organizací a budoucnost ochrany některých druhů řešily i na společném jednání. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) po něm řekl, že resort chce navrhnout opatření, která usnadní ochranu majetku a zvířat před šelmami. Konkrétní podobu ale zatím neupřesnil.

 

Podle mluvčí Veroniky Krejčí bude další vývoj ochrany vlka záviset hlavně na rozhodnutí Soudního dvora EU. Ten totiž aktuálně řeší dvě žaloby, které napadají dřívější rozhodnutí EU. Krejčí zároveň upozornila, že aby vlk plnil svou roli v krajině, je nutné důsledně zabezpečit hospodářská zvířata, aby si šelmy nevytvářely návyk na snadno dostupnou kořist.