Kakost luční – Geranium pratense L.
Je to především luční plevel, který snižuje kvalitu píce. Na orné půdě se zpravidla nevyskytuje, spíše na okrajích polí, kde se šíří většinou z vlhkých příkopů.
Vyskytuje se roztroušeně po celém území České republiky v mírně teplých oblastech. Vyhovují mu vlhké, hluboké, živinami bohaté půdy, nezastíněná stanoviště. Roste na březích potoků, náspech, v příkopech, vlhkých loukách a na travnatých plochách v blízkosti lidských sídlišť.
Je to vytrvalá rostlina. V půdě má horizontálně uložen asi 10 cm dlouhý oddenek s četnými adventivními kořeny. Chlupatá lodyha je větvená, 30 - 50 cm dlouhá, se vstřícně uloženými lodyžními listy. Přízemní listová růžice je složena z dlouze řapíkatých listů, řapík se u listů rostoucích na lodyze směrem nahoru zkracuje, horní listy jsou přisedlé. Listová čepel je 5 – 7dílná, u nejhornějších listů třídílná, s obvejčitými úkrojky 1 – 2x peřenoklanými v úzké zuby. Květy vyrůstají na dlouhých, hustě žláznatých stopkách v četných dvoukvětých vidlanech. Při květu jsou sehnuté, za plodu se vzpřimují. Květy jsou fialově modré až fialové s žilkami. Kvete od června do srpna. 3 – 4 mm dlouhá semena jsou vejcovitého tvaru, hladká a tmavě hnědá. Rozmnožuje se semeny. Semena se šíří autochorně – jsou vystřelována na velkou vzdálenost od rostliny.
Na loukách jej potlačuje pravidelná seč před květem a pravidelné ošetřování lučních porostů. Jeho výskyt se zvyšuje v souvislosti se zanedbáváním lučních porostů.
Kakost maličký – Geranium pusillum Burm. fil.
Vyskytuje se hojně převážně v nížinách, kde roste na hlubších, živinami bohatých, vysychavých až čerstvě vlhkých půdách. Nalezneme jej na pustých místech, rumištích, podél cest, na náspech, mezích, pastvinách, v parcích, úhorech a na orné půdě. Zapleveluje téměř všechny plodiny. Dříve patřil mezi méně významné plevele, v současnosti jeho význam stoupá, především díky jeho toleranci vůči celé řadě herbicidů.
Je to jednoletá až dvouletá rostlina. V půdě zakořeňuje tenkým kůlovým větveným kořenem. Lodyha je od báze bohatě větvená, chlupatá, dlouhá 20 - 30 cm. Listy jsou chlupaté, listy v přízemní růžici mají chlupaté řapíky až 10 cm dlouhé, čepel je okrouhle ledvinitá, dlanitě 7dílná, lodyžní listy jsou většinou vstřícné. Květy jsou uspořádány v dvoukvětých vidlanech na 1 – 2 cm stopkách, se žláznatými chlupy. Květy jsou červenofialové, kvete od května do září. Červeně hnědý, hladký, poltivý plod má asi 1 cm dlouhý žláznatý zoban. Po uzrání se rozpadá na pět jednosemenných dílů, z nichž lehce vypadávají hladká, matná, hnědá, asi 1,6 mm dlouhá vejčitá semena. Rozmnožuje se semeny. Semena, která vyklíčí na podzim, vytvoří do zimy listovou růžici, v níž přezimují.
Potlačuje jej zpracování půdy – vláčení na jaře ničí listové růžice vzniklé na podzim, po sklizni plodiny podmítka s orbou. Regulaci komplikuje jeho poměrně vysoká tolerance vůči používaným herbicidům. V posledních letech, vzhledem ke skladbě pěstovaných plodin, způsobům zpracování půdy a používaným herbicidům, jeho výskyt postupně narůstá.
Pumpava obecná - Erodium cicutarium (L.) L´Hér.
Patří mezi méně významné plevele. Jde o velmi proměnlivý plevel drobnějšího vzrůstu, za příznivých podmínek však vytváří středně vzrostlé, konkurenčně silné rostliny. Patří mezi rostliny medonosné.
Vyskytuje se na celém našem území roztroušeně od nížin až po horské oblasti. Nároky na půdu má minimální. Vyhledává především suchá stanoviště s dostatkem slunečního svitu. Zapleveluje zejména suché louky, víceleté pícniny, okopaniny. Vyskytuje se také v prořídlých hustě setých plodinách.
Je to jednoletá až dvouletá rostlina, vytváří kůlový kořen. Lodyha i listy jsou ochlupené. Lodyha je dlouhá 30 až 40 cm. Listy jsou lichospeřené, peřenoklané, vytvářejí listové růžice. Listy jsou krátce řapíkaté. Květy jsou červenofialové, kvete od dubna do podzimu. Plod je dlouze zobanitý, má osiny, které jsou hydroskopické a za vlhka pomáhají semenu zavrtat se do půdy. Klíčivost semen je nepravidelná. Rozmnožuje se semeny.
Zpracování půdy snižuje výskyt tohoto plevele. Vůči herbicidům je však poměrně tolerantní. Výskyt pumpavy má vzestupnou tendenci, která je pravděpodobně ovlivněna dlouhodobým používáním herbicidů, vůči kterým je tolerantní.
Text a foto: Jan Mikulka, Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. Praha-Ruzyně
