Penízky a kokoška pastuší tobolka

Sdílejte článek

Plevelová společenstva jsou poměrně složitým souborem plevelných druhů, který je významně ovlivňován zemědělskou činností. Důležité je, aby na polích byla co nejširší diverzita. Zastoupení plevelných druhů je významně ovlivňováno celou řadou faktorů. Záleží především na půdně-klimatických podmínkách a na spektru pěstovaných plodin (osevních sledech), agrotechnice, hnojení organickými hnojivy i systémech regulace plevelů. Nežádoucí je, když se na polích vyskytuje málo plevelných druhů, kterým systém hospodaření vyhovuje, a jež rychle expandují, obsadí prostor, a jsou obtížně regulovatelné. Proto je žádoucí, aby se na polích vyskytovaly i méně významné plevelné druhy, které mají menší konkurenční schopnost a celkově nám zvyšují diverzitu, protože i tyto plevele mají v agroekosystémech své místo. Mezi ně patří i skupina brukvovitých plevelů, jako jsou například penízky a kokoška pastuší tobolka.

Penízek rolní – Thlaspi arvense L.

Penízek rolní patří mezi jednoleté ozimé plevele. Při silném výskytu jeho škodlivost stoupá.  V hustě setých plodinách je penízek méně konkurenčně schopná rostlina. Je hostitelem řady chorob a škůdců brukvovitých plodin. V polních kulturách škodí blokováním vláhy, živin a potlačováním pěstovaných plodin v počátečních fázích vývoje. Pro svůj česnekový zápach a příchuť je nežádoucí příměsí v píci, zvířata ho odmítají.

Vyskytuje se na celém území od nížin až do horských oblastí. Výskyt kopíruje dosah polních plodin. Do vyšších poloh byl často zavlečen činností člověka. Roste zejména na vlhkých, živinami bohatých, humózních, obvykle slabě kyselých, kypřených i utužených půdách různého mechanického složení. Na teplo není náročný. Jde o hojný plevel na polích, úhorech, v zahradách, na okrajích silnic, cest, na rumištích, skládkách a mechanicky rozrušených místech. Zapleveluje všechny plodiny, zvláště okopaniny, kukuřici, řepku ozimou a zeleninu. Není zanedbatelný ani v hustě setých obilninách.

Rostliny vytvářejí tenký vřetenovitý kořen. Lodyha je přímá, 10 - 40 (- 60) cm vysoká, často větvená, hranatá, podélně rýhovaná, lysá. Přízemní listy jsou řapíkaté, úzce obvejčité nebo podlouhlé, po obvodu celokrajné nebo zubaté. Lodyžní listy jsou přisedlé, podlouhle kopinaté, objímavé, na bázi se špičatými oušky. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné a tvoří hroznovité květenství. Kališní lístky jsou eliptické, žlutozelené, korunní lístky jsou obvejčité, bílé, 2x delší než kališní. Penízek rolní kvete od dubna do října. Plody má široce eliptické až okrouhlé šešulky, 10 - 15 mm dlouhé, ploché, široce křídlaté. Semena jsou oválná, zploštělá, až 2 mm dlouhá, lesklá, tmavě hnědá až hnědočerná. Osemení za vlhka slizovatí. Rozmnožuje se semeny, kterých se vytvoří na rostlině asi 900. Čerstvě dozrálá semena klíčí nepravidelně. Semena klíčí z povrchu půdy až z hloubky 5 cm od března do května a na podzim od září do listopadu, mohou však vzcházet během celého roku. Životnost semen v půdě je až 10 let. Zralá semena vypadávají na stanovišti do okolí rostlin. Část jich zůstává v odpadech po čištění zrna. Dále se šíří chlévským hnojem nebo kompostem.

Vzhledem k jednoletému charakteru rostliny potlačují mechanické zásahy. Penízek je citlivý vůči běžně používaným herbicidům ve všech plodinách. Problematický je v řepce, kde nejsou vhodně působící herbicidy a zde se proto silně přemnožuje. Problémem bývá také jeho etapovité vzcházení v podstatě v průběhu celého vegetačního období.

Tento v minulosti velmi významný plevel byl používáním herbicidů významně eliminován. V současnosti s velkoplošným pěstováním řepky ozimé se znovu mohutně rozšířil. Proto lze předpokládat, že dokud se v podobném rozsahu bude řepka ozimá pěstovat i v budoucnosti, bude nadále pokračovat vysoké zastoupení tohoto plevele na polích.

Penízek prorostlý - Thlaspi perfoliatum L.

Penízek prorostlý patří mezi rostliny zavlečené ze Středozemí. Jedná se o méně významnou plevelnou rostlinu. Vyskytuje se na úhorech, mezích, prořídlých trávnících, náspech a polích především v teplejších oblastech.

Jedná se o jednoletou ozimou rostlinu, která vytváří lodyhy 7 - 25 cm dlouhé, přímé, odspodu řídce větvené. Listy vytvářejí listovou růžici, jsou oválné. Listy i lodyhy jsou šedozelené. Květy jsou bílé a jsou uspořádány v hroznech. Šešule jsou obráceně srdčité. Semena jsou drobná, vejčitá, 1 - 1,5 mm dlouhá. Kvete od března do května. Rozmnožuje se semeny.

Rostliny penízku prorostlého jsou citlivé vůči běžně používaným herbicidům, speciální ochrana se neprovádí. Na nezemědělské půdě byl v posledních letech pozorován nárůst výskytu.

Kokoška pastuší tobolka – Capsella bursa- pastoris (L.) Med.

Patří mezi méně významné plevele, ale často se vyskytující. Jde o méně konkurenčně schopnou rostlinu, která je hostitelem četných chorob a škůdců brukvovitých rostlin, často je napadána plísní bělostnou. Zvířata přijímají mladé rostliny celkem dobře, ve větším množství je však závadná. Má léčivé účinky.

Kokoška pastuší tobolka pochází ze Středozemí. V České republice roste od nížin a stoupá až do hor. Roste na různých typech půd na rumištích, navážkách, skládkách, podél cest, na železničních nádražích, podél lidských sídlišť, na loukách, pastvinách, v zahradách a na orné půdě. Jde o častý plevel okopanin, zelenin, kukuřice, řepky, prořídlých obilnin, víceletých pícnin, školek, pařenišť i skleníků. Problémy způsobuje v širokořádkových kulturách a v nezapojených porostech, hustě seté plodiny kokošku značně potlačují. Nebezpečná je zvláště v době klíčení a vzcházení pěstovaných plodin, které se vyvíjejí pomaleji než kokoška.

Jedná se o velmi variabilní rostlinu. V půdě má uložen vřetenovitý, větvený, tenký kořen. Lodyha je spíše přímá, vystoupavá či poléhavá, jednoduchá nebo větvená, 5 - 30 cm vysoká. Listy v přízemní růžici jsou řapíkaté, podlouhlé, kracovité až peřenodílné, na okrajích zubaté nebo nepravidelně laločnaté. Lodyžní listy jsou střídavé, přisedlé, kopinaté až čárkovité, obvykle střelovitou bází objímavé. Listy jsou chlupaté. Bílé květy jsou oboupohlavné, uspořádané v hroznovitá květenství, která jsou z počátku hustá, později prodloužená. Přezimující rostliny kvetou od března do května, jarní rostliny v červnu až červenci. Obsrdčité trojúhelníkovité šešulky jsou 4 - 10 mm dlouhé a obsahují 10 - 20 podlouhle oválných, 0,8 - 1,0 mm dlouhých, jemně síťovaných, světle hnědých semen. Rozmnožuje se semeny, kterých může na jedné rostlině dozrát 2 - 70 000 (zpravidla kolem 5000). Klíčí nepravidelně, v půdě jsou životná až šest let. Klíčí velmi dobře z povrchu půdy, maximálně z 2 - 3 cm v průběhu celé vegetace, může klíčit již při velmi nízkých teplotách + 1 - 2 oC časně na jaře nebo i během mírné zimy. Klíční rostliny se objevují zejména v březnu až květnu, na podzim pak v srpnu až říjnu. Má velmi rychlý vývoj, během krátké doby dozraje a vysemení, často se vyskytuje v meziporostním období. Plody se tvoří od června do listopadu. Semena vypadávají do okolí mateřské rostliny, na další lokality se dostávají pomocí statkových hnojiv a kompostů spolu s pěstebními substráty a endozoochorně.

Z přímých zásahů je účinné zpracování půdy – vláčení ozimů na jaře, předseťová příprava půdy pro jařiny, plečkování v širokořádkových plodinách během vegetace, podmítka s orbou. Vůči herbicidům je citlivá. Problematická je však regulace v ozimé řepce. Vysoké zastoupení ozimé řepky podporuje šíření tohoto plevele na zemědělské půdě.

Text a foto: Jan Mikulka, Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. Praha-Ruzyně

Přečteno: 105x